Součást tradičních přísad na uklidnění žaludku a trávicích potíží.

Tato jednoletá bylina dorůstá do výšky 30 – 60 cm. Charakteristická je třemi rozdílnými tvary listů; spodní jsou jednoduché, srdčitě okrouhlé a zubaté, prostřední jsou jednoduše zpeřené a horní trojčetně peřenosečné. Její bílé květy jsou uspořádané v okolíku se 7 až 15 paprsky. Plod anýzu je štětinatě brvitý, obsahuje ve velké míře silici anetol a vedle něj i tuky, bílkoviny a cukry.

anyz

Celá rostlina aromaticky voní. Po odkvětu se sbírají plody, které se sušené skladují v temnu a suchu, aby neztratily své účinné látky. Anýz je oblíbeným prostředkem proti kašli, neboť umožňuje odkašlávání a tlumí dráždění. Dále podporuje tvorbu mléka u kojících matek. Anýz, jinak známý jako „chlebové semínko“, je důležitou součástí různých druhů vánočního cukroví. Polévkám, omáčkám a dušené zelenině dodává zvláštní sladkou příchuť. Pokud se semena těsně před použitím rozdrtí a rozemelou, zřetelně vynikne typické anýzové aroma, které vám také zajistí svěží dech. K významným obsahovým látkám patří silice (až 14%) obsahující hlavně anetol a dále kumariny či flavonoidy.Obě používané části – silice a plod jsou používány jako prostředky usnadňující vykašlávání a anethol je ve správném dávkování vhodná alternativa v případě potíží horních cest dýchacích a k usnadnění vykašlávání s tvorbou hlenu. Dříve a i v dnešní době se může anýz používat jako výborný prostředek proti zápachu z úst, uvolňující křeče, ulevující při nadýmání a plynatosti a působící proti střevním parazitům. Tradičně jsou proto užívány při průduškovém kataru, dávivém kašli, kolikovitém nadýmání. Místně při vších a svrabu. Doporučují se při zánětu průdušek a průdušnice s přetrvávajícím kašlem a preventivně se užívají při podávání projímadel k předcházení bolestivých kolik. V trávicím traktu totiž působí spasmolyticky, tedy uvolňuje křeče a napětí hladkých svalů střevních stěn. Navíc se doporučuje v pediatrii pro děti, jimž usnadňuje odchod plynů ze střev a přivozuje s tím spojenou úlevu, navíc maminkám podporuje tvorbu mateřského mléka (účinky anýzu se posléze v mléce nacházejí). Anýz navíc v trávicím traktu zvyšuje tvorbu žluči, čímž pozitivně přispívá k  urychlení a harmonizování trávení, omezuje tvorbu „větrů“ a usnadňuje jejich odchod, pokud jsou nadýmavé problémy. Již mnoho staletí se doporučuje jako vhodný „přípravek“ k redukci plynatosti. Působí také protizánětlivě v tomto ústrojí a je vhodný při opakujících se potíží souvisejících se vznikem, rozšířením a komplikacemi střevní infekce. Jiné zdroje doplňují informaci, že je anýz výborný prostředek na škrundání v žaludku spojený s průjmovými obtížemi a plynatostí. Dokonce i křeče močové trubice a pálení při močení může anýzová silice zmírnit.

Při zvýšené citlivosti je možnost alergické reakce. Tradičně je anýzový plod označován jako potratový prostředek, v těhotenství jej proto není vhodné užívat.

Po kontaktu silice s pokožkou mohou vznikat alergické záněty, které jsou někdy vyprovokovány nebo zesíleny působením světla (slunečního záření). Konzumace nad 1 ml silice může způsobit nevolnost, zvracení i plicní otok. Nicméně běžné dávkování a denní příjem silice (je zastoupena v řadě zeleninových druhů) nevykazují nežádoucí účinky. U anýzu může dojít k interakcím s některými druhy rostlin.

Vysoké dávky mohou narušit léčbu léky snižující krevní srážlivost a hormonální léčbu pohlavními hormony včetně hormonální antikoncepce. Protože je anýzový plod běžně používán jako koření, tak můžeme konstatovat, že v dávkách používaných v potravinách nezpůsobuje zdravotní riziko.

Léčivé účinky anýzu

Pomáhá při odkašlávání
Proti nadýmání
– Zvyšuje sekreci žaludečních šťáv
– Zvyšuje chuť k jídlu
Zklidňuje trávicí ústrojí
– Účinný na plísňová onemocnění a mykózy
Je močopudný
– Tlumí křeče, bolesti a migrény
– Zvyšuje tvorbu mléka u kojících matek
Je vhodný při celkovém oslabení organismu
– Drcený pomáhá při škytání a zápachu z úst
Krátce povařený anýz v mléce má relaxační účinky
– Využívá se při průjmech nebo otravě jídlem

Účinné látky

Jako u každého koření a rostlinných přípravků bylinného původu je také anýz příkladem, kdy se obsahové látky mění v závislosti na původu, části rostliny a metodou přípravy. Hodnoty, které zde uvádíme jsou pouze zprůměrované a poskytují pouze rozdělení pro přehled (údaje v procentech se váží k jednotkám hmotnosti). Vlhkost (obsah vody) je okolo 10 %, bílkovin zhruba 15-18 %, mastných olejů od 10%po možných 25 %, esenciálních olejů v rozmezí 5-10 %, asi 5 % škrobu, volných mastných kyselin do 30 % a vláknina kolem 15-25 %. Anethol, jako nejvíce účinná látka, která je součástí esenciálních olejů a spadá pod phytosteroly, zaujímá zhruba 80-90 % část všech esenciálních olejů obsažených v plodech anýzu.

Tradiční dávkování

Někdy se také používají kořeny anýzu, protože tradiční medicína nabízí jeho užitek v období případných nejzávažnějších nachlazení a chřipek (jaro a podzim). Pokud se sejdou tyto choroby a navíc katary horních cest dýchacích, hrtanu či potíží spojených s trávícím ústrojím, je anýz vhodný v této indikaci. Anýz se používá sušený nebo čerstvý ve formě čajového nálevu nebo je možné připravit extrakt z jednoho dílu kořene a pěti dílů lihu, koňaku nebo hořké lihoviny, jenž se maceruje až 2 týdny a je posléze podáván 3x denně v množství 20-40 kapek nejlépe na kostce cukru, neboť jako ostatní léčiva vhodná k tvorbě žluči a podpoře sekrece v žaludku má hořkou chuť a je dobré proto chuť nějakým způsobem upravit.
Jednu čajovou lžičku sušeného plodu přelijeme 200 ml vroucí vody a necháme louhovat. Takto připravený nálev užíváme až 3x denně. Jako koření se užívá dle potřeby a chuti.

 

Pěstování

Bedrník nejlépe a nejkvalitněji roste v lehké, úrodné, spíše vysušené než vlhké půdě. Semena by měla být vysazena co nejdříve právě v době, kdy se půda začíná na jaře vyhřívat. Kvůli morfologické struktuře kořene se nedoporučuje přesazovat rostlinu po zakořenění, je vhodnější bedrník prvotně zasadit do konečného místa, kde hodláme sklízet. Existuje ještě varianta, kdy se dá rostlinku anýzu libovolně přesazovat, ale mělo by tak být učiněno, pokud je rostlinka ještě malá a řádně nezakořeněná.

Cíleně se anýz pěstuje pro svoje pestré využití jako koření v gastronomii. V západní kuchyni je využíván pro svoji typickou vůni jako přísada do omáček hlavních chodů, nápojů, sladkostí, atd…Je využívaná buď celá bylina čerstvá/sušená nebo pouze semínka (třeba drcená) pro svoji typicky vonnou silici. Nejvýraznější vůně patří jeho obsahové látce, esenciálnímu oleji, anetholu, který se ovšem nalézá také v jiných rostlinách, které používají jméno „snise star“, i když je to jiný druh, a je nejvíce užíván v jižní, jinovýchodní a východní Asii, převážně kvůli levnější ceně.

Nejvhodnější půdu i čas jsme si již zmínili, možná alternativa je zasét si semínka na začátku jara doma a v době, kdy je již teplo, přesadit anýz ven, kde poroste ve výše zmíněných parametrech. V domácím prostředí je nejdůležitější pěstovat anýz ve větších nádobkách, nejlépe v kotlících nebo ve větších květináčcích, aby měly rostlinky větší prostor. Je však důležité odpočítat čas, aby rostlinka byla ještě jako přířez, se kterým se dá manipulovat, aniž bychom ji poškodili. Doporučuje se 30-45 centimetrový odstup mezi jednotlivými výhonky, aby si v budoucnu nepřekážely v růstu. Nicméně pokud je interval kratší, nic hrozného se nestane. Je však důležité, aby byla rostlina na velmi vhodně vysluněném místě a nic ji nepřekáželo v chytání slunečních paprsků. Na vyklíčení rostlinky je nejvhodnější velmi vlhké prostředí, teplota okolo 20°C a semínka by měla vyklíčit okolo 10ti (možná více) dní. Sázení by se mělo provádět v minimální teplotě okolo 16°C. Nejvhodnější termín k vysázení mladých rostlinek anýzu je počátek května.

Jiná literatura zmiňuje spíše začátek dubna k vysázení. Jde jednoduše o to, v jaké lokalitě se nacházíme a jaké teploty dosáhneme během vysazování. Semínka by se měla zasadit zhruba 2 cm hluboko do země v patřičných intervalech. Je vhodné často otrhávat plevel a starat se o anýz, aby nebyl napaden škůdci. Zalévat by se rostlinka měla několikrát do týdne, ne však častěji. Pokud rostlina zdárně roste, můžeme dle libosti trhat listy pro naše účely (terapeutické, kulinářské), rostlina to zvládne. Pokud se sezóna vydaří, rostlina by měla kvést kolem července a vytvářet semena na podzim. V tuto dobu můžeme rostlinu zpracovat a usušit, semínka schovat na další rok nebo je využít v receptech v kuchyni nebo herbářích. Uskladnit by se měly na suchých, temných místech.

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



Výběr příspěvků

Nejnovější příspěvky

Pin It on Pinterest

Share This