Při tomto onemocnění, dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony).

Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby.

Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.
Rizikové faktory Parkinsonové choroby

Většinou nelze dopředu předvídat, koho toto onemocnění postihne, protože stále ještě není vědecky prokázáno, co je vlastně jeho příčinou. Jedna z teorií poukazuje na možnost genetických predispozic a nepříznivého vlivu vnějšího prostředí. Dokonce byly prokázány dědičné formy tohoto onemocnění, ale je jich podstatná menšina. Rizikové se uvádí i užívání heroinu a jiných toxických látek, vniknutí virové mozkové infekce a opakované zhmoždění hlavy. Další faktory nejsou doposud známy.
Prevence Parkinsonové choroby

Žádná účinná prevence tohoto onemocnění bohužel neexistuje. Jsou však dostupné látky, které jsou schopny zvýšit produkci dopaminu a působí blahodárně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Významným producentem dopaminu je vitamín B6, který je obsažen především v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži.

Pozitivně ovlivňují funkci mozku i byliny jako ploštičník, ženšen, mučenka, kozlík lékařský a česnek.