Plísně (mykóza) jsou houbová onemocnění vyvolaná organismy, které se svými vlastnosti blíží rostlinám a bakteriím. Na rozdíl od bakterií však tyto organismy mají jádro a oproti rostlinám netvoří chlorofyl. Mají buněčnou stěnu, která je tvořena chitinem a mohou žít jako jednotlivé buňky nebo v koloniích, jsou v podstatě všudypřítomné. Žijí aerobně – což znamená, že ke svému metabolismu vyžadují kyslík.

Z lékařského hlediska dělíme plísně na dermatofyty, kvasinky a houby tvořící mycelia (tzv. Mikromycety). Nejčastějším vyvolavatelem kožních onemocnění jsou dermatofyta (např. rody Microsporum, Trychophyton), která se živí rohovějícími kožními buňkami (keratinocyty), a proto napadají kůži, nehty a vlasy.

Dermatofyta vyvolávají tzv. dermatofytózy, přičemž jednotlivá onemocnění se nazývají odborně tinea. Rozlišujeme tak tinea pedis (postižení nohou neboli nemoc zvaná též atletická noha), tinea manus (postižení rukou – stejné onemocnění jako na nohou, většinou přenesené z nohou), tinea unguium (postižení nehtů neboli onychomykóza), tinea capitis (postižení pokožky hlavy a kštice), tinea inguinale (postižení třísel), tinea barbae (postižení vousů) a tinea corporis (postižení trupu a končetin).

Jak vidno, plíseň se může objevit prakticky kdekoli na těle. Záleží pak na celkovém stavu jedince, jeho věku, obranyschopnosti, přítomnosti jiných onemocnění, stavu (poranění) kůže atd. Nejčastěji se člověk nakazí našlápnutím kožních šupinek, které se odloučily z plosky nohou nakažené osoby (fitcentra, koupaliště apod.).

Co se týče kvasinek, nejdůležitějším zástupcem je kvasinka zvaná Candida albicans. Ta vyvolává tzv. kandidózy, kterými trpí často kojenci, malé děti, ženy, obézní a lidé nemocní cukrovkou. Nejčastěji hovoříme o kandidóze kožní, která může postihnout i nehty, dále poševní (vaginální) kandidóze a jícnové. Kandidóza dutiny ústní se označuje jako soor (čte se sór), je typická u kojenců a u lidí celkově oslabených a v dlouhodobé nemocniční péči, užívajících antibiotika. Kandidóza jícnu je typická taktéž u jedinců oslabených a v dlouhodobé nemocniční péči s antibiotickou terapií. Projeví se buď bolestivostí při polykání nebo je bezpříznaková a pak bývá náhodným nálezem při gastroskopii (endoskopické vyšetření žaludku pomocí kamery).

Kožní kandidóza se vyskytuje zejména v místech vlhké zapářky (oblast třísel, genitálu, podpaží, pod prsy, oblast krku). Svědí, kůže má červené zbarvení, může být přítomno olupování postižených okrsků.

Postižení nehtů je typické pro pracovníky máčející si dlouhodobě ruce ve vodě bez ochranných pomůcek, je charakteristické zduřením a zčervenáním nehtových valů (což je oblast nad místem, odkud nehet vyrůstá).

Vaginální kandidóza je onemocnění dosti časté, charakteristické úporným svěděním a bělavým výtokem z pochvy. Dostavuje se při oslabení, stresu a antibiotické léčbě, kdy dojde k vybití přirozené poševní mikroflóry.

Mezi kvasinková onemocnění se řadí i onemocnění zvané pytiriasis versicolor, jehož vyvolavatelem je kvasinka Malassezia furfur. Je charakteristické tvorbou světle hnědých, ostře ohraničených okrouhlých ložisek na kůži hrudníku, případně ramenou, pažích a stehnech, na nichž se po škrábání objevují drobné šupinky. Po zaléčení a v létě (po opalování) je typické vyblednutí v místech původních ložisek. Onemocnění se vyskytuje zejména u mladých jedinců a predispozicí je zvýšené pocení a mastná pokožka. Obvykle nebývá doprovázeno svěděním, ale jen vymizením pigmentu (depigmentací) a jemným šupením postižených oblastí.