Botanický popis rostliny

Hlíva ústřičná nebo-li Pleurotus ostreatus je jedlá dřevokazná houba. Její klobouky mohou mít až 25cm. Obvykle mívají v průměru 5-20cm. Svým tvarem a barvou připomínají ústřice, odtud pochází její pojmenování. Barevná škála klobouků Hlívy ústřičné, které bývají těsně nad sebou (rostou v trsech), je široká – od bělavé, šedé až k hnědé. Trsy plodnic mohou vážit dokonce až několik kilogramů. Lupeny má nízké a měkké, třeň (nohu) krátkou a tuhou. Pleurotus ostreatus je velmi chutná a má příjemné houbové aroma. Hlíva patří mezi „masožravé“ houby. Je schopna otrávit a zabít některé organismy ze skupiny hlístic.

Původ a rozšíření

Hlíva ústřičná má svůj původ v Číně, kde jí znali a využívali jejích předností před staletími. Již v té době si lidé tuto houbu brali domů i se substrátem a snažili se jí pěstovat sami. USA, Čína, Filipíny nebo třeba Nigérie se postupně stali největšími producenty Hlívy ústřičné.Velký zvrat u nás nastal v roce 1982, kdy se v tehdejším Československu zakládaly velké pěstírny. Hlíva ústřičná je po žampionech a houbách šiitake  třetí nejvíce pěstovanou houbou. Celosvětově se jí za jeden rok vypěstuje až 2,5milionů tun. Pleurotus ostreatus bychom našli na živých ale i odumřelých stromech. Nejčastěji na bucích, vrbách, břízách, topolech nebo jeřabinách a to od konce léta až do zimy. Dá se říct, že Hlíva ústřičná nás obdarovává po celém světě.

Využití

Hlíva ústřičná má mnohostranné využití. Pro svou chuť se Hlíva stala oblíbeným prvkem v gastronomii. Zejména v asijské kuchyni se s ní setkáme velmi často. Může se však i nakládat do octa nebo sušit. Zcela běžně se konzumují klobouky, z třně (nohy) se vyrábí tzv. houbový prášek používaný jako houbové koření. V Rusku je Hlíva ústřičná velmi oblíbená zkvašená jako kysané zelí.

Další oblastí využití tvoří farmaceutický průmysl, který z ní vyrábí rozmanité preparáty. Trumfem Hlívy ústřičné je schopnost posílit náš imunitní systém, pomáhá nám tedy chránit se před nepříznivými vlivy a zlepšuje náš celkový stav. Díky schopnosti zvyšovat obranyschopnost organismu (aktivizuje tzv. makrofágy), je skvělou prevencí před civilizačními chorobami. Užití se doporučuje alergikům nebo astmatikům. Jednou z hlavních předností Hlívy je vlastnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Známy jsou aktivní účinky Hlívy v boji s bateriemi, viry i plísněmi. A to tak, že aktivní látky v Hlívě posloužily pro vývoj některých antibiotik např. na salmonelu. Účinky byly s pozitivním výsledkem vypozorovány v boji s bateriemi Escherichia coli a Zlatého stafylokoka. Pleurotus ostreatus je také úspěšná např.  proti hemeroidům a ekzémům. V neposlední řadě podporuje střevní peristaltiku (pro lepší vyprazdňování). Také je vhodná při přecitlivělosti, stresu a zátěži. Hlíva ústřičná zmírňuje únavu, strnulost šlach a končetin. Díky schopnosti detoxikovat organismus a regenerovat buňky si dokonce hlíva vysloužila přezdívku-elixír mládí.

Účinné látky

V čem tkví kouzlo Hlívy ústřičné? Mohou za to glukany, které příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi a posilují imunitní systém. Dále glukany a terpeny, které jsou antibiotickou a antitrombotickou látkou (působí v krvi protisrážlivě). Pleurotus ostreatus je také zdrojem vitamínů B, D,C, K, stopových prvků, vlákniny, nenasycených mastných kyselin, sterolů a proteinů.

Tradiční dávkování

Doporučuje se denní dávka 1,5– 8g usušené Hlívy ústřičné, který se může přidávat do různých jídel. V případě, že budete konzumovat Hlívu čerstvou, je doporučená denní dávka 10x vyšší-tedy 5g hlívy v prášku odpovídá 50g hlívy čerstvé.

Pěstování

Hlíva ústřičná se pěstuje ve velkém množství průmyslově a poté rozváží do celého světa. Můžeme jí však lehce vypěstovat sami. A to ze speciálních substrátů anebo přímo na dřevě listnatých stromů. Obecně však platí, že se jí daří ve velmi vlhkém prostředí a při teplotě 15 – 25°C.