Tradiční australský strom nacházející veliké uplatnění jako velmi účinné přírodní antiseptikum proti štípancům, popáleninám a těžkým poraněním.

Botanický popis rostliny

Kajeput stříbrolistý – tea tree je menší strom, dosahující průměrné výšky cca 5 metrů, maximální však až 7 metrů a šířky 3-4 metrů. Koruna stromu připomíná spíše keř, kůru má bílou, strukturou vypadající jako papír. Listy jsou jemné, sytě zelné, měkké, přímé, žilkované, vonící po citrusech, dlouhé 10-40 mm a široké asi 1 mm. Žlázky listů jsou bohaté na obsahové oleje. Květy tea tree jsou bílé až nažloutlé chomáče, které vytvářejí 2-6 cm dlouhé bodcovité útvary. Tea tree kvete většinou od jara po rané léto. Plodem je pohárkovité ovoce, mající cca 3 mm v průměru a které je rozptýlené podél větví.

Původ a rozšíření

Původem tea tree jsou bažinatá rašeliniště severovýchodního pobřeží provincie Nového Jižního Walesu a jihovýchodě Quenslandu v Austrálii. Jeho přirozené prostředí je podél potoků a bažinatých ploch. V prostředí, kde roste divoce, přirozeně převládá a dominuje. V historii bylo tea tree považováno za plevelnou rostlinu. Existují velice sofistikované plantáže, které stimulují přirozené prostředí divoce rostoucích kajeputů, většina je však omezena na australský kontinent.

Využití

Tea tree je tradičně využíváno již několik staletí domorodým obyvatelstvem k léčbě mnoha neduhů, nicméně evropská kultura se poprvé setkala s kajeputem v roce 1770, kdy se s rostlinou setkala výprava anglického kapitána Cooka. Tenkrát byla rostlina využita k přípravě čaje, proto se dodnes zachoval název tea tree jižního Pacifiku, čajový strom. Sir Joseph Banks jako botanik zámořské výpravy odvezl listy tea tree do Anglie k bližšímu studiu a zasloužil se o zvýšení popularity a spotřeby tea tree na starém kontinentu.

Zajímavostí je, že byl mnohá léta využíván jako „lékárnička první pomoci“ a např. za 2. světové válce měl prakticky každý anglický voják v uniformě lahvičku s olejem z tea tree oleje. S nástupem antibiotik se razantně snížila poptávka a spotřeba tohoto oleje, avšak jen do té doby, kdy se více začalo mluvit o nežádoucích účincích antibiotik a vzniku možné rezistence (nezapomeňme, že ohledně fenoménu rezistence se celou řadu let opravdu nevědělo!). Od té doby opět poptávka narostla a dnes je tea tree olej a přípravky z kajeputu používány jako excelentní prostředky.

V rámci léčitelství a moderní medicíny se používá převážně list kajeputu střídavolistého. Bylinná léčba využívá list kajeputu jako účinné přírodní antiseptikum k ochraně pokožky a jako prevence vůči vnějším infekcím. Obsahové látky kajeputu totiž vykazují schopnost přecházet i do hlubších vrstev poškozené tkáně ve snaze vyhojit a jejich účinnost se zvyšuje v mokvajících a hnisajících ranách. K vnějšímu užití je list kajeputu vhodný při spáleninách (i od slunce!), tlumí svědivost a otok při hmyzím bodnutí, léčí různá podráždění kůže, pomáhá při vaginálních infekcích a plísňových onemocněních nohou.

Další vnější léčebné využití kajeputu zahrnuje bolesti svalů, artritické bolesti, křeče, k masážím je vhodný při zanícených dásních, k úlevě od bolesti je kajeput vhodný při paradontóze, při aftech a bércových vředech. Ke kloktání je výborný při zánětech nosohltanu, bolesti a otoku krku. Existuje dokumentace, kdy se listy tea tree osvědčily při ošetření různých ran a poštípání hmyzem u domácích zvířat (konkrétně šlo o psy a kočky). Další výhoda listů tea tree tkví ve faktu, že výrazně proniká do postižených oblastí a že ani po dlouhodobém užívání nedráždí tkáň a nepoškozuje buněčné útvary v místě zánětu a neexistuje jediná lékařská zpráva popisující alergii na tea tree olej.

Čistý vydestilovaný tea tree olej je jedním z nejsilnějších přírodních antiseptik, čímž se řadí do popředí před klasické antiseptické látky obsažené v mnoha desinfekčních prostředcích. Je prokázáno, že dokáže likvidovat jisté kmeny bakterií, dokáže likvidovat stavební proteiny některých plísňových buněk a navíc rozrušuje stavbu kvasinek, tzv. antimykotický efekt. Existují záznamy popisující efekt čistého oleje z tea tree oleje proti množení a postupu virových onemocněních. Zmíněný olej působí mírně protizánětlivě a je prokázané, že obsahové látky silice z tea tree oleje mírně znecitlivují tkáň a jsou vhodné k odpuzení škodlivého hmyzu (jednoduše jako repelent).

Listy z kajeputu se tradičně využívají při zátěžových situacích na psychiku. Obsahové esenciální oleje posilují psychiku, stimulují a povzbuzují dobrou náladu a pocit „well-being“. Tradičně se používá k zahnání únavy, tělesného vyčerpání a apatii, naproti tomu zvyšuje pocit bezpečí, celkové pohody a zahání stres.

Domorodí obyvatelé Bundjalung východní Austrálie používali a používají tea tree v tradiční medicíně k inhalaci oleje z rozdrcených listů k léčení různých druhů kašle a nachlazení. Suché a drcené listy kajeputu se také používaly jako zásyp a obklady na rány. Čerstvé listy se používaly k výrobě vývaru k léčbě bolesti v krku a kožních nemocech.

Klinické studie prováděné nejdříve na zvířecích modelech a posléze na buněčných liniích prokázaly účinnost obsahových látek listů tea tree jako silných antioxidantů, zvláště vůči oxidantům z vnějšího prostředí. Na molekulární úrovni se jedná o neutralizaci vysoce škodlivých látek, které způsobují určité patologie, z vnějšku se tento efekt projevuje jako antioxidační. S tím souvisí další významný efekt obsahových látek listů z tea tree, což je podpora imunitního systému a podpora protizánětlivých složek, snažících se bojovat s infekcí různého původu.

Další významnou položkou na léčebných účincích těchto obsahových látek je prokázaný pozitivní efekt vůči premenstruačním potížím a problémům souvisejících také z křečovité a nekontrolovatelné mobility hladkého svalstva. Zahraniční literatura popisuje také využití obsahových éterických látek tea tree k dosažení zvýšeného menopauzálního komfortu a srovnání hormonální disbalance vytvořením uklidňující pohody psychické i fyzické schránky člověka.

Účinné látky

Tea tree olej je mezinárodně definován standardem ISO 4730, který musí obsahovat 15 složek, aby byla silice označena jako silice ze stromu tea tree s čerstvou, kafr připomínající vůní. Pravá silice z tea tree obsahuje kolem 98 jednotlivých látek (většina vychází z monoterpnů, seskviterpenů, aromatických alkoholů nebo isoprenů), které se dají rozdělit do 6 chemických „rodin“, které jsou si strukturně velice podobné. Sem patří deriváty terpinen-4-olu, terpinolenu a 4 různých cine-1,8-diolu. Deriváty terpinenolu jsou zřejmě zodpovědné za antimikrobní a protizánětlivé účinky, cineol zřejmě působí proti alergiím. Další deriváty vycházejí ze sabinenu, myrcenu, phellandrenu, limonenu, cymenu, terpinolenu a linaloolu.

Tradiční dávkování

Olej z kajeputu bývá většinou k vnějšímu užití a není doporučován k vnitřnímu užívání. Dávkování se liší podle charakteru a lokalizaci onemocnění, nicméně obecné pravidlo je nanášet na postižené místo (kůže, nehet, vlasy, rána) pomocí 1-2 neředěných kapek nebo více ředěných pravidelně 2-4x denně. V domácím prostředí si lze připravit mast nebo gel zapracováním několika kapek oleje z tea tree v masťovém základu. Při vaginálních potížích lze zavést globuli nebo čípek obsahující silice z tea tree pravidelně vždy po 12 hodinách po dobu několika dní.