Obilovina s obrovským množstvím bílkovin, kterou studuje samotná NASA.

Botanický popis rostliny

Merlík je jednoletá bylina, jejíž výškový průměr kolísá mezi jedním až dvěma metry – záleží na odrůdě rostliny a také na místě a podmínkách růstu. Druh jako takový je velice variabilní a liší se v mnoha případech. Stonky bývají vzpřímené, větvené nebo nevětvené, listy jsou široké, členité a jejich barva se mění od zelené v raném vývoji po žlutou při dozrávání až po různé červené a fialové odstíny.

Hlavní kořen je zdřevnatělý, roste hluboko do hloubky a z něho odrůstá mnoho vedlejších kořenů, které napomáhají rostlině odolávat období sucha. Přisedlé květy bývají spíše oboupohlavné, tedy pouze samičí a samčí a jsou opylovány větrem. Nahloučené květy jsou v klubíčkách uspořádány do lat, která dohromady vytvářejí hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky, čnělka má 2 nebo tři blizny. Plodem je nažka, která je obalená okvětím. Semeno je oblé, z obou stran je zploštělé, velikostí až 2 mm. Jeho barva je černá, hnědá, červená nebo žlutá, mění se díky přítomnosti pryskyřic na povrchu, které je tak charakteristicky zbarvují.

Dalšími látkami jsou saponiny a další látky hořkého charakteru. Epikarp s těmito látkami se musí odstranit, potom je semeno bílé. Embryo tvoří asi 60% objemu semena a vysvětluje tím vysoký obsah bílkovin. Sklizeň se liší druhem kultivaru. Ty se mohou významně lišit od 90 po 220 dní po vysetí. Rostlina kvete od května do října, sklizeň bývá od července po srpen. Rostlina toleruje podmínky takřka všech zeměpisných šířek, proto ji lze nalézt na skoro všech kontinentech.

Původ a rozšíření

Rostlina je tradiční plodinou původem z Jižní Ameriky pohoří And z oblasti dnešní Bolívie, Peru a Chile, kde byla plně Inky domestikována již před několika tisíci lety. V novověku byl merlík později s příchodem kolonizátorů nahrazen evropskými plodinami a upadl v zapomnění a dochoval se pouze v odlehlejších oblastech Jižní Ameriky. Nyní se opět vrací do horských oblastí Jižní Ameriky a zažívá renesanci. Její nenáročné pěstování oslovilo zemědělce v Kolumbii, Ekvádoru, Peru, Chile a Bolívii.

Největšími producenty jsou Bolívie a Peru. V rámci zdravé výživy a bioproduktů se plodina začala šířit přes Spojené Státy, Velkou Británii, Holandska, Německa a Dánska do zbytku Evropy. V České republice se merlík pěstuje cca 100 let většinou v botanických zahradách coby okrasná rostlina a zřídkakdy na polích jako experiment. Zvýšená poptávka po merlíku nutí jihoamerické zemědělce používat více průmyslové zpracování a rozšiřovat se do nových lokalit.

Využití

Terapeuticky se používají čerstvé listy merlíku v zeleninových nebo různých salátech a dále se využívají jeho zralá semena. Ta se mohou mlít a v kombinaci s obilnou nebo kukuřičnou moukou mají výborné vlastnosti na pečení chleba, sušenek, atd. Semena se také používají k přípravě různých druhů kaší, k zahušťování polévek a jako další složka cereálií. Ví se, že mouka z merlíku neobsahuje lepek a proto vhodná pro pacienty s celiakií.

Semena jsou výborným zdrojem vitaminů a dalších látek, takže je výborná alternativa mnoha potravních doplňků na bázi tablet, pastilek či šumivých tablet. Obsahuje celou řadu vitaminů zvláště komplex vitaminů řady B (zvláště kyselina listová, riboflavin a thiamin), vitaminu C a E. Obsahové látky jsou tedy významnými antioxidanty, látky regenerující sliznice a kůži, podporující přenos nervových buněk v CNS, atd…

Semena merlíku obsahují obrovské množství bílkovin. Evropské a americké orgány zabývající se schvalováním potravin a léků označilo merlík jako rostlinu s obrovským obsahovým množství bílkovin. Toto označení vyzdvihlo využití merlíku v mnoha studiích, přičemž jeden z nejvýznamnějších lze zmínit výzkum NASA ve využití těchto bílkovin v podpoře života při dlouhých vesmírných letech.

Nejen tento, ale existují další výzkumné programy s touto rostlinou. Má totiž vysokou nutriční hodnotu, což se velice cení. V tradičním pojetí má merlík širokou paletu využití. Používá se při bolestech ze suchého oka, při dýchacích potížích a používá se jako detergent při mytí prádla (využití obsahu saponinů). Nalezneme jej také jako antiseptickou alternativu při povrchových poraněních kůže.

Účinky Quinoa -merlíku čilského:

detoxikace

protirakovinové účinky

antioxidant

při redukčních dietách

superpotravina

proti migrénám

prospívá ledvinám

prevence proti kardiovaskulárním onemocněním

vhodná pro sportovce, vegetariány a celiaky

podporuje růst svalové hmoty

prevence proti Osteoporóze

snižuje vysoký krevní tlak

působí jako prevnce rakoviny tlustého střeva

zklidňuje nervový systém

podporuje trávení a vyprazdňování

postupně do těla uvolňuje energii

pomáhá při cukrovce

přispívá výživě mozku – mozkový nutrient

Účinné látky

Jak bylo výše zmíněno, merlík obsahuje vysokou koncentraci bílkovin, také velké množství tuků a sacharidů. Semena jsou dále zdrojem některých vitaminů (obzvláště B, C a E), esenciálních aminokyselin a škrobu. Semena mají výraznou hořkou chuť na povrchu, což je zapříčiněno obsahem saponinů.

Tradiční dávkování

Quinoa má výhodu ve své jednoduché přípravě. Na jeden díl quinoy se přidají dva díly vody a nechá se 10-15 minut zlehka povařit do změknutí a může se ihned podávat. Pro 3-4 porce se doporučuje 100-150 gramů sušené quinoy.