Z jara, když naše louky a stráně nemají ještě ani trochu zeleně, vystrkuje podběl, jako prvý, své žluté kalichy květů. Na vlhkých půdách, holých stráních, štěrkoviskách, úhorech a rumištích najdeme celé polštáře květů podbělu, které vyhánějí ze země asi 2 měsíce před listy.

Včely a hmyz na nich nacházejí svou první potravu. Roste pouze v hlinité a  jílovité půdě, je, dá se říci, znakem této půdy. Jsou to květy, které si můžeme  nasbírat do zásoby na zimu. Můžeme je používat s nejlepším úspěchem pro  jejich schopnost uvolňovat hleny a pro jejich protizánětlivé účinky, zejména  při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a hrdla, astmatu, při  zápalech pohrudnice (pleuritidě) , ba dokonce i při začínající tuberkulóze plic. Při  zdlouhavém kašli a trýznivém chrapotu by se měl častěji pít během dne horký  čaj z podbělu oslazený medem. Později v květnu vyrůstají listy, které jsou  navrchu zelené, na spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je na přípravu polévek a jarních salátů, protože  obsahují vitamín C. Jelikož listy obsahují více účinných látek než květy, sbíráme je také, abychom mohli  připravit čaj ze směsi květů a listů. Počínaje přírodními lékaři starověku až po kněze Kneippa, všichni  souhlasně podběl chválí. Čerstvé umyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na prsa, pomáhají při  každém těžkém onemocnění plic, při růži (rosacea) , při poranění tkání doprovázeném modročervenými otoky,   ba dokonce i při zánětu hlenových váčků. Léčivé účinky těchto obkladů z kaše jsou obdivuhodné.

Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům. Při chronickém zánětu  průdušek (chronické bronchitidě) , provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše) ,   mají se vícekrát během dne vdechovat páry z podbělu, a to z květů i listů. V krátkém čase se dostaví velká  úleva. Oteklé nohy bychom měli častěji koupat v záparu z listů podbělu. Z listů podbělu můžeme  připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech).   Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru,   necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná. Potom dobře zavážeme dvěma či třemi  vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme v zahradě na chráněném místě do jámy v zemi.   Na to položíme desku a celé zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi  týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup  plníme do malých sklenic se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe ochraňuje v zimě a v době chřipek.   Užíváme ho po lžičkách.   Těm, kdo trpí astmatem, mají trvalé poškození průdušek (bronchů) a těžkosti po kouření, vynikajícím  způsobem poslouží na jaře dvě až tři lžičky čerstvě vytlačené šťávy z listů, kterou pijeme v masovém  vývaru anebo v teplém mléce. Při zánětu žil si můžeme vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé  smetany mast, kterou natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem. Čerstvě vytlačená šťáva z  listů podbělu, nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.   Chceme-li mít čaj, který uvolňuje hleny při kašli (odhlenění) , pak smícháme rovným dílem květ a list podbělu,   květ divizny, nať plicníku lékařského a listy jitrocele. Z této směsi spaříme dvě čajové lžičky v 1/4 litru  vody. Denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.

ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ PODBĚLE LÉKAŘSKÉHO

Čaj z podběle: Jednu čajovou lžičku květů vrchovatě naplněnou (později květů a listů smíchaných  rovným dílem) jen spaříme v 1/4 litru vody a necháme krátce vyluhovat.

Obklad z podběle: Čerstvé listy rozmělníme – rozmačkáme na kaši a přiložíme.

Inhalování podběle: Vrchovatou polévkovou lžíci květů a listů spaříme a vdechujeme páry pod ručníkem.   Zopakujeme vícekrát denně.

Koupel nohou z podběle: Naplněnou dvojitou hrst listů spařených vodou necháme vyluhovat krátkou dobu a  pak 20 minut koupeme nohy.

Čerstvá šťáva z podběle: Umyté čerstvé listy odstředivkou zbavíme šťávy.

Sirup a čajová směs proti kašli a chrapotu z podběle: viz předcházející text.

Zdroj:   Maria Treben, Zdraví z boží lékárny