Téma dlouhověkosti je staré (sic) jako lidstvo samo a pokud se dnes dá o někom tvrdit, že má na dlouhověkost recept, jsou to právě obyvatelé země vycházejícího slunce.

Jak nově uvedlo japonské ministerstvo zdraví, práce a prosperity, počet obyvatel tohoto ostrovního státu, kterým je 100 a více let, už přesáhl neuvěřitelných 70 tisíc. Podle statistik by jich dnes mělo být přesně 71 238, je však vysoce pravděpodobné, že v hůře přístupných částech některých ostrovů žijí další stovky či tisíce, o kterých úřady doposud nevědí.

Jedná se o neuvěřitelné číslo, pokusíme-li se to například srovnat s počtem stoletých obyvatel v Česku. Máme sice desetinásobně méně obyvatel, ale ani tak se počet lidí s tímto věkem na našem území nepočítá na tisíce, ale pouhé stovky. Podle odborníků by měl navíc počet stoletých lidí v Japonsku i nadále rychle růst a v několika nejbližších letech překonat hranici sta tisíc.

Japonsko je v dlouhověkosti tradičně na čele žebříčku všech zemí světa, není to však dílo náhody, ale několika aspektů, které začaly svou roli sehrávat po 2. světové válce. Ve středověkých dobách totiž Japonci v délce dožití nijak nevynikali, naopak, věk 50 let byl tehdy považován za téměř nesplnitelný milník, podobně jako v Evropě.

Po kapitulaci ve 2. světové válce si však Japonci uvědomili důležitou roli zdravotnictví a medicíny, což ve spojení s již dříve aplikovaným životním stylem, který byl založen na poctivé celoživotní práci a střídmé stravě, zafungovalo naprosto dokonale. Ještě v roce 1989 byste na ostrovech napočítali něco přes 3 tisíce stoletých, o třicet let později už je to více než dvacetinásobek.

Jídlo a práce

Zdravotnictví v naší zemi sice příliš neovlivníte, ale pokud se v něčem chcete u Japonců inspirovat, můžete tak učinit na příkladu japonského doktora Shideaki Hinohary. Ten dneska patří mezi legendy, a to nejenom proto, že se dožil úctyhodných 105 let, ale také proto, že se tématu dlouhověkosti jako vědec věnoval a napsal o ní dokonce knihu s názvem „Living long, living good“.

A co by vám pan Hinohara poradil?

Předně byste se stejně jako on měli vyvarovat přejídání a nadváze. On sám jedl velmi střídmě a dokonce každý den víceméně to samé – k snídani kávu, sklenici mléka a pomerančový džus se lžící olivového oleje, k obědu sklenici mléka a trochu sušenek a k večeři kousek ryby, zeleninu a rýži.

A neméně důležitou součástí dlouhého a spokojeného života je pracovní náplň. Sám doktor Hinohara pracoval až téměř do svých posledních dní, ještě dlouho po stých narozeninách docházel jako externí pracovník univerzity do své kanceláře. V několika rozhovorech zdůraznil, že člověk by neměl přestávat pracovat s odchodem do důchodu, pouze pracovní náplň přizpůsobit svým možnostem a schopnostem. A v pokročilejším věku přidat činnosti, které budou společensky prospěšné.

Zdroj: https://warengo.com