Co jsme jedli za socialismu a co jíme dnes? Jaký mají současné potraviny účinek na lidský organismus? Co před námi zůstává skryto a proč? Na otázky odpovídá Martin Hyroš, autor knihy Současná kvalita potravin – skrytá genocida českého národa.

Genocida

Genocidou se rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:

1. způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny;
2. úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení;
3. opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí.

V historii lidstva najdeme spoustu období, kdy lidé neměli co jíst, kdy díky tomu jedli cokoliv, co alespoň zdánlivě mohlo zasytit hlad.

Existuje ovšem pouze jedno období, kdy lidé žijí v relativním blahobytu a přesto vědomě do jídla přimíchávají jedy, které prokazatelně poškozují jejich zdraví. Bohužel v tomto období žijeme posledních 20 let.

Kvalita potravin – jak ji srovnat

Abychom mohli objektivně srovnat a hodnotit kvalitu potravin, musíme jít do minulosti a podívat se na normy, které tuto oblast regulovaly dříve a nyní.

Ovoce a zelenina

U zeleniny a ovoce si musíme dávat pozor zejména na dvě věci. Na dusičnany a pesticidy.

Dusičnany

Co jsou dusičnany?
Dusičnany jsou chemicky soli kyseliny dusičné (např. draselné nebo sodné soli) tvořící přirozenou součást rostlinné i živočišné hmoty (produkty metabolismu).

Možná nebezpečí pro lidský organismus:
Metabolickou přeměnou dusičnanů v lidském těle vznikají dusitany a ty se přeměňují dále na nitrosaminy s kancerogenními (rakovinu vyvolávajícími) účinky. Další nebezpečí představují dusičnany u kojenců.

Vážou se na červené krevní barvivo hemoglobin, které má u malých dětí jinou chemickou strukturu, a blokují tak přenos kyslíku v těle.

To může způsobit dýchací problémy dětí doprovázené modráním tkání – tzv. cyanóza kojenců – až udušením.

Limity na dusičnany za socialismu a dnes
V současné době nás oficiální média informují o tom, že limity dusičnanů „nejsou překračovány.“ Zdálo by se, že vše je v pořádku.
Pojďme se podívat, co se skrývá pod pojmem limity „nebyly překročeny“.

Zrušení limitu na dusičnany u většiny ovoce a zeleniny

Zde je přehledně udělána tabulka limitů tak, jak se měnily v čase.  Vidíte v ní původní, velmi přísné normy platné za socialismu (sloupec rok 1986), přes částečné uvolnění těchto norem po změně režimu (sloupec rok 2002) až po současnou dobu, kdy jsme v EU, a kdy byly limity většinou zrušeny a u zbytku byly masivně zvednuty (sloupec 2012).

Z tabulky je patrné, že vše je podřízeno co nejvyšším výnosům, tedy masivnímu používání hnojiv.  Jde o peníze, zdraví populace nikoho nezajímá.

Závěr

U většiny ovoce a zeleniny nejsou limity vůbec stanoveny.
Limity byly proti roku 1986 několikanásobně zvednuty.
Původní normy platné za socialismu jsou běžně překračovány o stovky procent.
Fakticky se přestaly dusičnany kontrolovat –  za celý rok 2012 se kontrolovalo pouze 99 vzorků zeleniny.
Nekontrolují se základní druhy zeleniny, jako jsou papriky a rajčata.

Zdroj: 1