Dary od přírody 9 Kožní problémy / Ekzémy 9 Akné 9 Kurkuma (Indický šafrán)

Český botanický název: Kurkuma dlouhá
Běžný název: Kurkuma, indický šafrán, kosturi manjal, manjal, terra merita, indický zázvor, žlutý zázvor, jianghuang
Latinský název: Curcuma longa
Rozšíření: Afrika, Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Léčivá jihoindická bylina pomáhající trávení, zánětům a vykazující protirakovinný potenciál.

Botanický popis rostliny

Kurkuma je vytrvalá a velmi větvená bylina, která může dosahovat až 1 metru výšky. Částí rostliny, která se terapeuticky a kulinářsky využívá, je žlutý až oranžový, cylindrický, aromatický oddenek. Listy jsou střídavé, oválné nebo eliptické, přímé u špičky a uspořádané ve dvou řadách. Pochva listu vytváří falešný řapík a spíše volně přechází na větvičku. Čepel listů kurkumy může být dlouhá až 220-240 mm, nicméně průměrné hodnoty jsou kolem 80-120 mm. Květy jsou oboupohlavné, po 3 bílých, chlupatých okvětních lístcích. 3 světle žluté korunní lístky mající až 3 cm na délku jsou srostlé do jedné koruny. Hlavní korunní lístky jsou asi 1 nebo 1,5 cm dlouhé, jsou trojlaločné s jemně zašpičatělými konci. V mírném pásmu kurkuma kvete většinou kolem července až srpna.

Původ a rozšíření

Původem je kurkuma z jižní a jihovýchodní Asie, kde roste volně v zalesněných prostorech, přičemž největším světovým vývozcem je Indie. Nejdříve se kurkuma používala jako barvivo, poté se až se zkušenostmi přišlo na její léčivé účinky, kterých se začalo využívat opravdu ve veliké míře.

Využití

I když je kurkuma nejvíce známá z použití v kuchyni jak tradiční indické, tak dnes i v české, je však mnohá staletí využívána v rámci tradiční ájurvédy pro zdraví a krásu. První zmínka o kurkumě v rámci ájurvédy pochází kolem roku 3000 před naším letopočtem. Z Indie se její účinky dostaly také k léčebnému použití v antické Číně a její věhlas se dále šířil přes celou Asii až do Evropy a západního světa. Zmínku o kurkumě nalezneme v zápiscích Marca Pola, který ji přirovnal k evropskému šafránu a oceňoval její jemně nahořklou chuť a typicky žlutou barvu.

Kurkuma je díky své chuti výborná ingredience, která pomáhá s trávením, jídlo je tedy je lépe absorbované a živiny se více dostávají do oběhu. Kurkuma má však daleko širší využití než je pouhé vaření a trávení. Pozitivně ovlivňuje téměř celý organismus. Podporuje vylučování žluči, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení i tučného jídla. Kurkuma je také v rámci Evropské Unie schválená a disponuje potvrzeným zdravotním hlášením o vhodném trávení, kdy specificky usnadňuje těžké trávení. Klinické studie zabývající se obsahovými látkami kurkumy potvrzují značný rozdíl vůči tvorbě žluči mezi lidmi užívající běžnou potravu a pacienty užívajícími extrakt z kurkumy.

Kurkuma je v asijské kuchyni nejvíce používána v pikantních jídlech nebo ve sladkých pokrmech, jako je například koláč sfouf. V Indii se také používá list kurkumy k přípravě speciálního pokrmu, kdy se na list položí vrstva rýžové mouky nebo dřeň kokosového ořechu a po srolování listu se směs vloží k napaření nebo nakrájí a poté zapeče. Dále se v jižní Asii využívá jeho bohaté, žlutavé barvy připomínající vaječný žloutek. Jako barvivo se přidává do konzervovaných nápojů, pečiva, mléčných produktů, zmrzlin, jogurtů, dortů, džusů, koláčků, popcornu, cereálií, omáček, krémů, želé a nejvíc významnou a nejdůležitější složkou vykazuje jako součást kari koření. Existují samozřejmě regiony v Indii, které spíše než prášek z oddenku používají s větší oblibou listy kurkumy. V indické tradiční medicíně měla kurkuma po tisíce let obsáhlé a významné místo jako léčivá bylina na žaludeční a jaterní onemocnění, stejně jako lokálně podaná při léčení boláků a vředů využívajíce tak její antimikrobní účinek. Již od roku 1900 před Kristem byla kurkuma využívána v rámci tradiční Siddhy k léčení mnoha neduhů, zvláště kožních nemocí, plicních, gastrointestinálních, dále k tlumení různých typů bolesti, ran, namoženin, jaterních nemocí, alergiím, spalničkám, svrabu a ekzémům .

Kurkuma se v lidovém léčitelství doporučuje k pročištění krve, zlepšení prokrvení malých cév a omezení rizika vzniku krevních sraženin, protože prý pozitivně ovlivňuje obecně krevní oběh a celkově kardiovaskulární choroby. V lidovém léčitelství se také kurkuma používá k zastavení menstruačního krvácení a při bolestivých poporodních bolestech břicha. Kurkuma má také zlepšovat podmínky při již vzniklých sraženinách uvnitř cév a rozpouštět je. Klinické studie testované na zvířatech určily, že významný efekt obsahových látek kurkumy na prevenci kardiovaskulárních chorob je pravděpodobně prokázaný, nicméně je potřeba popsat další práce, protože prevence je otázka studia několika let a nikoliv jednorázově provedených prací, které zatím probíhají.

Výborně provedené dvojitě zaslepené a randomizované experimenty se zabývaly vlivem koncentrovaného extraktu obsahových látek kurkumy na možné ovlivnění na nervový systém s pozorováním efektu na duševní rovnováhu u zdravých pacientů a posléze i mírně úzkostných. Výsledky vyšly statisticky významně pozitivně a doporučují obsahové látky kurkumy ke zmírnění průběhu špatné nálady, rozladění a pocitu „špatného dne“.

O kurkumě se již několik desítek let ví, že její obsahové látky jsou v kombinaci výbornými antioxidanty a mnohé studie to potvrzují. Není dodnes popsána jediná publikace, která by tento fakt vyvracela. Příznivě tedy ovlivňují imunitní systém a kurkuma jako taková se potvrzuje i zkušeností jako výborné preventivní činidlo při chřipkových sezonách (například kombinací se zázvorem). Zvláště pro seniory léčitelé doporučují kurkumu nejen kvůli potížím se žlučníkem, ale také pozitivní účinky obsahových látek kurkumy na dobré zdraví kostí a kloubů. Další významnou předností těchto látek je podpora funkce jater a podpora regenerace jeho tkáně během chronického užívání léčiv. Dokonce ájurvéda popisuje pozitivní účinky kurkumy na játra. Studie na zvířatech potvrdila již dlouho mezi lidmi utvrzenou myšlenku, že kurkuma možná snižuje obsah tukových složek v játrech jako zásobárně. Moderní vědecké informace potvrzují efekt obsahových látek na snížení jaterního tuku u obézních pacientů nebo u pacientů s dědičnou steatózou jater. Nelze samozřejmě říci, že onemocnění vyléčí, nicméně pomáhá při léčbě těchto chorob a snižuje hladiny plasmatického a zásobního tuku v těle.

V rámci kosmetiky je velice zajímavou záležitostí právě využití kurkumy. Vlivu přispívat ke zdravé pleti si totiž za nějaký čas povšimly kosmetické společnosti a nejeden výrobce kosmetiky používá obsahové látky kurkumy jako součást hydratačních pleťových krémů nebo dalších přípravků, které mají zlepšit prokrvení obličejových vlásečnic a v krémech ke zlepšení odbourání celulitidy na citlivých partiích u žen. V Indii toto využití není žádná neznámá, proto je běžné vidět indické ženy oplachovat si obličej vodou, ve které je namočen oddenek kurkumy. Zdá se totiž, že obsahové látky kurkumy redukují tvorbu akné, regulují produkci mazových žláz na obličeji, podněcují zřejmě prokrvení a vznik kolagenu v buněčné matrix. Zdá se také, že pomáhá při dalších kožních problémech a dlouhodobým a pravidelným vystavením kůže kurkumou vede k výsledku zdravé, pružné, krásné pleti se zdravým nádechem. Tento fakt potvrdí nejedna žena v Indii, ale také kosmetické firmy na štítcích svých patentovaných výrobků.

Některé studie se zabývaly možností využití obsahových látek kurkumy při léčbě rakoviny gastrointestinálního traktu (zvláště pak u rakoviny konečníku), určitý efekt byl pozorován, nicméně stanovit vhodnou terapeutickou dávku u člověka je velmi těžké, proto se zatím kurkuma společně s dalšími látkami doporučuje pouze jako prevence (jelikož pouze „napomáhá“) a vyplývá spíše ze zkušeností praktických lékařů. Další studie jsou buďto ve fázích příprav nebo jsou již v průběhu, nicméně aktuální je testování obsahových látek kurkumy vůči Alzheimerově nemoci, diabetu, dráždivému tračníku a dalším. Účinnou látkou kurkumy je kurkumin, který vykazuje zmíněné detoxikační účinky zvláště při podpoře ledvin. Brání buněčné poškozování volnými radikály a zvyšuje hladinu protektivního glutathionu.

Účinné látky

Nejvýznamnější látkou je kurkumin (vůči celkovému obsahu je obsažen v průměru 3,14%), který je převážně brán jako antioxidant. Ví se již několik let, že právě tato látka má určitý protirakovinný potenciál, který je však třeba dále zkoumat. Kurkumin je součástí látek nazvaných kurkuminoidy, kde jsou dále zastoupeny demethoxykurkumin a bisdemethoxykurkumin.

Další obsahové látky jsou těkavé oleje turmeron, atlanton a zingiberen, sabinen a felandren (s kurkuminem dohromady tvoří asi 5% obsahu éterického oleje) a poté jsou obsaženy bílkoviny, karbohydráty, silice zastoupena především seskviterpeny, alfa nebo beta-pinen, kamfen, limonen, eugenol, cineol, škrob a pryskyřice.

Tradiční dávkování

Práškovaný oddenek se doporučuje buďto jako koření v optimální dávce 1 lžičky (cca 5 gramů) denně nebo po tobolkách (rozvážených) po 250-500 mg většinou 3x denně nejlépe během jídla. Pokud se užívá při problémech se žlučníkem nebo trávicími potížemi, užívá se alespoň 30 minut před jídlem.

Pěstování

Kurkumu lze pěstovat pomocí semen nebo dělením kořenů, což může být levnější varianta. K optimálnímu pěstování vyžaduje kurkuma světlé stanoviště, písčitohlinitou půdu, čisté prostředí, optimálně roste při teplotách okolo 25°C. Během vegetativního období by se kurkumě mělo dopřávat co nejvíce vlhkosti (někteří pěstitelé doporučují v blízkosti kurkumy lít na horké kameny chladnou vodu, která se odpaří). Do odkvětu by se mělo hnojit jednou za 14 dní standartním hnojivem. Po odkvětu je vhodné rostlinu co nejdříve přendat na chladné místo s teplotou přibližně 7°C. V případě nedostatku nebo malého množství slunečního světla dochází ke snížené intenzitě ve zbarvení listů kurkumy. Kurkuma by se měla vydatně zalévat (jaro až léto), po odkvětu by se měl příjem tekutin značně snížit.

Kurkuma je jedním z málo využívaných léků – další z malých „zapomenutých“ všeléků, které bychom měli „zařadit do programu“. Musíme ale vědět, jak na to. Pouze se „nacpat“ kořením ze supermarketu není, jak uvidíme, ta správná cesta.

Vnést do buněk ztracený řád

Kurkuma obsahuje řadu bioaktivních složek, takzvané kurkuminoidy, z nichž nejznámější a patrně nejlépe prozkoumaný je kurkumin. Má nejméně 150 prokázaných léčivých účinků, včetně výrazného protirakovinného působení.

Jako jedna z mála látek je schopen přejít přes krevní bariéru mozku, proto je považován za možný lék na celou řadu neurologických poruch, dokonce i na Alzheimerovu nemoc, parkinsonismus a někteří badatelé se domnívají, že by mohl výrazně pomoci i při léčbě následků mrtvice. Kurkumin je velmi silný antioxidant a má výrazné protizánětlivé účinky. Prospívá i těm, kdo nemocní nejsou, protože podporuje celkovou dobrou kondici mozku.

Velmi zajímavá je zvláště jedna oblast působení kurkuminu – má totiž schopnost modulovat velké množství genů. V tom se podobá vitaminu D, ale na rozdíl od této životně důležité látky umí ovlivnit přibližně 700 genů (kdežto vitamin D jich ovlivňuje tisíce). Působení kurkuminu je velmi rafinované – vlastně se zabuduje do buněčných membrán, čímž dokáže změnit jejich fyzikální vlastnosti. V jistém smyslu je možno říci, že vnáší do buněk ztracený řád.

Další zajímavou sférou působení této pozoruhodné látky je schopnost ovlivňovat takzvané signální molekuly (hormony, růstové faktory, neurotransmitery a další látky). Je zjištěno, že kurkumin dokáže reagovat například s molekulami účastnícími se zánětlivých procesů, s molekulami proteinů důležitých pro přežití buněk, a také s DNA a RNA. Tato schopnost vysvětluje i výrazné potizánětlivé účinky kurkumy.

Sebeuzdravení

V současnosti badatelé zkoumají další aromatickou látku kurkumy, kterou nazvali turmeron.

Ukazuje se totiž, že při jistých koncentracích dokáže navýšit růst kmenových buněk v mozku až o 80 procent (kmenové buňky jsou důležité pro schopnost regenerace a sebeuzdravovací procesy organismu). Dosavadní výzkumy naznačují, že turmeron by mohl pomoci obnovit funkce mozku ztracené při neurodegenerativních onemocněních, například právě při Alzheimerově nemoci nebo při mozkové mrtvici. Vynikající je právě kombinace turmeronu s kurkuminem, která dokáže zabránit hromadění beta-amyloidů v mozku (beta-amyloidy jsou hlavní složkou takzvaných „senilních plaků“, které vznikají u pacientů s Alzheimerovou chorobou). Lidé s Alzheimerem mívají vyšší zánětlivé hladiny v mozku a kurkumin svým protizánětlivým účinkem mozek chrání.

Lék na artritidu?

Jako v mnoha jiných případech tak znovuobjevujeme zapomenuté: Vypadá to, že kurkuma je možná jednou z nejužitečnějších bylin na naší planetě. Neomezuje se jen na udržování dobré kondice mozku. Účinkuje na celou škálu nemocí včetně onemocnění plic a jater, na nejrůznější neurologické a metabolické poruchy, autoimunitní onemocnění a kardiovaskulární problémy a na všechny typy zánětlivých stavů.

Pomáhá i při osteoartritidě. Studie z roku 2011 ukázala, že pacienti, kteří do svého léčebného plánu přidali 200 miligramů kurkuminu denně, zaznamenali snížení bolesti a zlepšení pohyblivosti. Dnes existují již stovky podobných studií, které prokázaly, že toto pozoruhodné koření může pomoci řešit celou škálu dalších problémů: Pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu, brání nadměrné srážlivosti krve a vzniku trombózy a infarktu, odstraňuje symptomy spojené s cukrovkou II. typu, revmatoidní artritidy a roztroušené sklerózy. Také se ukazuje, že chrání proti poškození organismu ozářením a těžkými kovy, potlačuje replikaci viru HIV a tvorbu nádorů, podporuje hojení, chrání játra a zvyšuje sekreci žluči, zabraňuje vzniku šedého zákalu a plicní fibrózy (tj. nemoci, již považuje západní medicína za nevyléčitelnou a v jejímž průběhu dochází k nahrazování plicní tkáně vazivem).

Kurkuma a rakovina

Jeden z předních světových odborníků zabývajících se přírodními metodami léčby rakoviny je Dr. William LaValley. Tento badatel strávil studiem kurkumy mnoho času. Zjistil, že tato bylina nejenže účinkuje na všechny typy rakoviny (přestože různé typy rakovinných buněk mají odlišnou molekulární patologii), ale také nemá žádné vedlejší účinky. Je to zřejmě dáno tím, že kurkumin umí ničit rakovinné buňky, přičemž současně podporuje normální buněčné funkce. Brání současně vytváření další krevní sítě, kterou rakovinné nádory potřebují ke svému zásobování.

Podle dr. LaValleye molekuly kurkuminu mohou buněčnou aktivitu buďto omezovat nebo zvyšovat, výsledkem jsou však vždy silné protirakovinné účinky. Nejlepší na kurkuminu ale je, že nedevastuje zdravé buňky, zdá se, že si opravdu vybírá pouze ty „špatné“. Může proto také dobře působit i spolu s případnou chemoterapií.

Jak správně na to?

Všechno má ovšem své háčky. Přidávat si do jídla spoustu kurkumy bohužel nestačí. Kořen kurkumy obsahuje asi 3% kurkuminu a pro lidský organismus je složité ho v přírodní podobě absorbovat. Dokonce ani jako potravinový doplněk nemá kurkuma žádoucí léčebné účinky. Je to velká škoda, protože by mohl být dokonalým akutním lékem pro případ mrtvice, ale právě jeho obtížné vstřebávání tuto možnost vylučuje. V syrové, přírodní formě, dokážeme vstřebat pouze 1% kurkuminu. Nejlepší proto je užívat extrakt z kurkumy – pokud ovšem dokážeme najít přípravek vyrobený ze zaručeně bio surovin, s obsahem alespoň 95% kurkuminoidů. Není snad třeba připomínat, že by neměl obsahovat žádná plnidla, aditiva ani stabilizátory.

Zdraví a sydnrom žluté kuchyně

Podle dr. LaValleye je k léčbě rakoviny zapotřebí dávek okolo 3 gramů kvalitního bio kurkuminu – třikrát až čtyřikrát denně. Existují ale způsoby, jak tyto těžkosti obejít. Jednou z možností je použít přírodní, práškový kurkumin a vyrobit si mikroemulzi jeho smícháním s jedním až dvěma žloutky a jednou či dvěma lžičkami kokosového oleje, vše rozmícháme ručním mixerem. (Jen pozor na „syndrom žluté kuchyně“ – kurkumin je totiž velmi silný pigment a když nebudete opatrní, všechno trvale obarví na žluto.)

Další možnost je svařit lžičku práškového kurkuminu s litrem vody. Voda musí vřít, když kurkumin přidáváte. Po deseti minutách varu získáte asi dvanáctiprocentní roztok, který můžete po zchladnutí popíjet. Chutná to sice mizerně, asi jako dřevěné obložení, ale tak už to s účinnými „medicínami“ jak víme často bývá. Kurkumin se však poměrně rychle rozkládá a mizí, po šesti hodinách obsahuje roztok už jen šest procent kurkuminu, takže dbejte na to, abyste odvar vypili během čtyř hodin po uvaření.

Kurkumin je rozpustný v tucích, proto mnoho nových medikamentů obsahuje tuk, který zlepšuje absorpci účinných látek. Takové přípravky mají sedm až osmkrát lepší vstřebatelnost než samotný “syrový”, nezpracovaný prášek s 95 procenty kurkuminoidů. V poslední době se také objevily přípravky, které zaručují postupné vstřebávání účinných látek, což je samozřejmě nejlepší a právě takové přípravky doktor LaValley preferuje. Ale samozřejmě – ani přidáváním kurkumy do jídla nic nekazíte, navíc vám bude lépe chutnat, a tím také uděláte něco pro své zdraví.

Dělat pro něj něco je totiž podstatně jednodušší, než se nám obvykle předkládá. Přesto – stejně jako při užívání kurkumy a dalších potravinových doplňků – platí, že jednoduché neznamená banální. Právě naopak. Jsou to právě jednoduché a staletí známé postupy, které častou mohou v náš prospěch zvrátit bortící se rovnováhu mezi nemocí a zdravím, životem a smrtí.

Zdroj: protiproud.parlamentnilisty.cz