Český botanický název: Kardamovník obecný
Běžný název: Kardamovník, kardama, Grune Kardamom, kardamon, El cardamomo, cardamomo, kardemumma, kardemumma, amomum cardamomum, Lesser Cardamom, Ela, Elettaria cardamomum, Huile Essentielle de Cardamome, cardomom, cardomomi, Bai Dou Kou, true cardamom, Kardemumma, Ka
Latinský název: Elettaria cardamomum
Rozšíření: Afrika, Asie, Jižní Amerika
Botanický popis rostliny
Aromatická, trvalá, stálezelená bylina s mohutným oddenkem, která může dorůst do výšky až 5 metrů. Z lodyhy vyrůstají řádkovitě ploché, lineární, kopinaté, hladké, tmavozelené, samotové a velké listy s délkou až 60 cm a dlouhou špičatou špičkou. Květenství vyrůstá na samostatném stonku s bílými nebo nažloutlými okvětními lístky a nafialovělými žilkami a růžovými okraji. Plodem je podlouhlá, zelenavá, trojčetná, až 2 cm dlouhá tobolka obsahující zhruba 20 aromatických, černých nebo tmavě-hnědě zabarvených semen.
Původ a rozšíření
Původní domovinou kardamovníku obecného jsou deštné pralesy v tropickém pásmu Kardamomských hor ve výškách do 1500 m.n.m. v oblasti Ghat, jihozápadní pobřeží Indie. Dnes se s rostlina vyskytuje v tropických pásmech s vhodnými parametry k pěstování (oddíl Pěstování), kde se pěstuje v rámci komerčního využití. Bylině se nejvíce daří podnebí Indočíny, na Srí Lance, Tanzánii, Costa Rice nebo v Guatemale.
Využití
Z kardamovníku se používá oddenek, list a plod. Obrovské využití nachází tobolky, které jsou ceněné jako aromatické koření, dostupné čerstvé nebo sušené na slunci. Mletý plod kardamovníku se nazývá kardamom, který je nepostradatelnou součástí indického karí a garam masaly, etiopského berbere a piafu, arabského baharatu, beduínských káv, dánských bábovek, různých sladkostí, dezertů, uzenin a v jihovýchodní Asii oblíbených žvýkaček k osvěžení dechu.
Obsahové látky kardamomu prokázaly v preklinické in vivo studii významné snížení a zmírnění hepatomegálie, dyslipidémie a hyperglykémie v plasmě na lačno u zvířat s těmito potížemi. Naměřený výsledný efekt byl srovnatelný s efektem pioglitazonem, látkou s prokázaným antidiabetickým účinkem. V jiné, menší klinické studii se pravidelně podával kardamom v dávce 3 g/denně, což snížilo systolický, diastolický krevní tlak a významně ovlivnilo pozitivní účinek na fibrinolytickou aktivitu obsahových látek. Po 3 měsících pravidelného užívání kardamomu se poté popsalo 90% snížení celkových volných radikálů v plasmě. Pravidelná konzumace kardamovníku obecného bývá proto spojována s harmonizací a podporou zdravotní stavu kardiovaskulárního systému.
V další animální studii byl popsán chemopreventivní potenciál denně podávaného prášku kardamomu u myší mající vyvolaný proces jednoho typu kožních nádorů, papilomů. Oproti kontrole bylo pozorováno snížení hodnot incidence tumorů, zátěže (závažnost a komplikace), plochy onemocnění, průměrné váhy a kumulativní počet papilomů u zvířat léčených práškovaným kardamomem předem, těsně před nebo během iniciačních stádií choroby. Zároveň byla popsána významná redukce jaterní lipidové peroxidace a zvýšené hladiny některých antioxidačních látek (glutathion,…) po 15 denní léčbě extraktu kardamomu ve formě perorální suspenze, a proto se obsahové látky kardamomu hodnotí jako antioxidační látky s chemoprotektivním účinkem.
V preklinické studii se podávaly různé extrakty kardamomu v odlišných koncentracích k otestování schopnosti obsahových látek na snížení vzniku gastrických lézí a pylorických bolestí způsobených některými protizánětlivými léčivy. Efekt byl popsán hodnocením vrstvou a stavem sliznice endotelu trávicího traktu a množstvím intragastrické kyseliny chlorovodíkové. Určitý gastroprotektivní účinek byl posléze popsán a navíc porovnán ve slabší koncentraci s ranitidinem, léčivem snižujícím koncentraci kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zmírňující žaludeční obtíže včetně pyróz. Zdravotnické státní agentury hodnotí plod a list kardamom jako přírodní prostředek podporující zdravý trávicí trakt a harmonizující choroby spojené s gastrointestinálním traktem.
Obsahové látky různých částí kardamovníku obecného vykazují močopudné účinky (dokáží zbavovat tělo přebytečné vody při otocích a nadbytku vody…), zvláště pak v případě přítomnosti nadbytečných koncentrací kofeinu. Některé obsahové látky dokáží podporovat funkce ledvin, pročišťují všechny části vylučovací soustavy a zdravotnické agentury přisuzují efekt kardamovníku obecného jako prostředku podporujícího zdravé ledviny a močový systém.
Lidová medicína
Semena kardamovníku obecně v rámci lidové medicíny podporují trávení, oddalují únavu a pomáhají přihorečkách. Kardamovník se mletý doporučuje v jihovýchodní a jižní Asii při střevních křečích jako spasmolytikum, jako amarum a harmonizátor trávení při pálení žáhy, dráždivém tračníku, zácpě,plynatosti, ztrátě apetitu, při nachlazení, kašli, při žlučníkových potížích, infekčních chorobách a zánětech dutiny ústní. V Unani léčebné terapii se kardamom podává k léčbě gastrointestinálních potíží. Z pohledu lidové medicíny se kardamovník podává k odstranění nebo zmírnění stresu, k podpoře funkce mozku a paměti, dodává energii a při horečkách ochlazuje organismus.
Účinné látky
V plodech i listu se v různé míře nacházejí zástupci bílkovin, tuků (3 a 6 omega mastné kyseliny), sacharidů, tříslovin (taniny, kyselina gallová), dále terpenů a jejich derivátů (1,8-cineol, alfa i beta pinen, terpineol, borneol, geraniol, sabinen, limonen, myrcen a linalol), karboxylových kyselin (olejová, linolová, palmitová, stearová, kávová), vitamínů (riboflavin, niacin, thiamin, pyridoxin, kyselina askorbová) a minerálních látek (sestupně draslík, vápník, hořčík, fosfor, mangan, sodík, železo, zinek a měď).
Tradiční dávkování
Neexistují žádné prokázané bezpečné nebo účinné dávkování kardamomu u dospělých nad 18 let a u dětí. Jako digestivum a k podpoře trávicí soustavy se doporučuje zhruba 1 kávová lžička plodů nebo 2-5 gramů listů, které se nechají louhovat 10-15 minut s vařící vodou a výluh se užívá vnitřně. V rámci lidové medicíny se tradičně podává zhruba 1.5 gramů plodů kardamovníku denně. Tinktura připravená macerováním v 60% lihu za studena se obvykle podává 1x denně v množství 1-2 gramy.
Pěstování
Kardamovník se široce pěstuje v nižších patrech tropických pralesů s ročními srážkami do 4000 m.n.m. Rostlina vyžaduje permanentně vlhkou půdu s optimální teplotou kolem 22°C (teploty pod 10°C jsou fatální). Nejvíce se proto karmamovníky pěstují v Indočíně, Indii, Srí Lance, Tanzánii nebo na Costa Rice. I když je jedna rostlina schopna vytvořit velké množství semen, nejčastější způsob rozmnožování kardamovníku je dělením oddenků. V mírném a subtropickém pásmu může být bylina pěstována, limitace je ovšem lokalizace – ve sklenících, a pouze jako okrasná rostlina, protože není schopna plodit semena. V mírném prostředí České republiky se doporučuje pěstovat kardamovník jako pokojová rostlina, vyžaduje totiž celoroční stálou teplotu a občasné rosení listů (substrát navíc nesmí nikdy uschnout!). Rozmnožovat lze rostlinu i dělením oddenků (stejně jako zázvor).
0 komentářů