V dnešním článku se zaměříme na funkci a účinky systemických enzymů (nazývaných také proteolytické enzymy) a na jejich využití při léčbě i prevenci širokého spektra zdravotních problémů.

Ve spojení s enzymy slovo „systemické“ znamená to, že působí celotělově, v mnoha soustavách lidského těla. Tyto enzymy se podílejí nejen na trávení, ale působí v celém těle, ve více systémech a orgánech.

Co je enzym?

Enzym je biokatalyzátor – něco, co pomáhá něčemu jinému k tomu, aby to mělo lepší a rychlejší výkon. Chemické reakce jsou obecně pomalé, avšak enzymy tyto reakce urychlují.

Bez enzymů by chemické reakce, díky kterým žijeme, byly příliš pomalé na to, abychom přežili. V lidském těle se nachází asi 3000 enzymů, které se podílejí na více než 7000 chemických reakcích.

I když jednou z důležitých úkolů enzymů je trávení, není to jejich jediná nebo poslední funkce.

Mezi důležitější úkoly, které mají proteolytické enzymy (bílkoviny štěpící), jsou například protizánětlivé, antifibrózní, čistící, imunitní, antivirální či protirakovinné účinky.

V následujících řádcích si je podrobněji rozebereme.

1. Přírodní protizánětlivé účinky

Enzymy jsou první linií obrany proti zánětu (1, 2, 3). Zánět je reakcí imunitního systému na jakékoliv podráždění, ať už chemické, mechanické, radiační, toxické, bakteriální, virové a jiné.

Řekněme, že máte poraněné pravé koleno. Po zaznamenání takového podráždění imunitní systém vytvoří bílkovinný řetězec, který se nazývá Circulating Immune Complex (ve zkratce CIC), který je specifický (obrazně řečeno na míru šitý) pro pravé koleno (za objev tohoto mechanismu byla v roce 1999 udělena Nobelova cena).

CIC se přesune do pravého kolena a způsobí bolest, zarudnutí a otok, tedy všechny znaky zánětu. Toto je zpočátku užitečná reakce, protože je to upozornění na to, že v koleně se děje něco špatného a vyžaduje to pozornost.

Avšak samotný zánět způsobuje další podráždění, na což tělo reaguje výrobou dalších, ale nyní už škodlivých CIC.

Aspirin, Ibuprofen a ostatní nesteroidní protizánětlivé léky mají stejný účinek – brání produkci CIC.

Brání však produkci všech typů CIC, včetně těch, které jsou velmi užitečné a potřebné, například ty, které podporují výstelku tenkého střeva, a ty, které zajišťují správnou funkci ledvin a jater.

Z toho důvodu jsou takové léky zdraví škodlivé. Jen v USA každoročně podlehne těmto přípravkům 20 000 lidí a dalších 100 000 skončí v nemocnici s poškozením jater, ledvin a krvácejícími střevy (4, 5).

Proteolytické (bílkoviny trávicí) enzymy na druhé straně jsou zcela bezpečné a bez nebezpečných vedlejších účinků. Není u nich známa toxická dávka (6).

Nejlepší u nich je, že tyto trávicí enzymy dokážou rozlišit užitečné CIC od neužitečných, protože fungují jakoby na principu zámku a klíče – mezi jejich zuby projdou jen správné CIC a strávené/zničené jsou jen ty neužitečné.

To zredukuje zánět na nezbytné minimum (užitečný, alarmující zánět) a zároveň se minimalizuje i bolest.

2. Antifibrózní účinky

Trávicí proteolytické enzymy mají schopnost trávit a hojit fibrózní (zjizvenou) tkáň (7).

Fibróza je zjizvená tkáň a většina lékařů si z výuky anatomie pamatuje, že je to právě postupná fibróza tkáně, která pomalu vede lidské tělo k smrti.

V samém počátku procesu stárnutí, tedy ve věku asi 27 let, se produkce enzymů v těle začíná snižovat. Děje se tak proto, že tělo je během svého života schopné vyrobit jen určité množství enzymů.

Velkou část z toho spotřebuje tělo právě do 27 let.

V tomto věku si tělo začíná uvědomovat, že pokud by pokračovalo ve stejném tempu enzymatické spotřeby, velmi brzy by se tak využila celá výrobní kapacita a při takovém tempu spotřeby enzymů by se člověk nedožil více než 40 let.

(Právě kvůli poruše výroby enzymů u dětí s cystickou fibrózou se tyto děti málokdy dožijí více než 20 let, vzhledem k akutnímu nedostatku enzymů trpí postupným zajizvováním plic, což nakonec vyvrcholí jejich selháním.)

Jelikož je tělo velmi sofistikované, radikálně sníží využití enzymů – začne si samo dávkovat enzymy jakoby kapáním z kapátka namísto dosavadního dávkování ze lžičky.

Důsledkem je to, že se tím sníží schopnost reparace tkáně a tělo není schopno zabránit nadměrnému ukládání fibrinu kdekoliv v těle, ať už jde o místa po obyčejných poraněních až po vnitřní orgány a cévy.

To je čas, kdy se například u žen začínají projevovat nemoci jako fibrocystická nemoc prsu, myomy, pozánětlivé patologické změny na děložním čípku, endometrióza a u většiny z nás se pomalu začíná potichoučku vyvíjet dobře známá ateroskleróza (kornatění cév nebo prostě zajizvovaní cév).

Později se díky ukládání fibrinu (zajizvovaní) začínají zmenšovat vnitřní orgány (včetně mozku), které ztrácejí na výkonu.

I kvůli nízké produkci enzymů se v pozdějším věku rány (včetně zlomenin) hojí hůř, jsou tvrdé a zanechávají viditelné jizvy. Samozřejmě jsou zde kromě nedostatku enzymů i jiné faktory, například nedostatek vitamínů a minerálů.

Pokud nahradíme sníženou produkci enzymů, je možné kontrolovat a redukovat zjizvenou a fibrózní tkáň, která tělo zatěžuje.

Mnozí američtí lékaři, a zejména specialisté v oblasti plastické chirurgie, si až nyní stále více začínají uvědomovat, že pomocí enzymů lze vyhladit dokonce i staré jizvy od chirurgických ran, plicní fibrózy, ledvinové fibrózy až po keloidy staré několik let.

Lékaři v Evropě o těchto věcech vědí už dávno a enzymy používají orálně v léčbě podobných onemocnění více než 40 let. Pokud nahradíme ztracené enzymy, můžeme kontrolovat a snížit množství zjizvení fibrotické tkáně v našem těle.

3. Čištění krve

Krev není jen řekou života, ale i řekou, pomocí které se buňky a orgány zbavují nepotřebného toxického materiálu (smetí).

Bílkoviny trávicí enzymy podporují cirkulaci krve tím, že krev zbavují nadměrného množství fibrinu, který způsobuje přílišné zahuštění krve a konečným výsledkem jsou krevní sraženiny, infarkty nebo mrtvice.

Veškerý tento nepotřebný materiál by měl být filtrován játry, avšak většina lidí v současné době má játra mnohem méně výkonná (často jsou samotná játra ve stavu chronické či akutní toxicity), a tak se toxický materiál dostává zpět do krve.

Toxický materiál pak koluje v krvi čekáním na to, až se uvolní místo v játrech a až bude dostatek enzymů, které toxický materiál vyčistí. Takový koloběh může trvat dny až týdny (8).

Po užití systemických enzymů mimo jídla je žaludek nevyužije na trávení potravy, ale přecházejí do tenkého střeva, odkud se vstřebávají do krve, kde se podílejí na systemickém trávení a takto odlehčují zátěž jater tím, že:

• odstraňují nadbytek fibrinu z krve a snižují slepování krvinek. Už jen tyto dva účinky enzymů pomáhají předejít krevním sraženinám a stavům, jako jsou infarkty a mozkové příhody (mrtvice) (8).
• štěpí mrtvý/odpadový materiál na menší částice a umožňují mu rychleji opustit krevní oběh vyloučením do tlustého střeva (8).
• čistí FC receptory v bílých krvinkách, čímž podporují jejich funkci, schopnost a připravenost čelit infekcím (9).

A tady se dostáváme k jedinému upozornění, pokud jde o užívání enzymů.

Ty by neměli užívat bez souhlasu a dohledu lékaře pacienti s hemofilií a ti, kteří užívají léky ředící krev jako Heparin, Coumadin, Phlavix, Warfarin a podobné, jelikož enzymy mohou zvýšit jejich účinek a způsobit tak přílišné zředění krve.

4. Imunomodulační účinek

Trávicí enzymy mají adaptační schopnost optimalizovat stav těla a imunity (9).

Když imunitní systém slábne, stáváme se náchylnými k infekcím. Nicméně, jak bylo zmíněno, enzymy imunitu podpoří.

A naopak – pokud imunita pracuje přehnaně, pak systém vyrábí protilátky, které napadají vlastní buňky těla (jako je tomu u sklerózy multiplex, revmatoidní artritidy, lupusu apod.).

V takovém případě enzymy imunitní systém „zchladí“ tak, že takové protilátky stráví.

5. Antivirální účinek

Viry jsou nebezpečné, protože se v těle množí. K tomu, aby toho byly schopny, se potřebují spojit s DNA v buňkách těla pomocí média, kterým je vnější bílkovinná stěna buňky.

Ta po proniknutí viru do buňky několikrát zhrubne, čímž napadenou buňku a samotný virus brání/schovává před imunitou.

Cokoliv, co dokáže narušit integritu viru chránícího bílkovinný obal, má schopnost umožnit imunitě jednak zničit virus a jednak zabránit jeho dalšímu množení (10, 11).

Trávicí enzymy umí rozlišovat mezi bílkovinou (resp. bílkovinným obalem), která je normální a taková, která chrání virem napadenou buňku (jak bylo zmíněno, je to mechanismus podobný zámku a klíče).

Nemocnou bílkovinu následně stráví a umožní imunitě virus zničit. Nakonec stráví pozůstatek – fibrin.

6. Protirakovinné účinky

Princip je podobný jako u antivirálního účinku.

Enzymy tráví bílkovinný ochranný obal zhoubných buněk, čímž umožňují lepší přístup imunitě, jakož i protinádorovým lékům (ať už přírodním, nebo chemickým).

Závěr

Existuje více než 200 publikovaných výzkumných prací na téma vstřebatelnosti, využití a léčebných účinků orálně podávaných systemických enzymů.

Vyhledáváním v centrální medicínské databázi PubMed pod klíčovými slovy jako serrapeptase, papain, bromelin, trypsin, chymotrypsin, papain či nattokinase se dostanete k rozsáhlým pracím ohledně enzymů, jejichž medicínské využití má alespoň v Evropě a Japonsku více než 40letou minulost.

Reference

1) Carroll A., R.: Clinical examination of an enzymatic anti-inflammatory agent in emergency surgery. Arztl. Praxis 24 (1972), 2307.
2) Mazzone A, et al.: Evaluation of Serratia peptidase in acute or chronic
inflammation of otorhinolaryngology pathology: a multicentre, double blind,
randomized trial versus placebo. J Int Med Res. 1990; 18(5):379-88.
3) Kee W., H. Tan S, L., Lee V. Salmon Y. M.: The treatment of breast engorgement with Serrapeptase: a randomized double blind controlled trial. Singapore Med J. 1989:30(l):48-54.
4) Celebrex article Wall Street Journal 19 April 1999.
5) No author listed: Regular Use of Pain Relievers Can Have Dangerous Results. Kaleidoscope Interactive News, American Medical Association media briefing. July 24, 1997.
6) Enzymes ñ A Drug of the Future, Prof. Heinrich Wrba MD and Otto Pecher MD. Published 1993 Eco Med.
7) Kakinumu A. et al.: Regression of fibrinolysis in scalded rats by administration of serrapeptase. Biochem. Pharmacol. 31:2861-2866,1982.
8) Ernst E., Matrai A.: Oral Therapy with proteolytic enzymes for modifying blood rheology. Klin Wschr. 65 (1987), 994.
9) Kunze R., Ransberger K., et at: Humoral immunomodulatory capasity of proteases in immune complex decomposition and formation. First International symposium on combination therapies, Washington, DC, 1991.
10) Jager H.: Hydrolytic Enzymes in the therapy of HIV disease. Zeitschr. Allgemeinmed., 19 (1990), 160.
11) Bartsch W.: The treatment of herpes zoster using proteolytic enzymes. Der Informierte Arzt. 2 (1974), 424-429.

Zpracovala: Vylectese.cz