Český botanický název: Houževnatec jedlý
Běžný název: Šii-Také, Xiang Gu, Shiitake, Chinese Black Mushromm, sawtooth oak mushroom, black forest mushroom, black mushroom, golden oak mushroom, oakwood mushroom
Latinský název: Lentinula edodes
Rozšíření: Asie
Tradiční asijská houba s imunomodulačním efektem.
Botanický popis rostliny
Houževnatec jedlý neboli Šii-Také je jedlá vyšší houba spadající do rodu basidiomycetes, která má široké rozmezí barev od jantarové po hnědou. Plodnice shiitake má 5-12 cm široký, světle hnědý, vypouklý klobouk s možným tmavočerveným nádechem a typickým zkrouceným okrajem. Pokožka klobouku je na povrchu šupinatá, někdy popraskaná v nepravidelných mapách. Když se klobouk vaří, uvolňuje velmi příjemnou vůni česneku a silic, chuť má bohatou, mírně zemitou. Noha houby je dlouhá 2-5 cm, 5-20 mm je široká a na povrchu je porostlá jemnými šupinkami. Dužnina je bílá, pevná na dotyk a manipulaci, vykazuje příjemnou vůni.
Původ a rozšíření
Přirozené prostředí pro šiitake je ve vlhkém a teplém prostředí hlubokých lesů jihovýchodní Asie. Světová komerční produkce shiitake byla v roce 2000 kolem 1 500 000 tun (nepočítá se produkce v domácnostech). První místo dnes zaujímá Čína, v závěsu hned jako druhý největší producent Japonsko. Zhruba 80% veškerého vypěstovaného šiitake se suší a distribuuje. Dnes je shiitake jednou z nejrozšířenějších pěstovaných hub na světě, hned po hlívě ústřičné a žampionu.
Využití
Mnoho rozdílných kultur se schází při použití houževnatce jedlého v lidové medicíně. V rámci téměř všech východoasijských lidových medicín se šiitake používá k aktivaci imunitního systému v případě bakteriálních nebo virových infekcí,regulaci vysokého cholesterolu a snížení vysokého krevního tlaku, ke snížení aterosklerotického zatížení tepen, podpoře pročištění střev, podpoře organismu proti rozvoji osteoporózy, revmatismu a detoxikaci a k posílení vitality a síly při chemoterapii.
Tradiční čínská medicína nahlíží na houževnatce jedlého – šii-také jako na vyrovnaný prostředek s neutrální teplotou (ani teplá, ani chladná), sladkou chutí a tropismem v žaludku, slezině a plicích. Obecně účinkuje k doplnění Qi a výživě krve, proto je dobrá k léčbě únavy, nevolnosti a nechutenství, rozpouští hleny a vlhkost, proto je vhodný při častém nachlazení, dušnosti, chronickém kašli. Skrze slezinu a žaludek je ovlivňována ztráta chuti k jídlu, špatné trávení, časté močení, krátký dech.
Obsahové látky mycelia shiitake prokázaly jistý inhibiční efekt proti bakteriálním druhům Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Bacillus subtilis a Streptococcus pyogenes, čímž se hodnotí jako určitý antibakteriální efekt. V literatuře je popsán statisticky významný efekt zastavení růstu mikroorganismu Mycobacterium tuberculosis po injekční nárazové a udržovací dávky koncentrovaného roztoku lentinanu jako významné obsahové složky houževnatce. Podobný antibakteriální efekt byl pozorován při eradikaci Streptococcus mutans, který zodpovídá za vytvoření zubního kazu v ústní dutině, proto se dá šiitake použít jako prevence zubního kazu.
In vivo na myších a posléze na lidech byl pozorován vliv obsahových látek (opět s převahou lentinanu) šiitake na imunitní systém organismu. Zdá se, že tyto látky podporují organismus starších osob, preventivně pomáhají u mladších osob při přepracování nebo vyčerpání a byl proto popsán efekt jako imunostimulační. Farmakodynamicky byly obsahové látky šiitake porovnány s interferonem ve vhodné koncentraci a došlo se k názoru, že by látky mohly fungovat obdobně, proto se Šii-Také doporučuje k podpoře imunity u lidí s oslabenou imunitou nebo uměle potlačenou, u lidí trpících civilizačními chorobami, alergiemi, často opakující alergickou rhinorrheou a nachlazením .
Byly popsány nitrobuněčné observace, kdy obsahové látky houževnatce jedlého- šii-také zvýšily koncentrace interferonu alfa při vystavení chřipkového viru typu A. Interferon poté funguje jako „signál“ pro zdravé buňky, aby zvýšily svoji odolnost vůči okolí. Obsahové látky šiitake ve směsi byly testovány in vitro na myších a lidech a byl pozorován vyšší efekt než u samostatného lentinanu proti celé řadě nemocí virového původu jako je herpes, příušnice, spalničky a hepatitidy (testy však trvaly minimálně 4 měsíce a spotřeba šiitake byla zhruba 6 g denně). Jiné testy použily stejnou myšlenku antivirového potenciálu obsahových látek šiitake a testovaly jejich vliv proti virům HIV s jistým pozitivním vlivem, který je však třeba dále sledovat.
K imunomodulačnímu efektu lentinanu je nutno přidat informaci, že byly obsahové látky prohnány kaskádou testů, které měly potvrdit nebo vyvrátit jejich protinádorový potenciál. Nejvyšší potenciál vykázaly u nádorů pojivové, krvetvorné nebo lymfatické tkáně, nádorů žaludku, tlustého střeva a konečníku. Žádná obsahová látka nevykazuje protinádorový efekt přímo, nicméně díky nim dochází k aktivaci T helper buněk a natural killers buněk. Lentinan a další látky vykazují jistý efekt jak při konzumaci ústy, tak u koncentrovaných roztoků nitrožilně.
Kardiovaskulární systém je obsahovými látkami houževnatce zřejmě chráněn mechanismem snížení chronicky zvýšených hladin cholesterolu díky látce eritadeninu. Efekt byl pozorován při konzumaci čerstvých nebo vařených plodnic houby v množství 9 – 90 g denně. Ke snížení vysokého krevního tlaku zřejmě stačil i vodný roztok šiitake (snad díky látce tyronasin).
Prokázané účinky antikoagulační jsou u obsahových látek prokázané, proto je vhodné zkonzultovat s lékařem, pokud jsou užívaná antikoagulační nebo antiagregační léčiva. V Asii byla provedena studie, kde byl podáván prášek z šiitake pacientům s chronickou chudokrevností s určitým efektem. Další studie se s pozitivními výsledky prezentovala v pozorování terapeutického efektu při žlučníkových kamenech, žaludečních vředech a obtížích v kombinaci s obsahovými látkami outkovky pestré a lesklokorky lesklé.
Další testy se zabývaly efektem obsahových látek proti ekzémům, akné, bronchitidě (minimálně 6 g šiitake denně), dně, migréně, zácpě, stresu, podpoře libida, kloubních onemocnění, únavovému syndromu a byl testován vliv na CNS. Zjistilo se ovlivnění produkce katecholaminů, histaminu a serotoninu.
Šiitaké je zdravotnickými organizacemi jednotlivých států a Evropské Unie hodnocena jako přírodní zdroj minerálů a vitaminů. Z vitaminů je vhodné zmínit B2 riboflavin, kyselinu askorbovou, vitamin D2, dále asi 30 bílkovin mající enzymatickou povahu, alespoň 10 aminokyselin, vlákninu a mnoho minerálních látek, které budou zmíněny v části „Účinné látky.“
Účinné látky
Obsahové látky tvoří převážně látky s bioaktivním potenciálem. Obsažena je celá řada vitaminů, B komplex nevyjímaje (převaha vitaminu B2 a B1), dále vitamin C a D2 ergosterol. Nejvýraznější obsah minerálních látek zastupují vápník, fosfor, draslík, železo a zinek. Esenciální kyseliny a eritadenin (purinový alkaloid) jsou zřejmě zodpovědní za snížení plasmatického cholesterolu. Aminokyselin je zřejmě kolem 10, nejvíce prostoru zaujímá lysin a arginin. Z makromolekulárních látek jsou přítomny lipidy, bílkoviny, vláknina a polysacharidy – zástupce lentinan a glykoprotein LEM mají zřejmě nejzajímavější imunomodulační efekt.
Tradiční dávkování
Kloboučků šiitaké využíváme v kuchyni stejně, jako jiných sušených hub a zvyšujeme kvalitu připravovaných pokrmů – obohacujeme běžné pokrmy.
Pokud jsou k dispozici kapsle s 500 mg extraktu šiitake, při zdravotních problémech se doporučují 3-4 tobolky denně do zmírnění problémů, při prevenci stačí užívat 1-2 tobolky denně po dobu 2-3 měsíců. Doporučené dávkování se váže na 5 dní a poté 2 dny vynechat. Tobolky se užívají na lačno (30 minut řped jídlem) a pořádně zapíjejí minimálně 200 ml vody nebo jiné neutrální tekutiny. Z nedostatku informací se nedoporučuje dětem do 3 let, těhotným nebo kojícím. Konzultovat při antikoagulační a antiagregační terapii.
V případě disponování čerstvých nebo sušených hub houževnatce jedlého je možné potravinu smažit, péct, grilovat, vařit nebo udit. Při urgentních potížích se doporučuje dávka 10 g houby 2x denně 30 minut před jídlem s režimovým opatřením zmíněným o odstavec výše. K prevenci dostačuje dávka kolem 4-6 g šiitake 1-2x denně.
Pěstování
Houževnatec jedlý se ve volné přírodě České republiky nenachází, nicméně vzrůst počtu českých pěstitelů šiitaké zvyšuje do budoucnosti pravděpodobnost jeho volného výskytu na území ČR. Tradiční způsob pěstování houževnatce zahrnuje výsadbu těchto hub na špalcích listnatých stromů (nejčastěji bukovitých), které se kvůli tomu účelu porážejí ve vegetativním období. Na kládách dřeva o menším průměru se cíleně Šii-Také pěstoval v Číně již před několika tisíci lety. Cílené komerční pěstování v Japonsku je datováno od roku 1914. Do špalků se po nějaké době vyvrtávají otvory a očkuje se dovnitř sadba, která se předtím nechala zarůst na pilinách nebo na menších špalcích. Substrátem pro komerční intenzivní pěstování houževnatce jsou piliny listnatých stromů, drcená sláma nebo drcená kukuřičná vlákna, někdy se obohacuje organickými či anorganickými přídatnými látkami.
Zaočkované špalky se pokládají na sebe a nechají se v optimálně vlhkém prostředí, aby podhoubí pořádně vrostlo do dřeva. Klády s inokulovaných houževnatcem – šii-také se nechají buďto v přirozeném prostředí lesa nebo v uměle vytvořených přístřešcích, které mají charakter skleníku, ve kterém se vytváří řízený režim mlžením vodou, čímž se simuluje optimální podmínky pro růst hub šii-také. Podle podmínek, druhu šiitake, použité sadby a druhu kmene se doba prorůstání podhoubím nachází v časovém rozmezí od 6 do 18 měsíců.
0 komentářů