Příroda je stále velkým učitelem medicíny. Stačí si např. připomenout, že nejpoužívanější protizánětlivé léčivo – aspirin (kyselina acetylsalicylová) má původ v extraktu z vrbové kůry. Velmi podobné slibné výsledky se dnes zaznamenávají u obsahových látek harpagofytu ležatého.

Tato sukulentní rostlina (Harpagophytum procumbens) pocházející z okrajů Kalahari v jižní Africe, se kvůli tvaru svých plodů často nazývá i jako ďáblův dráp. Pod zemí vytváří mohutné zásobní hlíznaté kořeny, ze kterých které se tradičně připravuje prášek nebo extrakt používaný domorodci proti horečce, bolestem kloubů nebo páteře, či na podporu trávení.

Používané části:
kořen, hlíza (Harpagophyti radix)

Obsahové látky haroagophytu

Moderní analytická chemie a farmakologie skutečně potvrdili, že hlízy obsahující účinnou látku se silným protizánětlivým působením, tzv. harpagozid. Tato látka zasahuje do mnoha procesů zánětlivých dějů a ukazuje se jako velmi nadějná pro klinickou praxi např. v revmatologii. Účinně zasahuje do degenerativních procesů v poškozených kloubech nebo obratlích, tlumí bolest, tiší probíhající zánět a podporuje hojivé procesy. V klinických studiích byl např. účinek  harpagofytu u bolestí zad porovnatelný s nejmodernějšími syntetickými protizánětlivými léky. Jeho podávání však bylo velmi dobře snášeno, nežádoucí účinky se objevovali jen velmi sporadicky. Lze jej doporučit i sportovcům, kteří mohou po velkých sportovních výkonech cítit bolesti kloubů a šlach

Kořen harpagofytu má oficiální článek v Evropském i Českém lékopisu a lze ho tak považovat za oficiálně léčivou bylinu. Na německém trhu je např. přípravek se standardizovaným extraktem harpagofytu ležatého v lékařské praxi přítomen jako registrovaný lék pro léčbu degenerativních kloubních onemocnění. V Čechách bohužel zatím není dostupný, to však nebrání v dostupnosti extraktu harpagofytu ležatého v jiné formě. Dostupných je několik doplňků stravy, které obsahují standardizovaný extrakt harpagofytu lékopisné kvality.

Tradiční použití v lidovém léčitelství zde vychází z empirických zkušeností afrických léčitelů zejména v Botswaně a Namibii, kteří rostlinu používali při léčbě alergií, popálenin, diabetu, lumbaga (housera) a jaterních onemocnění se přesunulo v moderní době k hlavním účinkům u degenerativních revmatických chorob, kde se přes holanské/bůrské osadníky použití přeneslo do Evropy.

Použití:

Vnitřně: Léčba bolestivých stavů přidružených k revmatickým chorobám, kde je nejvíce klinických důkazů různé úrovně. Pomoc při ztrátě chuti k jídlu a dyspeptické/trávící obtíže; podpůrná léčba degenerativního revmatismu, zejména kloubní artrózy, bolestivé osteoartritidy a zánětů šlach.

Zevně: Používají se zejména výtažky pro podpůrnou terapii špatně se hojících povrchových boláků, vředů, opařenin a jiná zánětlivá kožní onemocnění.

Dávkování a příprava odvaru : Vnitřně: Pro přípravu čajového odvaru se při nechutenství používá denní dávka 1,5 g sušeného kořene, které se přelije ¼ l vroucí vody a nechá se 15 min. vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se vlažné  a odvar se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím; pro bolestivou artrózu nebo zánět šlach se užívá denní dávky odvaru ze 2–5 g podle závažnosti příznaků až 3x denně.

Extrakty (výtažky, výluhy): Ve stejném případě ztráty chuti k jídlu se užívá 3 mltinktury (1:10, 25% etanol). Pro symptomatickou bolestivé osteoartrózy a úlevu potíží v kříži (lumbago/houser) činí dávka pro dospělé  4,5-9 g kořene v sušeném extraktu připraveném extrakcí vodou nebo směsí voda/etanol s maximální koncentrací 60% objemových procent alkoholu.

Použitití u revmatický a artritických potíží by mělo trvat 2-3 měsíce a pokud zejména u bolestivé osteoartritidy potíže po této době neustoupí, měl by být konzultován odborný lékař. Není příliš vhodné pro pacienty se žlučovými kameny , ale jinak je obvykle dobře snášeno mimo velmi citlivé jedince, kde se mohou objevit dočasné zažívací obtíže.

Těhotenství a kojení: Vzhledem k nedostatku dat a principu předběžné opatrnosti není vhodný pro těhotné a kojící ženy, pokud by výslovně nedoporučil lékař.