Český botanický název: Haematococcus pluvialis
Běžný název: Astaxantina, astaxanthine, ovoester, microalgae, microalgue, micro-algue
Latinský název: Haematococcus pluvialis (syn. Volvox lacustris, Sphaerella pluvialis, S. lacustris)
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Přírodní barvivo s neuvěřitelným antioxidačním účinkem.

Jako antioxidant předčí svou silou i známé antioxidanty. Je:

• 6000x účinnější než vitamin C
• 3000x účinnější než resveratrol
• 800x účinnější než koenzym Q10
• 560x účinnější než katechiny obsažené v zeleném čaji
• 500x účinnější než vitamin E

Botanický popis rostliny

Životní cyklus řasy je velice komplikovaný. Buňky řasy během života jsou schopny se proměnit do několika odlišných morfologických stádií. Většinou vytvářejí pohyblivé zoospory, dále dvoubičíkaté formy a další varianty řasy mají tlustou buněčnou stěnu. Barva řas může nabývat zelenavé až červené barvy podle množství akumulovaného pigmentu astaxanthinu. Řasa se dokáže transformovat do odolné cysty, která může přečkat extrémní podmínky (sucho, mráz).

Původ a rozšíření

Haematococcus pluvialis se celosvětově nalézá ve sladké vodě spíše v mělčinách nebo mělkých nádržkách, které se přirozeně vytváří v cestách, betonu, příkopech u silnic nebo železnic, ve skalních prohlubních, na mokřadech, sídlištích nebo na zvířecích stanovištích v teplejších podmínkách. Řasa se nicméně může nacházet mezi sladkou a slanou vodou na skalách při mořském pobřeží. Haematococcus jako celý rod je velice citlivý na přítomnost protirůstových látek, které mohou v rámci kompetice vytvářet jiné řasy.

Využití

Astaxantin samotný našel velké využití převážně v průmyslu. Používá se jako zdroj pigmentu v potravinářském průmyslu. K lákavějšímu zabarvení svaloviny se používá v chovech lososů a pstruha, v akvakulturách garnátů nebo krevet, u okrasných tropických ryb urychluje růst. Podobná využití má tento zajímavý pigment v drůbežárnách. Astaxanthin je podle FDA z roku 2009 jeden ze 7 povolených barviv v živočišné výrobě v USA.

O sekundárním karotenoidu astaxanthinu se roky píše jako o látce s významnými antioxidačními účinky (Pulz et Gross 2004; Spolaore et al. 2006). Je prokázáno, že astaxanthin může stínit buněčné jádro před fotooxidačním působením UV záření anebo může fungovat jako zásobní látka a chránit buněčnou strukturu skrze jiný mechanismus (Collins et al. 2011; Han et al. 2012).

Ve zvířecích modelech bylo prokázáno snížení zánětlivého poškození mitochondrií, které bylo spojené s procesem stárnutí. U mitochondrií byl pozorován nárůst objemu kompartmentů a zvýšení produkce energeticky výhodného ATP. Antioxidačně působící astaxanthin funguje zřejmě skrze stabilizaci buněčné membrány inhibicí procesu peroxidace vnitrobuněčných lipidů. Na molekulární úrovni astaxanthin snižuje tvorbu prozánětlivého oxidu dusnatého a zpomaluje aktivitu specifické kaspázy, která je součástí apoptické dráhy buněčného cyklu.

Podle dostupných epidemiologických pracích má antioxidačně působící astaxanthin velký potenciál protizánětlivě působit při gastrických potížích způsobených protizánětlivě působícím Helicobacterem pylori. Poškozená tkáň produkuje reaktivní kyslíkové částice a další různé mediátory, které potřebují tlumit. U astaxanthinu se prokázalo, že v takových příkladech jeho suplementace přináší určitý benefit. Zvyšuje odpověď T lymfocytů v poškozené žaludeční tkáni a potlačuje růst H. pylori, což zvyšuje jeho hojivý efekt na žaludeční sliznici. Konzumace astaxanthinu navíc přináší benefit v prevenci žaludečních zánětů.

Astaxanthin vykázal preventivní účinek proti progresi a vzniku Parkinsonovy choroby a podobných neurodegenerativních chorob zřejmě působením na stabilizaci buněčných membrán a iontové homeostázy a skrze inhibici programované buněčné smrti. V mozkové tkáni má navíc pozitivně ovlivňovat nervovou funkci působením přes expresi transkripčních faktorů a proliferativních působků v genetické informaci.

Určitá imunomodulační aktivita, která byla spojená se stimulací proliferace a účinků specifických imunitních buněk, byla po podávání astaxanthinu popsána. Astaxanthin dokázal stimulovat tvorbu imunitních protilátek a na zvířecích modelech byl schopen potlačit nádorové bujení buněk fibrosarkomu ovlivněním cytotoxických T-lymfocytů a dalších specifických markerů. Zároveň působí astaxanthin pozitivně na krvetvorbu a metabolismus lipidů.

Astaxanthin zřejmě přímo snižuje obsah plasmatických lipidových složek nejspíše modulací genové exprese související s jaterním metabolismem. Nejen tímto mechanismem lze u astaxanthinu popsat schopnost prevence aterosklerózy. Klinická studie poukazuje, že astaxanthin podávaný po dobu 12 týdnů snižuje hladiny triglyceridů a zvyšuje HDL, „dobrý cholesterol“ u pacientů s hyperlipidémií. Jiný výzkum ukazuje, že konzumace kombinace astaxanthinu s kyselinou listovou a červenou fermentovanou rýží po dobu 4 týdnů vedla ke snížení celkového cholesterolu, LDL „zlého“ cholesterolu a triglyceridů o 20% a 26%, přičemž vedla ke zvýšení koncentrace HDL cholesterolu o 5%. Zdroje se liší v množství podávaného astaxanthinu, ale podle dostupných informací může být efektivní dávka 4-20 mg/kg denně, jiný zdroj uvádí ve stejné indikaci dávku o něco vyšší.

Ovlivněním oxidu dusnatého se aktivitou astaxanthinu navýšila tvorba protizánětlivého enzymu Hsp32, čím zřejmě dochází k oddalování možnosti mozkové ischemie. Celá řada studií popisovala vyšší spotřebu pěti hlavních karotenoidů (lycopen, karoten, lutein, zeaxantin a astaxanthin) ve spojení se snížením rizika mozkové příhody a jiných kardiovaskulárních komplikací. I když nebyl dosud popsán přesný mechanismus reakce, zdá se, že astaxanthin má určitou (a pozitivní) roli v prevenci mozkové příhody a redukci úmrtnosti kvůli mrtvici. V závislosti na předložených informacích z animálního výzkumu se ukazuje, že se astaxanthin jeví jako vhodný preventivní a terapeutický prostředek v kardiovaskulárních chorobách.

Pilotní klinická studie ukázala, že kombinace astaxanthinu s luteinem, vitaminem E, vitaminem C a zinkem podávaného pravidelně po dobu 12 měsíců přispěla k úlevě symptomů zrakových potíží v centru oka, konkrétně pak u některých očních parametrů u věkem podmíněné makulární degenerace, které trpí velké množství seniorů.

Astaxanthin v kombinaci s některými flavonoidy a vitaminem D3 má přispívat po 8 týdnech užívání k redukci symptomů menopauzy včetně bolesti kloubů, náladovosti a návalů horka. Další přípravek se silnou převahou astaxanthinu (kombinace s vitaminem A a E) užívaném 3x denně po dobu 8 týdnů zlepšil subjektivní prožívání revmatoidní arthritidy u pacientů s různou charakteristikou této choroby.

Astaxanthin se nadále testuje v několika indikacích s různými výsledky. Nejzajímavější údaje vycházejí z testování astaxanthinu ve zlepšení elasticity kůže u žen kolem 40 let věku, u pacientů s Alzheimerovou chorobou, u Parkinsonovy choroby, při zotavování se po mozkové příhodě, k ochraně kůže proti UV záření a jako ochrana proti některým druhům rakoviny.

Účinné látky

V jiných herbářích se popisuje skladba obsahových látek ve zmíněné bylině, části rostliny, houby nebo plodu či ořechu. V tomto článku jsme společně rozebírali efekt jedné látky, astaxanthinu.

Tradiční dávkování

Dávkování se liší podle věku, indikace, souvisejících potížích a zdrojů, ze kterých vycházíme. Někteří autoři zmiňují dostatečný antioxidační efekt v dávce 4-100 mg denně, výrobci výživových doplňků a doplňků stravy vystačí s rozmezím dávky 4-20 mg podané 1 denně. V životu ohrožujících nebo závažnějších stavech bylo popsáno podání 1g/kg váhy testovaného.

Pěstování

Za účelem kultivace řasy Haematococcus pluvialis je třeba nastavit příhodné podmínky, a to nejlépe vyvíjet mírný stres (zářením, nižší koncentrací živin, zvýšenou teplotou, atd…). Pokud se řasa kultivuje v prostředí uhlíkatého kultivačního média, může se organimus ponechat ve tmě. V ostatních podmínkách se doporučuje určité rozmezí záření v různých cyklech. V médiu je významná dostatečná koncentrace dusíku a poté fosforu, nejvýhodnější látka se zdá dusičnan sodný. Optimální pH se nachází mezi 6-8 (nejvyšší nárůst astaxanthinu), přičemž nejvyšší růst řasy byl prokázán při pH 7. Nejvhodnější teplota pro růst řasy a tvorby pigmentu se jeví okolo 25°C.