Kustovnice čínská (lycium chinense) se v čínské medicíně používá již velmi dlouho. Traduje se, že pokud se kustovnice pije ve formě čaje celý rok, přináší dokonalé zdraví a dlouhý věk. Proto je označována jako plod dlouhověkosti nebo také ovoce radosti.
Nejčastěji se používají její plody – qoji (qouči), které se staly velmi cenným a nepostradatelným doplňkem stravy. Goji, sušené plody kustovnice čínské, mají sytě až tmavě červenou barvu a jsou velké jako sušené rozinky. Mohou také připomínat sušený šípek. Jejich chuť je však sladší, něco mezi šípkem, brusinkou a jablkem. Plody obsahují řadu vitamínů (B1, B2, B6, C a E), karotenoidy a physalien se silnými antioxidačními účinky a betain, který mimo jiné chrání buňky a tkáně před dehydratací a umožňuje úsporu energie v organismu. Dále plody obsahují velké množství minerálních látek (např. fosfor, vápník, železo) a až 21 stopových prvků (např. zinek, měď, selen), steroidy, 18 druhů aminokyselin, včetně osmi esenciálních, a imunologicky aktivní polysacharidy, které jsou výjimečné pro svou schopnost odstraňovat volné radikály, čímž pomáhají zabraňovat poškození buněk, zpomalují proces stárnutí a posilují imunitní systém. Další cennou látkou obsaženou v goji je germanium, které působí proti rakovinným buňkám v těle. Z hlediska nutričních hodnot je kustovnice jeden z nejbohatších zdrojů v rostlinné říši. Léčivé účinky kustovnice jsou mnohostranné. Plody posilují ledviny a játra, podporují krvetvorbu, snižují krevní tlak, hladinu tuku i cukru v krvi. Dále se používá při plicní tuberkulóze, některých očních chorobách a je účinným prostředkem při ženské i mužské neplodnosti. Užíváním dochází i k omezení vzniku bolestí v kříži a kolenou, bolestí hlavy, hučení v uších a závratí. Také zlepšuje pevnost šlach a nehtů. Podporuje trávení, zlepšuje činnost střev a pozitivně působí na menstruační cyklus.
Plody kustovnice čínské se mohou konzumovat samotné nebo se přidávají do cereálních směsí, pečiva apod.
Kustovnice čínská je keř z čeledi lilkovitých a dosahuje až 3 m výšky. Roste volně v severních a západních oblastech Číny, v Koreji, Japonsku a Tibetu. Celkem existuje asi 90 druhů. U nás je rozšířena kustovnice cizí, která roste převážně na železničních náspech. Pěstování kustovnice čínské je nenáročné a může si ho vyzkoušet každý. Kustovnici stačí chudá, suchá půda a netrpí chorobami ani škůdci. Začíná kvést poměrně pozdě (září – říjen), plodů není mnoho a dozrávají až v listopadu. Vyzkoušet lze i pěstování kustovnice čínské velkoplodé, která vytváří velké množství plodů, a to až do příchodů prvních mrazů. Plody se sklízejí v plné zralosti, a to setřesením do plachty, protože při jejich kontaktu s pokožkou dochází k oxidaci a zčernání drogy. Suší se do 35 °C ve stínu a uchovává se v nekovové nádobě v suchu a temnu. Pozn.: Goji (qouči) je japonský název pro kustovnici čínskou; čínsky se nazývá gouqizi…
Původ a rozšíření
Rostlina pochází z oblasti v podhůří Himalájí. Původní oblasti porostu kustovnice čínské nalezneme v jižní Číně, v provinciích Ningxia, Shaanxi a Gansu. Dále v Tibetu a Mandžuské oblasti. Název goji s největší pravděpodobností pochází z oblasti Gojal, kde kustovnice vždy v hojnosti rostla. Postupně se rozšířila do dalších částí Asie. Proslulá je zejména oblast Ningxia v Číně, vyhlášená nejkvalitnější kustovnicí na světě.
Komerční pěstování se rozšířilo kromě Číny, která je jejím největším producentem, i do Japonska, Koreje, Střední a Malé Asie, Indie a Indonésie. V posledních letech přibývá pokusů o pěstování kustovnice v Evropě, zejména v Evropě jižní, kde jsou pro kustovnici příhodnější podmínky. Zatím však zde nedochází k nijak významnému komerčnímu pěstování a známá je v Evropě spíše příbuzná kustovnice čínské – kustovnice cizí (lycium barbarum) rostoucí planě v okolí železnic, popřípadě vysazovaná do živých plotů. Poptávka po plodech kustovnice čínské celosvětově každým rokem vzrůstá a její cena na světových trzích stoupá prakticky neustále.
Využití
V oblastech, kde je kustovnice tradičně pěstována a je součástí běžného jídelníčku, se traduje nejvyšší průměrný věk dožití místních obyvatel. Tradiční čínská medicína řadí kustovnici mezi zdroje vitality a dlouhověkosti, je považována za posilující prostředek podporující imunitní systém. Traduje se množství historek o užívání kustovnice se závratnými čísly věku dožití, přes 200 či 300 let. Ty můžeme považovat jistě za nadsazené, nicméně nutno potvrdit kustovnici jako tělo tonizující a posilující prostředek, který zdraví prospívá.
První písemné zmínky o užívání kustovnice pocházejí z let vlády císaře Šen-nunga
(2737–2697 př.n.l.), který zařadil kořen kustovnice mezi tzv. výjimečná dřeva. V období dynastie Ming (1368–1644) byla lékaři předepisována jako prostředek na kožní onemocnění a revmatismus. Další účinky popsal lékař Li Š-čen (1518–1593), který dlouhověkost obyvatel vesnice Nan – čchiou kromě jiného vysvětloval právě pravidelným pitím vína z kustovnice čínské.
Posilujících účinků kustovnice lze využít v období náchylných k nemocem a při oslabeném imunitním systému. Užívání je vhodné u starších lidí, sportovců či lidí přetěžujících svůj organismus.
Kustovnice je prostředkem snižujícím krevní tlak, ale i hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Známé jsou posilující účinky na zrak. Zlepšuje vidění ve tmě, zmírňuje šeroslepost a užití je vhodné např. i u zánětu spojivek. Při pravidelné konzumaci kustovnice lze očekávat zlepšení zraku.
Plody jsou zdrojem antioxidantů podporujících ochranu a redukujících rizika buněčného poškození volnými radikály, tedy jeden z důvodů stárnutí organismu. Pravidelnou konzumací zpomalíte proces stárnutí kůže, stejně jako dalších orgánů. Kustovnice podporuje tvorbu červených i bílých krvinek. Konzumaci doporučujeme při chudokrevnosti a díky zvýšené tvorbě bílých krvinek jako prevenci podporující obranyschopnost organismu. Kladné ohlasy přicházejí na účinky kustovnice na alergenní onemocnění. Velké množství výživových látek podporuje zpevnění šlach, nehtů a vlasů.
V Číně se traduje pozitivní účinek kustovnice na plodnost, odtud pochází i jedna z jejích přezdívek – „manželské víno“. Přiřazovány jsou jí však i pozitivní účinky na celý urogenitální systém. Působí také na regeneraci jaterních buněk Pravidelné užívání zlepšuje funkci ledvin a jater. Zprávy potvrzují, že pravidelné užívání kustovnice vede v
80 % případů k alkalizaci a vyčištění krve.
Kustovnici můžeme využívat k celkové podpoře našeho organismu, k doplnění vitamínů či minerálů, nebo jen jako zdravou pochutinu, kterou obohatíme svůj jídelníček.
Účinné látky
Kustovnice je výborným přírodním zdrojem živin, které jsou neobvyklé především vysokou schopností vstřebatelnosti a využitelnosti pro organismus.
Plody kustovnice obsahují 18 aminokyselin z 20 v přírodě se vyskytujících. Jsou bohatým zdrojem karotenoidů včetně beta-karotenu, jehož množství je větší než v tradičně zmiňovaném zdroji – mrkvi. Z vitamínů obsahuje kustovnice skupinu B vitamínů (B1, B2, B3, B6), vitamin C a E. Antioxidační vlastnosti a stimulující účinky pro imunitu přinášejí v kustovnici obsažené lyceum polysacharidy. Další z nalezených polysacharidů byl označen za stimulant podporující sekreci růstového hormonu. Betain je taktéž důležitou látkou umožňující zadržování vody v buňkách, takže účinně chrání před dehydratací. Betain podporuje činnost enzymů, které zajišťují štěpení bílkovin na aminokyseliny, čímž podporuje dobré trávení.
Kustovnice dále obsahuje 21 stopových minerálů, mezi nimi např. železo (cca 11 mg/100 g), vápník, zinek, měď, selen, fosfor nebo germanium. Další důležité látky jsou kyselina linolová, která pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, kyselina palmitová a myristová, beta sitosterol, seskviterpenoidy a tetraterpenoidy.
Tradiční dávkování
Plody kustovnice se nejčastěji konzumují čerstvé bez další úpravy. Lze je přidávat do různých pokrmů, jako jsou jogurty, saláty, buchty, müsli. V Číně se užívají nejen čerstvé a sušené, ale např. i nakládané či jako součást masitých pokrmů a polévek. Tradiční je příprava čaje z bobulí i listů a známé je i víno z kustovnice. U nás se setkáme nejčastěji s kustovnicí sušenou či se šťávou z plodů.
Užíváme jednu hrst plodů denně (20–50 g). Jednu hrst plodů rozdělíme do tří denních dávek. Hrst funguje jako univerzální dávkování pro všechny členy rodiny (dítě = jeho dětská hrst).
Upozornění: Při nadměrném užívání může dojít k projímavým účinkům. Tělo reaguje na dostatečné množství vitamínů a minerálních látek v těle a přebytek se snaží vyloučit. V případě průjmu tedy na čas vynechejte konzumaci kustovnice či snižte dávkování.
Pěstování
Kustovnice čínská je rostlinou pocházející z Číny. Lze ji vypěstovat i v našich podmínkách. Kustovnice je mrazuvzdorná a přečká i naše zimy. Vzhledem k stále rostoucí popularitě této zázračné rostliny vzrůstá pochopitelně i zájem lidí kustovnici pěstovat doma na své zahradě.
Na českém trhu jsou k dostání sazenice, vypěstovat kustovnici ale není problém ani z malých bílých semínek, které obsahují červené plody kustovnice. Není nijak náročná na půdu, lépe jí však vyhovují lehčí písčité půdy. Méně vhodné jsou půdy těžké a kyselé. Vhodná jsou teplá slunná místa. Kustovnice sázíme v rozestupech cca 2 až 2,5 metru. Ven sazeničky sázíme v měsíci dubnu či květnu. Půdu, do které sazeničky dáváme, je vhodné obohatit kompostem, aby měly dostatek výživných látek. Pokud je období chudší na deště, pak v prvním roce podle potřeby dodáváme kustovnici dostatečné množství vláhy.
První rok ponecháme kustovnici jen jeden hlavní výhon. V druhém roce hlavní výhonek zkrátíme asi v půlmetrové výšce, abychom podpořili růst ostatních kosterních větví. V průběhu let keř pravidelně zaštipujeme a tvarujeme. Keř doporučujeme prostřihávat tak, aby plody měly dostatek světla. Kustovnici se doporučuje zařezávat stejně jako např. angrešt.
Rostliny plodí druhým až třetím rokem oranžovo-červené bobule. Dle našich zkušeností lze vypěstovat v našich podmínkách i plody, neočekávejte však nikterak hojnou úrodu.
Pěstuji kustovnici již třetím rokem, sklízela jsem i bobule, ale v letošním roce mi bobule při uzrávání sesychají a hnědnou. Kustovnici mám na slunném místě s dobrou závlahou. Můžete mi někdo poradit co s tím. Děkuji