Houba s protirakovinným a imunostimulačním působením tradičně využívaná již po 4 století v ruské lidové medicíně.
Botanický popis rostliny
Jde o cizopasníka parazitujícího na břízách a jiných stromech. Tento houbovitý organismus má nepravidelný tvar těla, jehož barva připomíná černé uhlí, kvůli vysoké koncentraci pigmentu melatoninu. Nejvíce roste na živých listnatých stromech (většinou na bříze), ale lze ji nalézt i na stromech mrtvých, uhynulých. Plodnice bývá široká kolem 10-30 cm, vysoká zhruba 50-90 cm.
Původ a rozšíření
Zdá se, že původní oblastí této houby je ruská tajga.Odtamtud se čaga rozšířila do Korey, severní oblasti Číny, Severní Ameriky (konkrétně po severní hranici USA a po Kanadě) a v Evropě v jejím severním a východním regionu. I v hlavních pěstitelských oblastech je její výskyt velmi vzácný a spíše raritní. K výjimečnosti jevu a náročnému sběru přispívá také fakt, že kvalitní plodnice by měla být stará až 25 let.
Využití
V mnoha kulturách se čaga pěstuje a sbírá v rámci tradiční medicíny jako lidový medikament při mnoha neduzích. V Rusku a na Sibiři se užívá již od sklonku 16tého století. V rámci tradičního užívání se čaga doporučuje při rakovině, kardiovaskulárních potížích a diabetu. Léčivé účinky se přisuzují hlavní obsahové látce, pigmentu melatoninu, jako významnému antioxidantu, který je v houbě obsažen ve vysokých koncentracích. Laboratorní studie se nyní zaměřují o vědecké posouzení jeho antioxidačních, chemoterapeutických a protizánětlivých účincích. Již dnes se ví, že pozitivně ovlivňuje mediátory zánětu a interleukiny, chovající se jako „magnety“ pro „požírače“ v imunitním systému člověka. Je však nutné zjistit v jaké míře a jak. Při protirakovinné terapii využitím čagy je vhodné souběžně nekonzumovat tučná jídla, uzeniny a alkohol.
Čaga ovlivňuje také problémy s trávením a žaludečními problémy již brzy, po několika týdnech pravidelného užívání. Zpevňuje svalový tonus hladkého svalstva trávicí trubice a zesiluje peristaltiku střev. V rámci obecné onkologie bylo zjištěno, že čaga má výrazné účinky proti novotvarům zažívacího traktu. Navíc je velmi účinná proti chronickým zánětům žaludku, žaludečních (i duodenálních) vředů, onemocnění jater a žlučníku. Čaga je výhodná při pomocné terapii při ulcerózní kolitidě a Crohnovy nemoci.
Významného účinku dosahuje čaga u onemocnění spjatých s lymfatickým oběhem a poruchami lymfatické cirkulace. Dále příznivě působí na regeneraci a stav kožní bariéry a přispívá k navrácení jejich vlastností. Na molekulární úrovni čaga navrací stav metabolismu do harmonie a zvyšuje odolnost organismu posílením imunitního systému.
Účinné látky
Zjistilo se, že houba čaga obsahuje mimo jiné mnoho sekundárních metabolitů jako jsou deriváty fenolů (melaniny), sekundární alkoholy a triterpenické látky jako je kyselina betulová (prekurzor betulinu), inoitodiol a obliquol. Dále jsou obsaženy polysacharidy, látky steroidní povahy, puriny. Specificky působí na imunitní systém kyselina čagová a má se za to, že nejvýznamněji působí na stimulaci různých úrovní imunity. Z výčtu minerálních látek jsou imunostimulačně a imunomodulačně významné mangan, kobalt a selen. Výše byl popsán význam pigmentu melatoninu.
Tradiční dávkování
Čaga je tradičně zpracovávána do práškové formy, která se dá lehce převádět do vodných nebo lihových roztoků či zpracovávat do kapslí. Dají se pít samostatně nebo se přidávat do jiných ochucených nápojů. Tradiční ruský přípravek je převařená čaga do roztoku horké vody (tzv. zavarka).
Nejběžnější a nejlevnější styl převádění je příprava tradičního čaje vodným roztokem. V připraveném roztoku se nachází veškeré látky rozpustné ve vodě. Nejsou přítomné látky rozpustné v tucích jako jsou fytosteroly, betulin a kyselina betulová. Jsou však přítomné polysacharidy (nejvíce D-glukany), které se zvláště podílejí na startování imunitního systému. Koncentrace těchto látek může být navýšena technologickým zpracováním farmaceutických firem.
Dalším procesem může být lihová extrakce nebo fermentace. Většina přípravků využívá extrakt připravený vodným a lihovým zpracováním.V případě užívání koncentrovaného extraktu z čagy je vhodné k prevenci konzumovat 1 kávovou lžičku (cca 1 g). U závažnějších potížích je vhodnější zdvojnásobit preventivní dávku a při nádorových onemocněních je vhodné až ztrojnásobení dávky. Maximální denní dávka při oslabení organismu je zhruba 5 g. Účinek čagy se dostavuje po cca 3-6 měsících, je však nezbytná pravidelná konzumace s dodržováním řádného intervalu. Stav organismu by měl být ideální minimálně po 12 mesících pravidelného užívání.
Pěstování
Jelikož je přirozeným prostředím této houby krajina vysoce nehostinná a problematická, neexistují určité podmínky, které by určovali nejlepší možný styl pěstování k získání definovaných koncentrací účinných látek. Čaga totiž roste ve velmi chladném prostředí, roste pomalu a má velmi výrazné kolísání obsahových látek – je problematické dosáhnout konstantních hladin. Pokud se porovnávaly stejné kultivary, zjistilo se, že oproti „bratrským“ houbám mají někteří jedinci nedostatek (nebo někdy absenci) určitých sekundárních metabolitů. Významné rozdíly byly pozorovány v rámci druhu obzvláště u ergosterolových metabolitů. Záleží na substrátu, na kterém čaga roste. Pokud „parazituje“ na břízách (běžný přírodní růst), obsahuje velký obsah betulinu, který je v houbě převáděn na kyselinu betulinovou, která je spíše zpracována lidským organismem.
Včera při procházce prastarým březovým lesem jsme cíleně hledali rezavec. štěstí nám přálo-našli jsme houbu vysoko na kmeni velikosti obrovského černého pecnu chleba. Jelikož hájek je vedle frekventované cestya mnoho bříz už hnije na zemi, podle toho, že na některých kmenech byly červené tečky se asi uvažuje o vyčištění élesaCo můžeme podniknout, aby tato vzácnost nepřišla nazmar ?K
sezrat