„Superovoce“ s velkými nutričními hodnotami.

Botanický popis rostliny

Jedná se o stromy s kuželovitým tvarem kmene s korunou posazenou velice vysoko, ze které roste mnoho krátkých mohutných větví. Baobab může celkově dosáhnout až výšky 30 m, přičemž průměrná výška je mezi 15m. Kmen je velmi masivní, může mít až deset metrů v průměru a často se používá jako zásobárna vody v suchých obdobích. Dřevo a kůra se spíše odlupují v postupných vrstvách, nejde o klasické celistvé dřevo. Baobab je opadavý strom, který ztrácí své listy v suchých částech roku. Obvykle rostou samy individuálně jako velcí a majestátní členové tamní flóry mající mnohdy až tisíc let věku. Květy má baobab velké (až 20 cm v průměru), bílé, sladce vonící a těžké. Zjišťuje se možnost opylování, ale zatím se zdá nejreálnější možnost opylení pomocí ptáků a hmyzu. Protože se květy otevírají pouze v noci, má se za to, že k opylení stromu dochází díky netopýrům, kteří sají nektar ze stromu. Plody jsou uvnitř vyplněné semeny, které jsou pevné, suché a rozpadnou se po dopadnutí na malé kousky připomínající prach. Specifický název prstnatý vyplívá z rozložení listenů na každém konci větve v typickou pětičlennou skladbu (tvarem se zdá jako ruka).

Původ a rozšíření

Baobab patří původem k africké floře a jeho rozšíření sahá od jižního Súdánu po jižní Afriku. Dá se nalézt také na Madagaskaru, kde je endemická spousta podobných druhů baobabu, nicméně původ baobabu prstnatého je na tomto ostrově sporný. Uměle byl baobab lidmi roznesen do jižní a jihovýchodní Asie, konkrétně přes Zanzibar do Indie a částí Srí Lanky. Jeden z druhu baobabu je domácí v Austrálii.

Využití

Baobab  má v kulturním životě obyvatel využití jako součást lidských obydlí, obřadní místo nebo zásobárna vody v suchých období. V kuchyni je využívána bílá vnitřní dužina plodu baobabu jako výborný zdroj vitamínů. Plod baobabu obsahuje obrovské množství vápníku a vitaminu C, někdy je mu proto říkáno superovoce. Baobab má silný potenciál antioxidativní, tonický  (zpevňuje a posiluje) a revitalizační. Jeho antioxidativní schopnost je jedna z největších zaznamenaných mezi rostlinami. Antioxidační aktivita má hodnotu 24000ORAC. Například borůvky, které jsou známy vysokou antioxidační hodnotou mají 3x méně, granátové jablko a brusinky 2x méně než baobab. Chuť je jemně karamelová s nádechem citrusové kyselosti.  Harmonizuje imunitní systém a účinné látky podporují celkové utužení organismu. Díky vysokému obsahu vlákniny v určitých částech stromu je baobab vhodný k úpravě střevní peristaltiky (pokud je třeba) a k prohlazení střevních klků. Navíc významnou část obsažené vlákniny tvoří pektin, který má příznivý vliv na snížení periferního cholesterolu. Tento pektin baobabu bobtná v přítomnosti vody a příznivě ovlivňuje přirozeně se vyskytující bakterie v tlustém střevě. Další významnou obsahovou složkou jsou minerální látky. Dužina plodu baobabu obsahuje obrovské množství vápníku s dostatečným množstvím hořčíku, aby ve vhodné kombinaci mohly být použity k podpoře zdravých a pevných kostí, zubů, správné stažlivosti svalů (prevence proti křečím), rychlého přenosu nervového vzruchu, dostatečné krevní srážlivosti. Podpora energetického metabolismu tkání je tím také pozitivně ovlivněna. Vláknina, vápník i hořčík jsou v baobabu zastoupeny v takovém množství, že je nelze srovnávat se zeleninou a ovocem nám již běžně známým. V roce 2008 byly části baobabu schválené orgány Evropské Unie jako přísady do jídel (součást cereálií/obilnin). V závěsu na to v roce 2009 odsouhlasila americká Food and Drug Administration, že shledávají výtažky baobabu za bezpečné. V Africe se mladé lístky baobabu pojídají jako zelenina. Dřeň plodu se užívá k výrobě limonády s nádechem citrónové chuti. K získání velkého množství vlákniny se používá kůra. Prášek baobabu je vhodný do kuchyně s praktickým využitím. Dá se totiž smíchat do sladkých pokrmů a nápojů. Lze jej smíchat pouze s vodou a posléze přidávat do dezertů, dortů, jogurtů, marmelád anebo se dá smíchat v ovocných šťávách, mléku, džusech nebo jako ingredienci do pečení.

Účinné látky

Obsahuje velké množství vápníku, hořčíku, železa, vitaminu C a pektinu.

Tradiční dávkování

Listy suché, čerstvé nebo prášek se dají jíst samotné, dají se rozpustit nebo louhovat v mléce, vodě či jiných nápojích. Mohou být součástí omáček, polévek nebo v sladkých cukrovinkách. Prášek se jmenuje lalo nebo mali a je prodáván ve velkém množství na západě Afriky. Olej ze semen baobabu se dá využít v pekařství. Doporučená dávka je 5 – 15 g za den (odpovídá 1 nebo 3 kávovým lžičkám), avšak dávkování není nikterak omezeno. Může se užít i více.