Jednou z tzv. zelených potravin, se kterou se setkáváme v různých přírodních přípravcích, je spirulina. Co je to tedy vlastně spirulina? Důležité je upozornit, že spirulina není řasa, ale sinice, jak někteří mylně předpokládají. Její latinský název je Arthrospira a patří do rodu Oscillatoriales. Její vlákna jsou stočena v levotočivou šroubovici. Tyto sinice můžeme nalézt zejména v jezerech v tropických a subtropických oblastech v jezerech, kde ke svému životu potřebují ve vodě vysoké pH a obsah uhličitanů a hydrogenuhličitanů. Jedná se tedy o sladkovodní sinici. Existuje více druhů této sinice. Druh Arthrospora platensis se vyskytuje v Africe, Asii a Jižní Americe, zatímco Arthrospora maxima si oblíbila střední Ameriku.
Přirozený výskyt těchto sinic by nepokryl požadavky trhu, proto se pěstuje. Největším pěstitelem této sinice je Japonsko. Co se týče obsažených látek, obsahuje zejména vitamíny B1, B2, B3, B6, B9, vitamin C, vitamin D, vitamin 
A a vitamin E a karoteny. Důležité je, že obsahuje velké množství bílkovin (proteinů) a je řazena mezi potraviny s nejvyšším obsahem bílkovin. Pro vegetariány a vegany představuje náhradu za proteinové přípravky ze živočišných zdrojů. Rovněž obsahuje minerály, stopové minerály, buněčné soli, rostlinné živiny a enzymy, stejně jako významné množství chlorofylu a dalších prospěšných barviv, jako je například málo známý fykocyanin. Tato barviva hrají důležitou roli při fotosyntéze (chlorofyl zabezpečuje příjem světelné energie potřebné na fotosyntézu). Fykocyanin je modré až modrozelené barvivo. Je zmiňována jeho antioxidační a protizánětlivá aktivita. Dále má pozitivní účinky na ledvinová onemocnění, protože snižuje množství toxických látek v ledvinách. Dále chrání ledviny před chemickými látkami, obsaženými například v lécích či potravinách, zvyšuje obranyschopnost či přispívá k rychlejšímu hojení ran.
Často se porovnává spirulina s chlorellou. Co mají společného a čím se liší?
Chlorella je na rozdíl od spiruliny řasa. Obě mají společného to, že získávají energii pomocí fotosyntézy, ale jinak to jsou dvě odlišné skupiny organismů. Obě rostou v teplých vodách, jsou uměle pěstovány a potřebují pro svůj dobrý růst výrazný sluneční svit po dobu minimálně 12 hodin denně. Jak chlorella, tak spirulina mají zelenou až zelenomodrou barvu. Pro obě je také společné, že rozemletý prášek se zpracovává ve formě tablet (i když na trhu jsou i v tekuté formě). Společně patří mezi antioxidanty, které pomáhají odbourávat z organismu negativně působící volné radikály a jiné toxické látky. Obě dodávají pro lidské tělo důležité látky, které většinou ve stravě chybí, obsahují velké množství aminokyselin, minerálů a vitamínů (aminokyselin má chlorella o trochu větší podíl).
Tím ovšem společné vlastnosti končí. Chlorellu jako řasu bychom zařadili mezi jednoduché rostliny, zatímco sinice Spirulina by patřily spíše do skupiny bakterií. Ve zpracované usušené a rozemleté formě můžeme spirulinu dobře strávit, zatímco neupravenou, byť usušenou chlorellu ne, protože její buněčná stěna je tvořena celulózou, kterou lidský organismus neumí strávit. Z tohoto důvodu je nutné při zpracování chlorellu velmi jemně namlít (tento proces rozrušení buněčné stěny je označován jako dezintegrace). Na tuto okolnost je si třeba dát pozor při nákupu přírodních přípravků s chlorellou. Je třeba koupit takovou, která prošla procesem dezintegrace a je zbavená zbytků celulózy z buněčných stěn. Naproti tomu buněčné stěny spiruliny na rozdíl od chlorelly jsou tvořeny polysacharidy, které se bez problémů rozkládají v našem žaludku za pomoci trávicích enzymů. Z tohoto důvodu není třeba mlít spirulinu na tak jemný prášek jako chlorellu.
U obou látek jsou rozdíly i ve složení. Chlorella má na rozdíl od spiruliny vysoké množství vitaminu K, obsahuje fosfor, tryptofan či kyselinu pantotenovou, které ve spirulině nejsou. Spirulina obsahuje naopak již zmíněný fykocyanin, látku, která s dalšími látkami, jako je železo, kyselina listová či vitaminem B12, podporují zdravou krvetvorbu. Tudíž je vhodnější pro nemocné s anémií (chudokrevností). Chlorella je lepší u regenerace či doplnění živin, detoxikace organismu, pomáhá při diabetu, spirulina je zase o něco vhodnější pro posílení vitality, nárůst svalové hmoty, zvýšení metabolismu, pozitivně působí na gastrointestinální trakt a je užitečný doplněk při dietních kůrách. Obě mají společné to, že zvyšují odolnost vůči infekcím a virům, fyzickou i psychickou výkonnost organismu, regulují hladinu krevního tlaku, cukru a cholesterolu v krvi.
U obou látek se mohou projevit nežádoucí účinky, i když nepříliš výrazné. V případě pochybností je třeba se poradit s lékařem, odborníkem přes výživu či v naší lékařské poradně. Jako nejčastější jsou uváděny potíže s trávením, průjmy, nevolnost nebo zvracení. Tyto potíže jsou často jen přechodné, někdy ani nenastanou. Záleží na citlivosti organismu. Dále se může projevit nespavost nebo stavy úzkosti. Alergické reakce potvrzeny nebyly.
Tradiční dávkování
K dostání je v klasické formě, tabletách nebo prášku. Využívá se nejen jako doplněk stravy u lidí, ale také u zvířat. Dávkování bylo vyhodnoceno za účinné a zároveň bezpečné na hodnotách 800 mg/kg, čili muž s 80 kg může denně zkonzumovat zhruba 60g čisté spiruliny.
Běžnou doporučenou dávkou jsou 3g denně.
Pěstování
Zástupci rodu Arthrospira se volně vyskytují v tropických a subtropických jezerech s vysokým obsahem uhličitanových a hydrogenuhličitanových iontů vykazující vysoké pH (alkalické). Uměle pěstovaná spirulina je kultivovaná ve speciálně průtokových rybníčcích s řízeným odtokem vody, což v domácích poměrech může být poměrně složíté. Největší producenti spiruliny jsou ve Spojených Státech, Thajsku, Indii, Thaiwanu a Číně.
0 komentářů