Alergie a autoimunita (AI) postihují stále více lidí. Ještě před dvěma generacemi šlo o nemoci poměrně vzácné. Dnes je alergie „normální“ a stále narůstající počet lidí s AI nemocemi zahlcuje odborné ordinace. Proč imunitní systém stále většího počtu lidí a ve stále nižším věku „zblbne“ a začne útočit na něco, na co útočit nemá? Proč něčí imunitní systém nastartuje život ohrožující reakci při boji proti něčemu zcela neškodnému, jako je pyl trávy, srst zvířete nebo prach? A proč si něčí imunitní systém splete vlastní tkáně s něčím cizím a útočí proti nim? Mechanismy, kterým se startuje a probíhá alergická a AI reakce, byly dobře popsány, jsou známy a existují nebo se vyvíjejí léky, které tyto procesy v některém místě blokují a tím mírní symptomy. V realitě znamená diagnóza alergie předpis antihistaminik a doporučení se vyhýbat známým alergenům, lékaře ale už moc nezajímá, proč tento konkrétní pacient náhle začal alergicky reagovat na něco, co mu ještě minulý týden nebo měsíc vůbec nevadilo. Diagnóza autoimunity je horší, až na výjimky jde o nemoci nepříjemné, výrazně snižující kvalitu života a přinášející riziko trvalého poškození organismu, někdy riziko předčasného úmrtí. V těchto případech je konvenční medicína ohledně příčin a jejich ovlivnění zcela bezmocná a omezuje se na použití artilerie silných imunosupresivních léků.

Je do jisté míry náhodné, jestli konkrétní člověk za určitých okolností začne trpět alergií nebo AI, jde o to, co v kritický okamžik zkříží cestu příslušně stimulovaným imunitním buňkám, které spouštějí tvorbu protilátek. Je-li to vnější alergen, který není podobný vlastním tkáním, spustí se alergie. Je-li to vnější alergen, který se dostatečně podobá vlastním tkáním, spustí se AI. Je třeba vědět, že sklon k AI a alergickým reakcím je vrozenou schopností imunitního systému. Velmi srozumitelně a podrobně to vysvětluje MUDr. Jan Vavrečka v článku „Bezpečnost vakcín: protilátky nemusí být jen hodné tety“. Píše v něm sice o AI v souvislosti s očkováním, ale popisuje kaskádu dějů, které nastávají při jakékoli stimulaci imunity. Pokusím se to úplně stručně a jednoduše shrnout.

Při vývoji plodu vznikají B-lymfocyty, buňky tvořící protilátky, každá z nich je schopna tvořit jeden druh protilátky, každá ale jiný. Protilátky jsou molekuly tvaru Y, které zachycují látky, schopné vyvolat imunitní reakci, tzv. antigeny. V těle je připravena tvorba všech možných protilátek, včetně autoprotilátek proti vlastním tkáním. Při nastartování imunitní reakce zasahují regulační mechanismy organismu a vytřídí buňky, které tvoří autoprotilátky. V každém z nás vznikají autoprotilátky a náš imunitní systém se je jen snaží držet pod kontrolou. Tento regulační mechanismus ale není stoprocentní. Dalším podstatným faktem je, že protilátky nejsou 100% specifické pro určitou molekulu, stačí jen částečná podobnost, aby došlo k navázání a spuštění imunitní reakce. Říká se tomu zkřížená reaktivita a pro vznik AI je zásadní. AI vznikne při zkřížené reakci protilátek mezi vlastními tkáněmi a vnějším antigenem nebo produkcí autoimunitní částí protilátek ve vzniklé směsi. AI může spustit jakákoli masivní stimulace imunitního systému. Jaké budou důsledky pro konkrétního jedince, záleží na jeho individualitě — genetická predispozice, charakter antigenu, individuální odlišnosti v imunitní reakci. Ukazuje se také, že predispozice není to zásadní, dostatečná stimulace imunity ji dokáže překonat. Alergie nebo AI znamená, že dotyčný jedinec překročil práh tolerance svého imunitního systému.

Je obecně známo, že AI může propuknout po infekční nemoci. Některé konkrétní infekce se dávají do souvislosti s určitými AI nemocemi. Ovšem tento mechanismus nevysvětlí obrovský nárůst výskytu AI nemocí. U některých lidí jde o akutní nástup AI po akutní infekci, např. chřipka, campylobakter, jindy jde o chronické infekce typu EBV, herpes viry, borelie, chlamydie apod., které chronickým drážděním imunitního systému časem vedou k autoimunitě.

Dalším oblíbeným podezřelým jsou paraziti. Patří to k infekčním příčinám a v rámci konvenční medicíny je to pole značně zanedbané. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že naši předkové byli parazity promořeni mnohem více, neboť vedli špinavější a přírodnější způsob života, přesto AI netrpěli. Jde spíše o kombinaci jinak narušeného imunitního systému s nákazou.

Další příčinou AI je očkování. Stimulace imunitního systému očkováním je mnohem silnější a dlouhodobější, navíc cíleně zaměřená na mohutnou tvorbu protilátek. Spuštění AI je inherentní součástí mechanismu účinku vakcín. Je to i proto, že vakcíny vstupují do těla jinudy než přirozená infekce a imunitu stimulují jiným způsobem. Vakcíny spouštějí různorodá imunitní onemocnění, objevují se dokonce některé nové syndromy, např. v současnosti probíhá v Dánsku vyšetřování dívek s následky po HPV vakcíně. Neurologové začínají mluvit o tom, že aplikace vakcíny proti klíšťové encefalitidě se nápadně často nachází v předchorobí u lidí s nově diagnostikovanou roztroušenou sklerózou. MMR vakcína má uznanou souvislost s artritidou, vakcína proti prasečí chřipce se syndromem Guillana-Barrého a narkolepsií, vakcína proti hepatitidě B se syndromem Guillana-Barrého a další jsou v podezření. Poté co jsem se dozvěděla o souvislosti AI s očkováním, jsem se začala systematicky ptát všech pacientů s AI nemocí na očkování. Až na výjimky byli všichni v příhodné době před vznikem onemocnění proti něčemu očkováni. Nedávám do souvislosti konkrétní vakcínu s konkrétní nemocí, protože to není jednoznačné. Infekce i očkování může samozřejmě spustit i alergii, stejným mechanismem.

Dalšími faktory, které narušují imunitní systém a mají souvislost s AI, jsou těžké kovy, zejména rtuť a hliník. Organismus může trpět toxickými účinky kovů, ale také na ně může nastartovat imunitní reakci, která vede k alergii nebo AI.

Alergie a AI vždy znamenají narušení střevní flory a zánět střeva. Ve střevě je většina imunitního systému a cokoli naruší střevní floru, naruší i imunitní systém. Lze tvrdit, že kdo má alergii nebo AI, má propustné střevo. Obvykle jde o vznik začarovaného kruhu: narušení imunity naruší střevní floru, její porucha vede k zánětu střeva, zánět ke zvýšení propustnosti, to vede k dalšímu dráždění imunity a pořád dokola. Propustné střevo je stav, kdy sliznice střeva, která za normálních okolností dokonale izoluje obsah střeva od imunitního systému a krevního oběhu v hlubších vrstvách střevní stěny, není úplně těsná a dovolí, aby se nedokonale strávené části potravy, bakterie, kvasinky, viry, toxiny apod., dostaly skrz ni hlouběji do organismu. Tuto bariéru tvoří jediná vrstva buněk! Substance se dostanou krví do celého těla, kde mohou způsobit různé příznaky a/nebo se potkají s imunitním systémem a aktivují jeho reakci, což vede k příznakům alergie nebo AI (nebo obojího). Aby k tomu došlo, musí být splněny dvě podmínky. Nedokonalé trávení a propustné střevo. Vše další je už důsledkem tohoto prvního kroku.

Z výše uvedeného vyplývá logické řešení: chcete-li se zbavit alergie a/nebo autoimunity, musíte si dát do pořádku střevo. Bez zásadního ovlivnění střevní sliznice mají všechny další postupy omezený dosah.

Nejčastější příčinou AI je kombinace faktorů běžného životního stylu: špatná výživa, z ní špatná imunita, následně antibiotika, ibuprofeny, hormony, občas nějaké to očkování a tak pořád dokola.

Prvním krokem k vyléčení AI je doživotní striktní dieta bez lepku, lepek totiž způsobuje propustné střevo. Pouze bezlepková dieta nestačí. Existuje několik vhodných diet, např. GAPS nebo SCD, nejefektivnější je tzv. autoimunitní paleoprotokol. Je to paleo dieta upravená pro AI nemoc. Ze stravy odstraňuje vše, co poškozuje střevní výstelku, obsahuje antinutrienty, blokátory enzymů, patří mezi běžné alergeny, má hodně lektinů atd. Pro zájemce odkazuji na internet, kde lze najít podrobnější informace. Stručně řečeno, jí se jen bio maso, ryby, zelenina (s výjimkou čeledě lilkovitých, tj. brambor, rajčat, paprik a lilku/baklažánu), ovoce, kokos (dužina, olej, jogurt z něj) a fermentované potraviny.

Nesmí se žádné obilí, ani nepravé obilí (jako rýže, jáhly (sk: pšeno), quinoa apod), luštěniny (včetně sóji a arašídů), semena a ořechy (ani oleje a koření z nich), mléko a mléčné výrobky, vejce, lilkovitá zelenina a samozřejmě cokoli zpracovaného, cukr apod.

Důvody pro vyloučení obilí a všech dalších semen je jednoduchý. Jsou to semena, nechtějí být strávena, chtějí projít střevem živočicha a být někde vyloučena spolu se stolicí, aby mohla vyklíčit. Proti natrávení se chrání, obsahují blokátory enzymů. Když jsou přece jen natrávena, tyto substance pak poškozují střevo. Luštěniny a obilniny obsahují také množství lektinů, což jsou látky stimulující imunitní systém. Obilniny a sacharidy z nich jsou obecně nejhůře stravitelnou potravinou. Mléko a vejce jsou velmi časté alergeny, proto jejich zákaz. Dieta se nemusí držet dlouho, dle stavu 1–3 měsíce, pak se vyloučené potraviny postupně a opatrně zkoušejí zavést zpět do jídelníčku. Jejich vyloučení ale musí být striktní. Kokos, zejména jeho tuk a fermentované potraviny (maso, ryby, zelenina) jsou povinné, protože střevo hojí a vyživují. Velmi důležitou složkou stravy je masokostní vývar, tím by se mělo začít a měl by se jíst denně.

K tomu je potřeba přidat suplementy, jednak na obnovu střevní flory, jednak na podporu střevních buněk. Základem jsou probiotika, dostatečné silná a účinná. Pacient s AI nemocí by je měl brát do konce života. Ideálním zdrojem jsou právě fermentované potraviny, ale často je nutné je brát i v kapslích.

Je třeba podpořit trávení, aby se do střeva dostávalo co nejméně špatně natrávené potravy. Trávení začíná jídlem v klidu. Žaludek musí mít dostatek kyseliny, která tráví bílkoviny. Jednou z příčin narůstající AI a alergií může být i plošné předepisování léků, snižujících produkci kyseliny solné (chlorovodíkové = HCl)v žaludku. Dostane to prakticky každý, kdo si nechá udělat gastroskopii, aniž se lékař obtěžuje zjistit, jakou má produkci kyseliny a jak se dotyčný vůbec stravuje. Důsledkem je dočasná úleva, ale současně narušení procesu trávení. Kyselinu v žaludku nemáme jen tak. Je to jednak dezinfekční lázeň, aby se dál do střeva nedostaly nežádoucí bakterie a kvasinky. Druhým důsledkem je narušení procesu trávení bílkovin, které se pak dostávají nestrávené skrz propustnou střevní stěnu do krve a dráždí imunitní systém. Kyselinu je třeba přidat, ne snižovat! Většina lidí s refluxem, zejména starších, jí má naopak málo. Produkt se jmenuje Betaine HCl.

Ve stravě by měly být bylinky a koření, které jednak podporují trávení a jednak pomáhají zbavit se nežádoucích obyvatel střeva: kvasinek, parazitů, patogenních bakterií a virů. Jde o denní konzumaci cibule, česneku, pelyňků (sk: palina), oregana, kokosu, zázvoru, kurkumy, k tomu je dobré přidat přírodní antiparazitární kúru.

Dále protizánětlivé suplementy, především kurkuma a omega-3 mastné kyseliny. Obojí je třeba jíst denně a v dostatečné dávce. U kurkumy to je nejméně lžička, ideálně do základu jídla orestovat na tuku. Omega 3 mastné kyseliny ve vyšší dávce tlumí imunitu, je třeba užívat 3–5 g denně.

Alergie a AI onemocnění znamená, že nemocný přetížil toleranci svého imunitního systému obvykle opakovanými zásahy do imunity a kvality střeva. Špatná strava, bohatá na obilniny, nevhodné tuky, nedostatek antioxidantů, vitamínu D, nerozumné užívání antibiotik na běžné nemoci, analgetik na kdejakou bolístku, léků na „překyselení“, bezmyšlenkové očkování atd., to vše si vybírá daň u stále většího počtu stále mladších pacientů. Jednoduchá „magická pilulka“ neexistuje. Řešením je zvrátit patologické procesy, které především k nemoci přispěly.