Tradiční čínská bylina s účinkem proti vysokému tlaku, vysoké koncentraci tuků, cukrů a proti rakovině.
Botanický popis rostliny
Moruše je krátce žijící, avšak rychle rostoucí menší až středně vysoký strom, může dorůst až do 20m výšky. Větve jsou hladké, tenké, křehké. Nižší větvičky jsou přisedlé, hranaté a tmavší. Starší větvičky tmavnou a dřeň šedne.
Listy jsou hladké, lesklé, srdčité až oválné, zářivě zelené, dlanitě laločnaté, zaokrouhlené, zubaté nebo laločnaté. Mohou dosahovat až 20 cm délky a 6 cm šířky. Řapík má i 2 cm, je silně chlupatý, na líci žlábkovitě vyhloubený. Květy jsou menší, bílé, objevují se koncem léta. Moruše je samosprašná rostlina. Plodenství je cca 15-25 mm velké, plody připomínají bobule ostružiníku s tím rozdílem, že jsou více protáhlé. Během zrání jsou do zelené, s časem přechází v tmavě fialovou až černou barvu.
Původ a rozšíření
I když je moruše původem z Číny, dosáhla velkého rozmachu po celém světě, kde se pěstuje prakticky dodnes. Ve veliké míře se rozšířila přes Indii až po Afghánistán, kde se pěstovala jako potrava pro Bource morušového, který poté vytváří hedvábí. Teprve nedávno se jeho pěstování rozšířilo do silně zalidněné východní části Severní Ameriky, kde rychle zplaněna spolu s přirozeně se vyskytujícími druhy morušovníků a stala se z ní velice agresivní rostlina. Staletí je vysazována kolem Středozemí a v teplejších oblastech Střední Evropy. Zde se dokonce vykultivovaly druhy, které dokáží přežít jemné mrazíky.
Využití
Původně se hlavně moruše pěstovala jako krmný substrát pro housenky nočního motýla Bource morušového. Sklizeň listů se dostala i do Evropy a tato tradice je dnes velmi ceněna také ve Francii. V době druhé světové války se pěstování moruše rozšířilo i do školních zahrad (hlavně v Německu) a bylo třeba všech volných pozemků za cílem sklizně listů. Aby byla výnosnost co nejvyšší, často se stromky zastřihují, aby byly hustě rozvětvené.
Pro sladkokyselé plodenství je pěstován i u nás podél cest, na zahradách a v parcích. V Evropě je písemný důkaz o pěstování moruše kvůli hedvábí z dob 16.století. Na území dnešní České republiky bylo poprvé zavedeno pěstování moruše s cílem výtěžku hedvábí v období 17. století díky Albrechtovi z Valdštejna. V Československu měl hedvábnický průmysl vysokou úroveň, ročně se na našem území zpracovalo až 500 tun surového hedvábí, se kterým se dále obchodovalo. Bohužel došlo v roce 1963 ke zrušení tohoto odvětví.
Listy jsou používány jako krmivo pro zvířata v suchých oblastech, kde je nižší pravděpodobnost výskytu volné a svěží vegetace. Plod je zvláště oblíben a konzumován čerstvý, vařený, sušený nebo je s oblibou kvašen ve víně.
V tradiční čínské medicíně je plod moruše využívána k léčbě předčasného šedivění vlasů (ze stresu, úzkosti, strachu,…), k posílení vnitřní energie a proudu krve (doslova tonizuje krev), k léčbě zácpy a věkem podmíněného diabetu. Kůra se v tomto pohledu na medicínu a léčbu nemocí používá k léčbě kašle, sípání, edémů a k podpoře odvodnění a pročištění močových cest. V lidové medicíně se také používá k léčbě horeček, vysokých teplot, bolestí hlavy, k léčbě suchých nebo červených očí.
V rámci lidové medicíny asijských států je používána kůra kořene moruše k vytvoření antibakteriálního extraktu, kterým se pročišťuje organismus po přijetí jedu či něčeho zkaženého. Tento antibakteriální efekt byl studován a látka nazvaná jako kuwanon byla extrahována a studována dále a zatím se jí přisuzuje antibakteriální účinek zvláště proti Streptococcus mutans, tedy bakterii způsobující v ústní dutině zubní kaz. Látka byla extrahována z vodného i lihového extraktu rostliny. Studie porovnávala tuto látku s chlorhexidinem a vankomycinem proti kmenům streptokoka s pozitivními výsledky.
Stejný extrakt v podobné koncentraci obsahových látek laboratorně vykázal adaptogenní aktivitu ve zvířecích modelech, takže se může jevit jako vhodný protistresový prostředek. Dodává okamžitou energii, pomáhá při vyčerpanosti, únavě a dlouhodobých nemocech a slabosti.
V tradiční čínské medicíně se léčebná formule nazývá Sang Shu Gen, což je kořen moruše bílého, který má sladké, chladné vlastnosti a podporuje meridian jater. Ulevuje od bolesti, snižuje krevní tlak, uklidňuje při epilepsii, léčí při mykózách ústní dutiny, pomáhá při zarudlých očích a při palčivých bolestech svalů.
Studie amerických univerzit pracují na vyhodnocení obsahových látek moruše při snížení vysoké koncentrace cholesterolu a dalších lipidů v krvi. Zdá se, že práškovaná forma plodu moruše vykazuje významný antioxidační účinek při projevech zánětů. Další výzkumný tým se zabývá obsahovými látkami moruše bílé a jejího vlivu na ochranu nervových vláken při postupném vystavování stresových faktorů vůči této tkáni. Zatím je výsledek hodnocen jako dostatečný neuroprotektivní efekt in vivo (na modelech živých zvířat) a in vitro (v laboratorním prostředí).
Další látka s obrovským potenciálem je albanol A. Zatím se tato látka s výbornými výsledky testuje proti progresi a postupnému ústupu leukémie. Výsledků je však málo a čeká se na další data. Látky jako moracin M, steppogenin, mulberrosid A jsou látkami, u kterých se v patřičné koncentraci předpokládá vliv na snížení hladin volného cukru v krvi.
Extrakt z listů moruše pomáhají harmonizovat původní funkci cévní výstelky u zvířecích modelů postižených diabetem. Zmírňuje a pomáhá léčit patogenezi a celkové příčiny vzniku těchto potíží na molekulární úrovni. Stejné obsahové látky v totožné koncentraci vykazovaly v jiné studii účinek proti vysokému arteriálnímu tlaku, vysoké hladině cukrů a tuků.
Díky obsahu čerstvé šťávy, nektaru moruše, jsou plody skvělou pochoutkou pro děti, dospělé jakéhokoliv věku a navíc jsou velmi kvalitním prostředkem ke zlepšení zdraví.
Účinné látky
Moruše obsahuje velké spektrum obsahových látek od resveratrolu (antioxidační a antibakteriální látka, další studie ukazují na možný protirakovinný efekt), moracin M, steppogenin, mulberosid, albanol A, poté další látky flavonoidního a glykosidového charakteru.
Tradiční dávkování
K přípravě odvaru je v tradiční čínské medicíně doporučováno kolem 15-30 g sušené byliny. Takovýto odvar je vhodný k externímu použití, na omývání, na přikládání nebo jenom oplachu. Vnitřně se čerstvé bobule mohou konzumovat dle libosti.
Pěstování
Moruše pochází z oblasti dnešní Číny, dnes je ale široce pěstována pocelém světě. Moruše nejlépe prospívá v mírně humózní půdě, v co nejprosluněnějším stanovišti v dostatečně provlhčené půdě (nesmí být však převlhčená). Během růstu se doporučují pomalu rozpustná hnojiva. Kvůli typu růstu není zapotřebí častý prořez, ten je možný uskutečňovat na konci zimy (v případě potřeby). Moruše je jeden z nejpozději rašících stromů. Kvete v období od května do června.
0 komentářů