Bylina s tradičním terapeutickým využitím v Evropě a také kulinářským v Japonsku a Číně.

Botanický popis rostliny

Lopuch větší je vcelku vysoká dvouletá bylina neboť v nejvýraznějším případě může dorůst výšky až 2,7 metrů. Kořen lopuchu připomíná tvarem kůl, který může sahat až do hloubky 80 cm. Kořen bývá vřetenovitý, barvou šedohnědý, uvnitř bílý. Lodyha raší až ve druhém roce. Lodyha je silná a rýhovaná s tmavočerveným odstínem po celém povrchu. Listy jsou veliké, srdčité, s dlouhým řapíkem. Přízemní listy mají čepel asi 50 cm dlouhou a 40 cm širokou. Lodyžní listy jsou více střídavé a menší než listy přízemní. Oba typy listů mají na spodní straně listu bílý povlak chloupků.

Květy jsou trubkovité, nachově červené až růžové seřazené do úborů s průměrem 3-3,5 cm. Rostlina kvete od července do září. Zákrov bývá tvořen listeny. Plod je pokryt menšími ostny, které jsou vždy na konci opatřeny „háčkem“, kterým se mohou uchytit na kolemjdoucím zvířeti či člověku a může být takto přenesen na velké vzdálenosti. Plodem je černá, zčásti zploštělá, slabě vrásčitá nažka s krátkým chmýrem.

Původ a rozšíření

Lopuch větší má domovinu v mírném pásu starého kontinentu od Skandinávie po oblast kolem Středozemního moře a západně od Britských ostrovů až přes celou oblast dnešního Ruska, střední Východ, Čínu, Japonsko až po Indii. Lidskou činností byl lopuch větší zatažen do dalších oblastí, jako je Austrálie, Nový Zéland, Afrika a také Severní Amerika. Tam volně roste v krajinách od nížin až po horské plošiny.

Lopuch roste volně prakticky po celém světě a nejvíce se mu daří v narušených půdách bohatých na dusíkaté látky. V Japonsku je běžně pěstován ve speciálních podmínkách, z čehož dost napovídá jeho název, burdock piling. Lopuch větší roste jako plevelná rostlina a běžně se nalézá na smetištích, kolem cest a polí. Nejraději roste na sušších, vápencových půdách.

Využití

V kuchyni je kořen lopuchu běžně využíván v Číně s názvem niubang, což je nápad převzatý z Japonska, kde se používá v běžné míře s názvem asgobo a je dodnes konzumován v obou kulturách. V Evropě byl lopuch větší konzumován v dobách středověku jako zelenina, ale v dnešní době (kromě Itálie a Portugalska) se již v Evropě konzumuje pouze výjimečně. Ve Velké Británii se lopuch pěstuje a sklízí pro přípravu do bylinného nápoje dandelion nebo burdock, který je dodnes komerčně vyráběn.

V druhé polovině 20. století obliba lopuchu značně narostla a lopuch se dočkal mezinárodní obliby kvůli svému využití v kulinářství díky vysoké popularitě v rámci makrobiotických diet, které podporují jeho konzumaci. V Japonsku je velice oblíbený pokrm kinpira gobo, což se jedná o natrhaný kořen lopuchu většího s mrkví politý sójovou omáčkou, cukrem, mirinem, saké a sezamovým olejem. Dále je známý a oblíbený mizakushi burdock. Jde o sushi smotané s nakládaným kořenem lopuchu.

V lidové medicíně je sušený kořen lopuchu používán jako diuretikum ke zvýšení diurézy při vyšším tlaku a pocitu oteklých nohou, jako diaforetikum, jako přípravek proti pocení a k očištění krve. Existují některé zápisy jako z historie tak z nedávné doby, kdy se připravovali v rámci lidové medicíny a bylinkářství přípravky obsahující extrakt z kořene lopuchu většího proti různým druhům rakovinného bujení. V olejovité formě jsou extrakty součástí kosmetických šamponů a dalších produktů k péči o vlasy.

Tradiční medicína v rámci českého folklóru vzpomíná na použití kořene lopuchu většího ke zlepšení látkové výměny (pořád na úrovni trávicího systému), při dně, cukrovce, gastritidě, vředových zánětlivých onemocněních žaludku a duodena, při zánětech kloubního pouzdra a nezávažných artritidách . Lidová medicína pohlíží na kořen lopuchu většího jako na diuretikum, antibioticky působící část rostliny, která navíc pomáhá k uvolnění ledvinových kamenů, k umírnění dermatitid, zánětlivým kožním projevům, revmatismu, malárii, hemoroidech, žaludečních bolestech a meteorismu . K vnějšímu užívání aplikují léčitelé výluh z kořene lopuchu většího při odřeninách, drobných poraněních a ve formě obkladu na ekzémy.

Semínka z lopuchu většího jsou připravovány do formulí, které mají posílit růst a vzhled vlasů a zlepšovat jejich stavbu. Lopuchový olej, jako výrobní název, má fungovat jako antiperspirant a různými způsoby by měl snižovat tvorbu kožního mazu. Tradiční čínská medicína pamatuje na extrakty z kořene lopuchu většího v přípravcích (např. niubangzi) na podporu růstu vlasů, ale také k podpoře imunitního systému a celkového stavu při nachlazení a chřipkových stavech. V léčitelství se také doporučuje popíjet čaj z kořene lopuchu většího ke zmírnění aknemózních a dalších projevů na kůži. Též jako močopudný prostředek při chorobách ledvin a ztrátě jejich funkce.

Extrakty z různých částí lopuchu většího se v odlišné míře testovaly na dobrovolnících nebo u některých nemocných pacientů v průběhu několika desítek let. Pravdou však je, že se většina, navzdory rozdílným metodikám, přístupům a pomůckám, shodla na tvrzení, že obsahové látky lopuchu většího přispívají k normálnímu zdraví kůže a zdraví chrupavek. Další látky lopuchu většího pomáhají a přispívají k optimálnímu zdraví horních cest dýchacích a imunitním složkám dýchacího systému.

Jiné obsahové látky lopuchu většího přispívají k obnově trávicího komfortu při některých fázích dyspeptických poruch s různou manifestací. Kořen lopuchu většího obsahuje opravdu velkou škálu léčivých látek. Některé z nich dokáží opravdu pročistit krev od některých látek a dokonce v trávicím traktu dokáží neutralizovat efekt některých škodlivin a navázat se na ně takto se vytvoří chelát. Jiné obsahové látky kořene lopuchu většího dokáží v optimální dávce a správné lékové formě snížit trochu vyšší hladinu glukózy v krvi a tak vyvážit poměr mezi fyziologickými faktory zvyšující glykemickou hladinu.

Účinné látky

Kořen lopuchu většího obsahuje významný podíl ve vodě rozpustné vlákniny, o kterých se soudí, že jsou nejvíce vhodná k dietnímu využití (jedná se hlavně o inulin). Další významné jsou minerální látky s vápníkem, železem a sodíkem v popředí. Kořen lopuchu většího obsahuje velké množství aminokyselin (a mnoho bílkovin) a polyfenolickými látkami (adstringentní), kyselinu stearovou, palmitovou, třísloviny, tuky, sulfáty, silice, vitamin C s nízkými kalorickými hodnotami – málo monosacharidů.

Jednoletý kořen lopuchu většího obsahuje také slizotvorné látky, polyacetyleny, hořké guaianolidy, sirné acetyleny, semínka obsahují arctiin, arctigenin a specifické lignany na bázy butyrolaktonu.

Tradiční dávkování

Správně usušený kořen lopuchu většího je křehký, má mírně sladkou až neutrální chuť s jemným nádechem blátivé ostrosti, což může být jednoduše vyřešeno/zredukováno nadrcením či nasekáním a na dobu 5-10 minut nechat nasáknout ve vodě. Tato hořkost však může být využita například v japonské polévce miso (tonjiru) nebo takikomi gohan.

Čaj z kořene lopuchu se nejlépe připraví přidáním asi 2 čajových lžiček drceného sušeného kořene k 500 ml horké vody, nechá se krátce povařit nebo odmočit přes noc ve vodě a poté jen ohřát. Popíjí se celé množství různě během dne podle potřeby a možností. Pokud si připravíme drť nebo nejlépe až prášek sušeného kořene lopuchu většího, můžeme si pro sebe vytvořit čistící čaj při ekzémech nebo dermatitidách smísením stejných dílů kořene lopuchu, natě macešky polní, listu ořešáku, květu bezinek a listu ostružiníku do celkového množství 10g, které se mají slít s 250 ml vařící vody a po 20 minutách scedit.

Odvar na koupele, obklady a omývání při různých neduzích od výronů a zhmožděnin až po některé kožní infekce se připraví smísením 1 polévkové lžíce s 500 ml vody, nechá se povařit a ustát. Takto vytvořený odvar se buďto používá přímo na obklady či jinak lokálně nebo se nechá naředit pro koupele. Vhodné je odvarem smývat vlasy.

Pokud si chceme vyrobit tinkturu na masírování vlasové pokožky a obecně pokožky hlavy při vypadávání či slabosti vlasů, doporučuje se použít asi 25 g sušené bylinné drogy lopuchu většího, nakrájet je na menší kusy a poté naložit na týden do cca 500 ml lihu nebo francovky. Je možno tinkturu obohatit nasekanou kopřivou a lichořeřišnicí. Tinktura se pravidelně vmasíruje každé ráno a večer.

Pěstování

Lopuch větší preferuje opracované, svěží půdy plné živin, humusu a měl by být polohován nejlépe na přímé slunce. Lopuch je velmi citlivý na přítomnost dusíkatých hnojiv, a proto bychom se na tento faktor měli co nejvíce zaměřit, pokud chceme dosáhnout vysoké výnosnosti ze sběru kořene rostliny. Kultivace rostliny probíhá využitím zaséváním semen zhruba v polovině léta. Sklizeň poté může probíhat 3-4 měsíc po zasetí, tedy v poslední fázi podzimu, kdy jsou kořeny lopuchu většího značně vláknité.

Sbírají se kořeny jednoletého lopuchu většího. Vykopává se na přelomu října, listopadu anebo poté brzy zjara (zhruba v březnu). Kořeny dvouletých a starších rostlin se terapeuticky nevyužívají jako léčebná droga, jelikož jsou dřevnaté a duté. Jednoletá lze jednoduše poznat díky nepřítomnosti lodyhy a přítomnosti květů. Jednoletá rostlina má pouze několik lístků. Kořeny lopuchu většího jsou dlouhé a křehké. Po vykopání je nejvhodnější je řádně umýt, nařezat na kousky asi 15 cm dlouhé, poté je sušit ve stínu při teplotách do 40°C. Správně vysušené kořeny jsou tmavé, uvnitř žluté až šedé, chutí nahořklé, bez vůně nebo zápachu. Místa uskladnění by nejlépe mělo vyhovovat následujícím požadavkům: sucho, vzdušno.