Lidský mozek se začíná vyvíjet při početí a jeho růst pokračuje až do 21. roku. Během dětství prochází kritickými růstovými sprinty, kdy se mozkové buňky, zvané neurony, vyvíjejí rychlým tempem.

Od období dospívání až do rané dospělosti je nejdůležitější oblastí našeho vývoje prefrontální kortex.

Jedná se o část mozku, která moduluje naše řízení impulsů, procesy abstraktního rozhodování, chování, schopnost číst a také schopnost chápat sociální podněty, což může mít nesmírný vliv na naše interakce s jinými lidmi.

Dlouho jsme se domnívali, že když dospějeme, schopnost dalšího vývoje mozku s tvorbou nových mozkových buněk – nazývá se to neurogeneze – ztrácíme.

Vědci spíše postulovali, že po dosažení dospělosti můžeme jen zlepšovat spojení mezi neurony, která již máme. Abyste měli představu, kolik spojení a nervových buněk máme na mysli, v dospělém mozku se nachází přes 100 miliard neuronů.

Každý neuron může vytvářet spojení s více než 1000 dalšími neurony, což znamená, že dospělý mozek má přibližně 60 bilionů nervových spojení.

Vytváří dospělý mozek nové mozkové buňky?

Ukazuje se však, že neurogeneze může přetrvávat a přetrvává do dospělosti. Co však neurogeneze přesně je?

Vysvětlit to zkráceně je velice složité, ale v podstatě se jedná o proces, ve kterém se neurální kmenové buňky (NCS) diferencují na dospělé neurony. Ty hrají důležitou roli nejen při neurální plasticitě, ale také při opravě a nahrazování buněk, které jsou poškozeny v důsledku běžného procesu stárnutí a neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Tento proces začíná, když se spustí NCS na základě signálů vyslaných poškozenými buňkami a jinými buněčnými mediátory, které se objevují ve stavech vysokého stresu a nemoci.

U dospělých se NCS nacházejí většinou v samostatných částech mozku – konkrétně v subventrikulární zóně (SOZ) a zubovitém gyru, v oblasti hippocampu.

To je také důvod, proč narušení neurogeneze u dospělých může vést ke kognitivní dysfunkci (hipokampus hraje podstatnou roli v naší paměti a vzpomínání).

Když toto víme, není žádným překvapením, že aktivní neurogeneze se spojuje s vyšším kognitivním fungováním.

Podrobnosti o neurogenezi aneb jak podpořit růst nových mozkových buněk

Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou je třeba znát o neurogenezi, je ta, že se jedná o vícestupňový proces, který velmi závisí na zdravém fungování našich mitochondrií.

To znamená, že máme opravdu schopnost vytvářet nové mozkové buňky, když stárneme. Platí to však jen v případě, že udržujeme optimální prostředí pro neurogenezi, která má velmi vysoké nároky na energii a vyžaduje jí hodně od našeho těla.

Jak tedy vytvořit optimální prostředí pro nové mozkové buňky?

Studie u dospělých lidí prokazují škodlivé účinky stravy bohaté na nasycené tuky a rafinované cukry na neuroegnezu a neuroplasticitu.

Je to tím, že podporují oxidační stres a zánět nervů, což vytváří velmi špatné prostředí pro pokračující neurogenezi.

Naopak, významnou roli při podpoře tisíců enzymatických reakcí potřebných pro účinnou a funkční neurogenezi mohou hrát karotenoidy, vitaminy, polyfenoly, mastné kyseliny a flavonoidy.

Jak podpořit neurogenezi a celoživotní mozkové zdraví

K získání sloučenin nezbytných pro pokračující neurogenezi a plasticitu se snažte do svých zdravotních návyků začlenit následující doporučení:

1. Vyřaďte ze své stravy nasycené tuky.

2. Vyřaďte ze své stravy rafinované cukry.

3. Zařaďte do své stravy vitaminy E, C, B12, B2 a B9.

4. Konzumujte stravu bohatou na tmavozelenou listovou zeleninu, košťálovou zeleninu, hrozny a bobulové ovoce.

5. Konzumujte stravu bohatou na polynenasycené mastné kyseliny nacházející se ve vlašských ořeších, para ořechy, lněná a chia semínka.

6. Každý den užívejte dávku extraktu z hroznových jader a bazalky posvátné.

7. Každý den začínejte ranním nápojem z kurkumy a zázvoru.

8. Dejte si smoothie s bobulemi, zeleninou, banánem a práškem z houby korálovec.

9. Každý den snězte kousek tmavé čokolády.

10. Držte občas hladovku.

11. Každý den meditujte.

12. Každý den cvičte po dobu 30 minut.

13. Spěte! Posilující spánek je velmi důležitý pro zdraví mozku.

Závěr

Pokud jste schopni dělat výše uvedené činnosti alespoň občas, jste na dobré cestě umožnit svému mozku dělat to, co umí nejlépe: uchovávat zdravé neurony a zdravá spojení mezi neurony pro lepší kognitivní schopnosti pro celý život.

Zdroj: mindbodygreen.com