Dary od přírody

Na každou nemoc vyrostla bylina

Vzácná, a ne až tak známá vlastnost mědi – většina virů po kontaktu s ní odumírá

V dnešním moderním světě jsme často svědky toho, že stará známá pravda, na kterou se už trochu zapomnělo, se znovu dostane do povědomí, a mnozí se tváří, jako kdyby objevili převratnou novinku. Totéž platí ve světě medicíny.

Před několika tisíci lety ji starověcí Egypťané používali pro sterilizacipitné vody. Starověcí Římané, Aztékové a Řekové ji zase používali při léčbě nemocí a na další lékařské účely.

Mluvíme o mědi.

V periodické tabulce chemických prvků ji najdeme pod zkratkou Cu. Na první pohled nepříliš nápadný kov má jednu nápadnou vlastnost – dokáže dát sbohem většině bakterií a mikrobům!

Měď svou přítomností a přímým kontaktem dokáže vyhubit většinu škodlivých bakterií. Z tohoto důvodu se znovu začíná využívat v nemocničních zařízeních.

Jeden z nejběžnějších způsobů, jak dochází k infekční nákaze, je prostřednictvím fyzického kontaktu s nějakou plochou nebo povrchem, které se nacházejí v našem bezprostředním okolí.

Mnohé z těchto povrchů, na kterých se usazují mikroby a bakterie, jsou často vyrobeny z kovu nebo plastu. Stačí si vzpomenout na tyče na držení v autobusech nebo ve vlaku.

Mikroby se ve vysokém počtu nacházejí také na dveřních klikách, tlačítkách ve výtahu či nejrůznějších rukojetích.

Obzvlášť to platí v případě nemocnic.

Profesor Bill Keevil, který působí jako mikrobiolog na univerzitě v Southamptonu, se ve svém výzkumu zabývá právě těmi vlastnostmi mědi, které se projevují usmrcením mikrobů, nebo přesněji patogenů, jak je nazývají vědci.

Profesor Keevil přitom vychází z údajů o počtu infekčních onemocnění v nemocničních zařízeních ve Spojených státech, přičemž nemocnice, které jsou vybaveny měděnými povrchy, porovnává s těmi, které nejsou vybaveny měděnými povrchy.

„Z těchto srovnání nám vychází, že přítomnost povrchů vyrobených z mědi a jejích slitin v nemocničních zařízeních se projevilo 58% snížením výskytu infekčních onemocnění.

To znamená, že přítomnost mědi a jejích slitin ve skutečném nemocničním prostředí působí jako mimořádně účinná prevence proti vzniku infekčních onemocnění.“

Profesor Keevil se svými kolegy pomocí experimentů zjistili, že měděné povrchy dokážou velmi rychle zlikvidovat několik druhů virů, například i koronavirus 229E. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v odborném vědeckém žurnálu mBio.

Obr.: Město Soul, Jižní Korea, 18. června 2015. Turisté právě vystoupili z metra a procházejí stanicí. Mají nasazené masky, které slouží k ochraně před virem MERS.

Asi málokdo bude vědět, co si má představit pod názvem „koronavirus 229E“.

Pokud jste se však někdy léčili z běžného nachlazení či vážnějšího zápalu plic, to znamená, že jste s tímto virem již přišli do kontaktu.

Mezi koronavirem 229E a patogenem, který stojí za vznikem virového respiračního onemocnění MERS a také za vznikem syndromu akutního respiračního selhání SARS, existuje přímá souvislost.

Profesor Keevil vysvětluje, že ionty mědi, tzn. molekuly s elektrickým nábojem, zabíjejí nebezpečné viry tím, že likvidují jejich genetický materiál.

K tomuto procesu dochází tak, že ionty mědi reagují s kyslíkem, čímž dochází ke změně v molekulách kyslíku. Tato změna se tak projeví v tom, že buňky viru nemají možnost dále mutovat.

„Tyto ionty mědi působí tak, že do membrány virových buněk vyvrtají otvor, přes který proniknou do buňky a zlikvidují její nukleovou kyselinu.

Za takových podmínek je nulová šance, aby virus zmutoval do nějaké rezistentní mutace a zároveň je tento proces nezvratný. Chemické prostředí se tak stane zcela sterilním.“

Profesor Keevil k tomu poznamenává, že už starověké civilizace velmi dobře věděly o těchto antiseptických účincích mědi.

Ten hlavní rozdíl oproti dnešní vědě bude asi v tom, že tyto starověké civilizace pravděpodobně neznaly přesný mechanismus, který je podstatou antiseptických vlastností mědi.

Vědci z Národního institutu zdraví (NIH) ve Spojených státech zveřejnili na webové stránce zajímavé články o nejstarších dochovaných záznamech o používání mědi na medicínské účely.

Obr.: Nástěnná malba z dob faraonů uvnitř královské hrobky ve městě Luxor, Egypt, listopad 2015. Starověcí Egypťané disponovali množstvím pronikavých poznatků, mimo jiné o mědi a její schopnosti ničit mikroorganismy.

Podle dostupných informací nejstarší zmínka o takovém používání mědi je zaznamenána v egyptské knize medicíny, jejíž původ sahá přibližně až do roku 2000 před n. l.

V této knize nalezneme mimo jiné popis, jak starověcí Egypťané používali měď pro sterilizaci ran či vody, díky čemuž se voda stala pitnou.

Profesor Keevil vyslovil domněnku, že o těchto vlastnostech mědi věděly i první generace stavebních inženýrů, kteří stáli při budování Spojených států.

Tuto svou představu odůvodňuje tím, že slitiny mědi, jakou je například bronz, se používaly jako stavební materiály při stavbě budov staršího data.

Novější a moderní stavby jsou však už jiné, protože stavitelé postupně upustili od používání mědi a jejích slitin jako stavebních materiálů. Hlavní důvod je zřejmě ten, že ve srovnání s většinou jiných stavebních materiálů je měď dražší.

Profesor Keevil však tvrdí, že použití mědi jako stavebního materiálu by nemocnicím ušetřilo určitou sumu peněz, protože jejich výdaje na léčbu infekčních onemocnění, včetně výdajů na nákup léků, by se snížily.

A co je ještě důležitější – infekčními onemocněními by trpělo podstatně méně lidí.

Zdroj: realfarmacy.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Copyright © 2019 Dary od přírody | Newsphere by AF themes.

Dary od Přírody

Dejte prosím stránce like, děkujeme.