Tento muž žil až do svých 35 let normálním, obyčejným životem. Pak ale přišel na to, že takto se přece žít nedá, a vydal se do světa, přesněji řečeno – do přírody. Postupně se začal otužovat, zpočátku se ve studené vodě pouze myl, a to 2x denně, ale když si na to zvykl, začal si tělo pravidelně polévat studenou vodou z kbelíků a koupat se v přírodních vodních zdrojích. Na základě pravidelného otužování začal chodit v zimě bez teplého oblečení, pouze v šortkách.

Také se rozhodl otestovat svou vůli a trpělivost – alespoň jeden den v týdnu zůstal zcela o hladu. I hladovění po čase rozšířil a praktikoval je i po dobu tří až čtyř dnů v týdnu.Všechny procedury vykonával zcela uvědoměle. Miloval pohyb, rád běhal a plaval; ovšem hodně času také trávil přemýšlením a rozjímáním a k tomuto účelu si vedl i deník. V běžném životě to byl prostý, ale srdečný a otevřený člověk, možná trošku naivní. Takovýmto životem žil po několik let a není divu, že získal velmi silnou energetiku. Pokusy o změření jeho energetiky zvláštními přístroji ukázaly, že Porfiriův energetický systém převyšoval energetiku obyčejného člověka více jak 500x! Porfirius se také naučil léčit rukama: jednou rukou se dotýkal hlavy nemocného, druhou mu položil na nohy a předával mu mocný energetický proud. Aniž by si to Porfirius sám uvědomoval, naučil se být v kontaktu s vesmírnými a zemskými energiemi a využívat je.

Získal vědomosti, jak pročistit tělo a stimulovat je, aby produkovalo co nejvíce energie a efektivně ji využívalo. Sestavil jednoduchou, ale užitečnou metodu na vytvoření silné energetiky organizmu a jeho celkové očisty. Samozřejmě i ona má své nedostatky, zejména to, že nepočítá s individuálními vlastnostmi praktikujícího, ale pokud si každý člověk procedury přizpůsobí tak, aby mu vyhovovaly, může je bez problémů provádět.

Ivanovovy rady

Rada první – 2x denně se koupej ve studené vodě, aby ses cítil dobře. Koupej se, kde můžeš – v jezeře, v říčce nebo v koupelně, ale v koupelně se sprchuj nebo polévej nejprve teplou vodou, poté studenou. Jaký ozdravný efekt má na organizmus polévání se studenou vodou nebo střídání studené a teplé sprchy? Celkový elektrický náboj organizmu se dostane do normálu.

Nutno připomenout, že organizmu velmi škodí oděvy ze syntetických materiálů, obuv s umělou podešví (zejména domácí) a linoleum na podlaze. Všechny tyto věci narušují přirozený elektrický náboj organizmu: horní část se nabije kladně a dolní část záporně (proto v zimě člověk občas dostane ránu, když se dotkne kovového předmětu). V důsledku toho se naruší celková cirkulace energie energetickými kanály a některé orgány přestanou být dostatečně zásobovány energií, což znamená, že se sníží jejich funkční schopnosti. Při změně celkového elektrického náboje organizmu se zákonitě změní i pH vnitřního prostředí. Právě to určuje, jak budou probíhat nejdůležitější životní procesy, například aktivita fermentů. Narušení má za následek vážné zdravotní problémy, zejména vznik takzvaně neléčitelných a vleklých chronických nemocí. Při změně celkového náboje organizmu se také naruší kapilární krevní oběh, který zčásti funguje na principu, že elektricky nabité červené krvinky se navzájem odpuzují a mohou se těmito kapiláry pohybovat.

Srdce je pumpou velkých cév, ale na malé kapiláry nemá vliv, protože v nich se pohyb uskutečňuje na základě vzájemného odpuzování červených krvinek. Jak se člověk může vyvarovat změn elektrického náboje svého těla? Nutno dodat, že je to zcela proveditelné: ráno a večer si oplachujte nohy od kolen po chodidla teplou či studenou vodou; tento postup pomáhá organizmus zbavit přebytečného náboje. Ještě lepší je sprchovat anebo polévat vodou celé tělo.

Otužování studenou vodou (studenou vodou rozumějte vodu teploty dosahující maximálně 12 °C) aktivuje proces biosyntézy na buněčné úrovni a zlepšuje bioenergetiku. Takto zmiňovaný fenomén vysvětluje věda. Každá buňka má svůj genetický fond, jehož aktivita určuje, jak bude růst a jak bude probíhat její životní činnost. Organizmus je velkým souborem buněk, jejichž vlastnosti se na úrovni organizmu sčítají a násobí.

V důsledku toho může probíhat obnova a regenerace. Celkový životní projev jedince se skládá z mnoha vlastností jednotlivých buněk. Genetický aparát buňky se však opotřebovává, buď časem přirozenou cestou, nebo v důsledku nemoci. To má za následek, že organizmus se už nemůže obnovovat tak rychle jako v mládí, a pomalu stárne. Může člověk samostatně ovlivňovat vlastní genetické ústrojí a jeho působení na buněčné úrovni? Ano, a není to ani tak těžké, pokud víme, že hodnota elektrického náboje buněčné membrány (buněčného obalu) ovlivňuje aktivitu genetického fondu (pokud se nachází uvnitř buňky). Čím vyšší je elektrický potenciál buněčné membrány, tím lépe a efektivněji genetický aparát uvnitř buňky funguje. Na této aktivaci se podílí speciální aminokyseliny a fermenty, které jsou zodpovědné za biosyntetické procesy probíhající v jednotlivých buňkách i v organizmu jako celku. Naskýtá se jiná otázka: jakým způsobem se dá zvýšit potenciál membrán? Ukazuje se, že je to celkem snadné – stačí polévání chladnou vodou nebo střídavá sprcha.

Tělo člověka je obklopené a prodchnuté plazmou. Ta proniká organizmem a rozprostírá se i kolem něj, jako skořápka chrání vejce. Člověka můžeme přirovnat k jakémusi „plazmatickému vejci“ s vlastním magnetickým polem, jehož osa koliduje s elektrickou osou srdce. Co je to vlastně ona plazma, o níž tu hovoříme? Je to směs částic nabitých elektřinou, pro které platí, že absolutní hodnota náboje záporně nabitých částic (elektrony) se rovná absolutní hodnotě pozitivního náboje. Celkově jako systém je proto plazma neutrální a dobře vodivá.

Pokud se v ní hustota (hutnost) částic zvýší, plazma bude vypadat jako souvislá jednorodá hmota připomínající tekutinu; avšak velmi neobyčejnou, jež je vynikajícím vodičem elektrického proudu. Silně ji ovlivňuje také vnější magnetické pole, navíc i ona sama vlastní své magnetické pole a velmi dobře rozvádí teplo. Jak plazmu ovlivňuje teplo? Pokud je v různých částech plazmy rozdílná teplota, objeví se v ní tepelné proudy směřující z oblasti s vyšší teplotou do oblasti s nižší teplotou. Přitom vzniká konvekční pohyb částic. Ovšem pohyb elektrických nábojů je elektrickým proudem. Z toho vyplývá, že v plazmě se v důsledku odlišných teplot v jejích různých částech vytváří elektrický proud, jemuž se říká termoelektrický proud, a právě on nabíjí buněčné membrány a jejich prostřednictvím aktivuje genetické ústrojí. A jaký vliv má magnetické pole na plazmu? V objemu plazmy se magnetické neboli indukční linie nacházejí na určitých vzdálenostech jedna od druhé. Pokud se přitom plazma rozšiřuje, vzdálenosti mezi indukčními liniemi se zvětšují a magnetické pole se celkově oslabí. A pokud se stlačuje a komprimuje, indukční linie houstnou a magnetické pole se zesiluje. Stlačování a rozšiřování plazmy se „zamrzlým“ magnetickým polem vyvolává různorodé efekty. Je-li plazma stlačována, magnetický proud je sice stabilní, ale indukce narůstá přímo úměrně stlačování a vzniká velmi silné magnetické pole, které dobíjí buněčné membrány a skrze něž se aktivuje genetický aparát.

Budete-li se polévat studenou vodou od hlavy k patě, zároveň ovlivňujete plazmu vlastního těla, a to jak teplotně (prudce ji ochlazujete), tak magneticky (plazma se v důsledku ochlazení stlačuje a silové magnetické meridiány se zužují). Tento jev v těle vytváří elektrický proud, jenž nabíjí membrány buněk; skrze ně se dále aktivuje i genetický fond. Aktivace spočívá ve větší odolnosti buněk před poškozením patogenními mikroorganizmy, v lepším plnění jejich funkcí i v rychlejší obnově a regeneraci. Vědci všech zemí se snaží vynalézt metodu, jak urychlit proces biosyntézy.

A přitom se to dá udělat jednoduše, přirozeně a efektivně s pomocí polévání studenou vodou nebo střídavým sprchováním studenou a teplou vodou ráno a navečer, jež pomáhají obnovit strukturu organizmu na úrovni tekutin. Voda v organizmu člověka se trochu odlišuje od vody, jak ji známe z obyčejného života. Přestože se skládá ze stejných prvků, dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku (H2O), není stejnorodá, homogenní. Rozdíl tkví v tom, že atomy organické vody jsou mezi sebou spojeny jiným způsobem. Atom vodíků má dva „vodíkové můstky“ – dvě chemické vazby. Jsou velmi aktivní a atom se díky nim může spojovat s nepřeberným množstvím dalších prvků. Vodíkové vazby v molekule mohou být činné ve stejném směru, ale také v různých směrech.

Jinými slovy, atomy vodíku v molekule vody rotují kolem vazeb s atomy kyslíku synchronně a asynchronně. V přírodní vodě se ve čtvrtině molekul protony vodíku otáčejí synchronně, tedy na jednu stranu. Nyní jsme se přiblížili k nejdůležitější otázce, která se týká přímo fenoménu života.Víte, čím se živý tvor liší od neživého? Tím, že u živých tvorů prvky rotují jedním směrem, a sice nalevo, kdežto v neživé hmotě nic takového neexistuje a prvky rotují chaoticky.

Protože lidský organizmus z velké většiny sestává z vody, právě v molekulách vody se projevuje naše živost a vitalita – atomy vodíku se otáčejí synchronizovány stejným směrem. A čím je jejich otáčivý pohyb stabilnější a zřetelnější, tím je organizmus celkově zdravější a odolnější. A naopak, je-li tento pohyb narušený a zdeformovaný, člověk je slabý, strádající a nemocný. Paramolekuly vody zabezpečují životní aktivitu buněk. Nemocné buňky mají procentuálně méně synchronně rotujících molekul, přičemž tento podíl je závislý na stupni onemocnění.

Aby se mohly obnovit, nezbytně potřebují synchronní molekuly a horečnatě je spotřebovávají. V důsledku toho se celková rovnováha mezi chaoticky a rovnoměrně se otáčejícími molekulami vody v organizmu naruší ve prospěch těch prvních, což má za následek oslabení všech životních funkcí. Základní úkol uzdravení spočívá v tom, abychom obnovili správnou rotaci mikročástic prvků v buňkách, tedy abychom proměnili vodu ve svém těle z chaotického stavu do rovnoměrného. Nyní si povíme, jak toho můžeme dosáhnout. Molekula vody představuje elektrický a magnetický dvojpól. Impulzivní magnetické pole působí na chaotické molekuly vody tak, že nutí vodíkové vazby, aby rotovaly stejným směrem. Při tomto procesu vodíkové vazby částečně pohlcují impulz magnetického pole. Jeden proton vodíku v molekule vody změní směr pohybu na opačný a zároveň přechází na vyšší energetickou úroveň (to je spojeno s vylučováním tepla).

Voda změní stav a namísto chaotické se stává rovnoměrnou a strukturovanou (během tohoto procesu se vždy vylučuje teplo). Impulzivní magnetické pole se dá v organizmu vytvořit při polévání chladnou vodou nebo střídavém sprchování – jde o prudké ochlazení plazmy a stahování magnetických meridiánů. Pod vlivem magnetického pole, které vzniklo po studeném nebo střídavém polévání či sprchování, se mění poměr přírodní vody (25 % molekul synchronických, 75 % chaotických) i vody obsažené v organizmu.

Až tento vliv ustane, můžeme pozorovat obnovení předchozí rovnováhy – deset až dvanáct hodin poté. Jinými slovy, pokud se polijeme studenou vodou ráno, rovnoměrná struktura kapalin organizmu zůstane zachována po celý den, a pokud tak učiníme večer, struktura vydrží stabilní po celou noc. V tom tkví zázrak každodenního obnovování organizmu s pomocí studené vody. Prostá procedura polévání sama sebe od hlavy až k patě studenou vodou z kbelíku anebo střídavá sprcha (vždy lijeme teplou vodu asi po dobu 30 až 45 vteřin, pak na sebe pustíme na tři až pět vteřin studenou vodu a celý cyklus opakujeme několikrát) po ránu a nejlépe i navečer napomáhá procesu biosyntézy a bioenergetickým procesům v organizmu. Kromě toho uvádí do souladu struktury organizmu na tekuté úrovni a uspořádává je. Po horké koupeli je třeba opláchnout se studenou vodou. Neboť horká voda otevírá póry na kůži a uvolňuje celý organizmus, což umožňuje, že do organizmu vniká patogenní energie chladu nebo jiná škodlivá energie. Krátkodobý vliv studené vody organizmus ponouká, aby se stlačoval a komprimoval uzavřel póry a vytvořil si „energetické brnění“.

V takovém případě se cítíte plní energie, jste bodří, svěží a chránění.

Rada druhá – Před koupelí anebo po ní (a pokud se koupeš v přírodě, pak souběžně s ní) vyjdi ven a choď bosýma nohama po zemi, v zimě na sněhu, a to alespoň jednu až dvě minuty. Dýchej ústy, nadechni se několikrát za sebou a v duchu popros vyšší síly o zdraví pro sebe i pro druhé. Bude-li se člověk řídit touto radou, skutečně pozná, nakolik je vlastně spjat s přírodou. Ivanov byl přesvědčen, že správné nádechy jsou velmi důležité. Doporučoval, aby člověk nasával vzduch jakoby z výšky a snažil se procítit jeho tlak. Správný nádech upevňuje energetické struktury v organizmu a přitom „vytlačuje“ nemoci ven. Při polévání celého těla voda vytlačené nemoci, respektive jejich energetický a informační základ, vsakuje a smývá je do země, kde budou pohlceny. Tak se organizmus zbaví patogenních energií, způsobujících nemoci, a bude pro něj snadnější se zcela uzdravit. Jak si vysvětlit větu: V duchu popros vyšší síly o zdraví pro sebe i pro druhé? Všechno v okolí člověka včetně ostatních lidí představuje specifické projevy prostoru, který je sám o sobě obrovským živým tvorem.

A když do něj vysíláte myšlenky na zdraví, vlastně přejete blaho a celistvost především jemu, tomuto obrovskému věčnému organizmu. Takové duchovní zásilky vám umožní přímo s ním komunikovat a působit na něj, a on vám odpovídá a reaguje na vaše dotazy. Čím je vaše prosba upřímnější, tím rozsáhlejší odpovědi se dočkáte. Na úrovni práce s vlastním vědomím jde o vytvoření odpovídající nálady k uzdravení.

Rada třetí – Neužívej alkohol ani nekuř! Alkoholizmus, kouření nebo nadměrné holdování jídlu či sexu – to všechno jsou druhy závislosti, a člověk, jenž jimi trpí, se neustále snaží jen o to, jak je uspokojit. Posuďte sami: člověk, který neustále pije, časem shoří od lihu, kuřák se otráví nikotinem a vypěstuje si plicní onemocnění, přejídání všelijakými delikatesami vede k zanesení organizmu odpadem, k tloustnutí, rozmnožování patogenních organizmů a samozřejmě vzniku všelijakých nemocí; a nekontrolované uspokojování sexuálních fantazií z člověka udělá sexuálního maniaka. Budete-li se řídit touto radou, můžete pracovat na odstranění nejničivějších rysů svého charakteru.

Rada čtvrtá – Alespoň jeden den v týdnu musíš vydržet bez jídla; nejlepší je období od pátku mezi 18.00 až 20.00 hodinou až do nedělního poledne. Je to pro tvůj klid. Jestliže je to pro tebe těžké, zkus to vydržet alespoň den. V neděli v poledne si vyjdi ven do přírody, nejlépe bosky, zhluboka dýchej a mysli na to, o čem jsem hovořil výše – na zdraví. Tento den je svátkem těla. Až se navrátíš, můžeš sníst vše, co tvůj žaludek ráčí. Tady je správně řečeno – je to pro tvůj klid. Co nejvíc znepokojuje lidské vědomí? Vášně, záliby, slabosti, zvyky a potřeby. Když člověk zabředne do svých hloupých vášní nebo zlozvyků, stane se na nich závislý, ať už to je cokoli, alkohol, cigarety, jídlo nebo sex.

Zlozvyky mu nedávají pokoje: kuřák se zajímá jen o to, jak by si koupil cigarety a kde by si zakouřil, alkoholik se stará o to, že se potřebuje napít, proutník vyhledává sexuální partnery, s nimiž by se mohl oddávat sexuálním hrátkám a cizoložit, a o většině lidí platí, že nechtějí zůstat dlouhodobě bez jídla, vynechávat obědy či večeře, neboť jim jídlo nabízí jisté potěšení. Takoví lidé věnují celý svůj život tomu, aby vyhověli svým vášním, a tak ztrácejí sami sebe. Čím důkladněji se člověk věnuje svým vášním a zlozvykům, tím víc se stává jejich otrokem a nechává se jimi ničit. Tato dvě přikázání pomohou překonat špatnosti uvnitř sebe sama a získat klid a pokoj, který přináší zdraví.

A proč je doporučováno dávat přednost víkendovým dnům? Protože to zesiluje mravní působení na člověka. Ve volných dnech se lidé procházejí poté, co se hodně najedli. Vy tak v podstatě kráčíte proti zavedeným společenským zvyklostem, váš charakter se ještě víc zakaluje a formuje se vaše silná vůle. Proč musíme vydržet hladovět alespoň dvacet čtyři hodin? Absence jídla či hladovění znamená dobrovolné odmítnutí přijímání potravy a vody po určitý časový úsek proto, abychom pomohli životním silám organizmu obnovit harmonické biologické procesy narušené v důsledku nemoci, celkového oslabení organizmu a podobně. Co může člověku přinést hladovění, tedy když vydrží nějakou dobu bez příjmu jídla? Zaprvé jeho vědomí bude disciplinované a ukázněné a pročistí se od nevhodných myšlenek, jež se na vzniku nemocí rovněž podílejí, a celkově je bude možné snadněji řídit. Člověk nejvíc trpí kvůli věcem, které nedokáže ovlivňovat a kontrolovat – sem patří jeho přání a procesy probíhající ve vědomí. Ty ho leckdy ponoukají k činům, které odporují zdravému životnímu stylu. Z tohoto hlediska je hladovění skvělým prostředkem k vylepšení vlastního charakteru a možnému vymýcení všech špatných a nežádoucích zvyků a vlastností. Zadruhé hladovění aktivuje centrální nervový systém na principu stresu z nedostatku živin a vody (a to organizmus nutí, aby pracoval lépe a probudil se ze stavu polodřímoty a přesycenosti, v němž obyčejně přetrvává).

Zažívací trakt je uvolněnýa může odpočívat, a krev i mezibuněčná tekutina se pročistí od odpadů, toxinů a produktů rozkladu. Zatřetí hladovění aktivuje imunitu neboli ochranné síly organizmu. Ocitne-li se organizmus v extrémních podmínkách, umí produkovat vodu uvnitř sebe sama z nepotřebných komponentů a také ji odebírá od patogenních mikroorganizmů. To vede k silnějšímu ozdravnému efektu než půst o vodě. Po několika takových ozdravných kúrách se celý organizmus člověka obnoví, zbaví všeho škodlivého a patogenního a také vnímá život jinak, jako lepší a svěží místo.

Rada pátá – Miluj přírodu kolem sebe. Neplivej, nic neodhazuj a chovej se správně. Zvykni si na to, že i tento zvyk je součástí tvého zdraví.

Člověk by se měl svými myšlenkami včlenit do prostoru, z něhož vzešel. Dosáhneme toho pouze s myšlenkami a city upnutými k lásce; pak teprve můžeme splynout s prostorem. Pokud to člověk chápe, snaží se přírodě neubližovat, a to žádným způsobem – ani odfrkáváním, ani pliváním. Mimochodem polykání vlastních slin působí preventivně před nemocemi jako svérázná homeopatická vakcinace.

Rada šestá – Všechny lidi, které potkáš, slušně pozdrav, zejména ty starší. Chceš-li k sobě přivolat zdraví, chovej se mile a se všemi se zdrav. Čím více myšlenek o zdraví kolem sebe člověk generuje, tím spíše a ve větším množství se k němu budou navracet a uzdravovat ho. Slovo zdravit se znamená přenášet myšlenky o zdraví a přát někomu zdraví. Abyste se s lidmi mohli zdravit nahlas, je třeba na sobě nejprve trochu zapracovat, například překonat stud, dodat si odvahy a nebát se případného odsuzování či pomluv. Tato rada sama o sobě vědomí člověka mění a dělá je čistší, otevřenější a naivnější. Čím méně strojenosti a intrik vědomí člověka obsahuje, tím je člověk zdravější a tím více se stává součástí Království nebeského.

Rada sedmá – Pomáhej ostatním, jak můžeš, v první řadě nemocným, chudým i těm, kterým bylo ublíženo nebo již se nacházejí v zoufalé situaci. Dělej to s radostí a z celého srdce! Nechť celá tvá duše zareaguje na neštěstí ostatních. Uvidíš, že v člověku, jemuž jsi pomohl, nalezneš nového přítele – a navíc pomůžeš celému světu! Naše vědomí je jakoby zakonzervované, ztvrdlé jako starý chléb a uzavřené, a proto jen s obtížemi reagujeme na potřeby jiných lidí. Je nám zatěžko lidem s radostí a z čistého srdce pomáhat.

Budeme-li se řídit touto radou, přemůžeme některé své špatné charakterové vlastnosti a vytvoříme si správný vztah s prostorem. Koneckonců každý člověk je výtvorem božím (ovšem jeho božská podstata je často maskována těmi charakterovými rysy, podle kterých soudíme jiné lidi), a proto bychom měli každému pomáhat s radostí. Vždyť tak velebíme to, co je v něm božské. Tak upevňujeme své spojení s prostorem, a můžeme z něj tudíž čerpat životní síly. On nám za to na oplátku sešle šťastné shody okolností a příznivý osud.

Rada osmá – Snaž se v sobě přemoci lakotu, lenost, samolibost, mamonářství, strach, pokrytectví, nadutost a pýchu.

Důvěřuj lidem a miluj je. Nikdy o nich nesuď nespravedlivě a neber si příliš k srdci, když oni sami hovoří o jiných špatně či je pomlouvají. Lakota, lenost, samolibost, strach, faleš, pýcha, nevraživost – to všechno je duševní odpad, jímž je zaneseno naše vědomí a který nám brání v tom, abychom žili svobodně a uvolněně. Ve vědomí člověka neustále probíhají myšlenkové procesy, které ovšem podporují výše jmenované negativní vlastnosti. Co z toho plyne? Zaprvé duševní odpad z nás vysává síly a životní energii, tudíž jsme více náchylní k nemocem a slabí a také se může celkově zkrátit délka našeho života. Jsou to svého druhu otrokáři lidského vědomí. Zadruhé tyto vlastnosti velmi silně ovlivňují náš osud. Jen se nad tím zamyslete: člověk, jehož vědomí je zasaženo a zaneseno myšlenkovým odpadem, se cítí nešťastný, nedůvěřuje ostatním a dopředu čeká, že bude někým podveden. Napětí ve vědomí také způsobuje vnitřní konflikt a agresivní chování. Je třeba mít neustále na paměti, že člověk je božím projevem, zahaleným a spoutaným jeho vlastními charakterovými rysy.

Proto je nutné, abychom se snažili pohlížet na člověka skrze jeho charakterové rysy a viděli v něm jeho božskou podstatu. Pouze v takovém případě je možné lidi milovat a důvěřovat jim a zároveň vnímat božskou spravedlnost. Ta je k nám vysílána skrze jiné lidi za účelem, abychom se morálně a duchovně zdokonalovali, očišťovali své vědomí od hloupých rysů a vlastností a odpracovali své karmické dluhy a povinnosti. Toto přikázání člověku pomůže navázat těsné spojení s prostorem a čerpat jeho sílu. Nespravedlnost, odsuzování, nekorektní soudy, to vše člověka naopak od životodárné síly prostoru izoluje.

Rada devátá – Nemysli na nemoci, neduhy a smrt, v tom tkví tvé vítězství! Člověk je zdravý, anebo nemocný podle toho, jakými myšlenkami se zabývá. To ony určují jeho zdravotní stav a také to, zda bude šťastný, anebo nešťastný. Budeme-li přemýšlet o nemocech, neduzích nebo smrti, bude nám ubývat životní síla, ale nejen to; špatné myšlenky nás ničí, rozkládají zevnitř a negativně ovlivňují průběh veškerých životních procesů. Je třeba od nich co nejdříve upustit, stejně jako se zbavujeme nebezpečných a jedovatých prvků – prostě je vyhodit z mysli ven. To však není vůbec jednoduché, ba naopak, je to velmi složitá a důkladná práce, při níž musí být charakter očištěn od veškerého „odpadu“.

Člověk si musí uvědomit život jako celek, své předurčení i životní cíle. Teprve až všechno toto učiní, pozná velkou vnitřní sílu a pravou svobodu.

Rada desátá – Neodděluj myšlenky od činu. Něco sis přečetl – dobře, ale hlavně konej! Přijímané informace by vždy měly být užitečné. Ale hlavně by se měly realizovat jako konkrétní činy, aby člověk nezůstal jen „u slov“. Lidstvo uvízlo ve spleti informací všeho druhu, které jsou většinou k ničemu, ba dokonce škodí. Patří sem například všelijaké bulvární pomluvy, papírování a byrokracie, jež vědomí moderního člověka jen zanášejí a ubírají člověku jeho životní sílu. Tento proces dokáže člověka pořádně oslabit. Informace o ozdravení, které byly vstřebány, ale nikoli zrealizovány, jsou k ničemu, zbytečné vědomosti. Mají význam jedině tehdy, pokud se promění ve skutečné činy: polévání vodou, správné dýchání, procházky v přírodě, blahorodné myšlenky o zdraví či uvědomělé hladovění, neboť jen v takových případech přináší skutečné zlepšování zdraví.

Rada jedenáctá – Předávej své zkušenosti dále, vždy pomáhej ostatním, nikdy nechval sám sebe, nepovyšuj se nad ostatní a zůstaň skromný. Skromnost je velmi významná ctnost, zatímco vychloubání a namyšlenost jsou hloupé vlastnosti, které kazí charakter člověka. Toto přikázání je o tom, že se musíme špatných vlastností zbavit. Často se totiž stane, že člověk, sotva se trochu uzdraví, pookřeje a uvede svůj život do normálu, ihned začne na okolní svět shlížet poněkud spatra. Zprvu neškodné povýšené nazírání však může přerůst ve skutečnou pýchu a namyšlenost nebo egoizmus. Je důležité, aby se každý věnoval sobě, své práci a za všech okolností zůstával sám sebou. Vyvarujte se toho, abyste si vypěstovali nové hloupé návyky, když jste se s obtížemi zbavovali těch starých – to by vás přivedlo k dalším nemocem a přineslo další nepřízeň osudu.

[Převzato z]