Posílením imunitního systému lze obnovit produkci inzulínu v těle nemocných cukrovkou 1. typu. Ukázali to vědci USA s tím, že obnova funguje až rok. To znamená, že se rýsuje zlomový okamžik, kdy si cukrovkáři už nebudou muset denně vpichovat inzulín do těla injekcí, napsal britský The Daily Telegraph, jenž informaci zveřejnil.

Zdraví lidé mají v těle miliardy buněk odborně označovaných jako regulační T-lymfocyty. Ty chrání buňky produkující inzulín před ničivými zásahy imunitního systému. Zejména lidé, kteří trpí cukrovkou 1. typu, jich ale nemají dost, a proto musí inzulín tělu uměle denně dodávat injekčně.

Vědci z Kalifornské univerzity a Yaleovy univerzity však nyní předvedli, že se to dá změnit namnožením regulačních T-lymfocytů odňatých nemocnému a zpětnou injektáží jeho namnožených buněk zpátky do těla. První testy na 14 pacientech ve věku 18 až 43 let ukázaly, že léčba je bezpečná a zajistí v těle obnovu produkce inzulínu až na rok.

Použitím T-lymfocytů k ,převýchově‘ imunitního systému můžeme být schopni změnit průběh nemoci Jeffrey Bluestone, Kalifornská univerzita v San Francisku

Lékaři odebrali jednotlivým pacientům větší množství krve, které obsahovalo 2–4 milióny regulačních T-lymfocytů. Ty byly odděleny od zbytku krve a namnoženy asi na 1500násobek. Pak byly injektovány zpátky do těla.

„Může to být mezník. Použitím T-lymfocytů k ,převýchově‘ imunitního systému můžeme být schopni změnit průběh nemoci. Čekáme, že tyto buňky budou důležitou součástí léčby cukrovky,“ řekl Jeffrey Bluestone z Kalifornské univerzity v San Francisku.

„Zásah pomocí T-lymfocytů osvobozuje lidi, jako jsem já, od ubíjející rutiny inzulínové terapie, kterou provází celoživotní obava z komplikací,“ prohlásila britská psycholožka Mary Rooneyová, která je jednou z obětí nemoci a byla mezi pacienty, na nichž se nová léčba zkoušela.

Léčba dalších onemocnění

Nová terapie také brání zhoršování nemoci, což může spoustu lidí uchránit před oslepnutím či amputací končetin v pozdějších fázích.

Výzkumný tým tvrdí, že jeho postup nabízí šanci i k léčbě dalších autoimunitních nemocí, jako jsou revmatická artritida nebo systémový lupus erythematodes, při němž tělo ničivě napadá vlastní tkáně a orgány – kůži a klouby, ale i cévy, ledviny, srdce. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Science Translational Medicine.

Cukrovkou 1. typu trpí v Česku asi 56,5 tisíce lidí (údaj Diabetické asociace ČR za rok 2012). Existuje i cukrovka 2. typu, kdy se inzulin tvoří, ale tělo jej nedokáže využít. Ta je označována za „civilizační“ – přímo souvisí se stylem života. V ČR jí trpí přes tři čtvrtě miliónu pacientů.

[převzato z]