Vrcholící jaro, které se právě chystá přehoupnout v léto, je překrásná sezóna. Tedy pokud netrpíte sezónními a dalšími alergiemi: je libo pyly či trávy, případně prach, potraviny, roztoče, zvířata, nebo kombinaci toho všeho?

Alergická rýma, kopřivky, ekzémy, dušnost, zažívací potíže – to vše může podstatně znepříjemnit život, ačkoli jde vlastně “o nic”, snad až na výjimečné, vážné případy.

Nemoc blahobytu?

Alergie je dost možná nejdramatičtěji rostoucí civilizační nemoc. Jak uvádějí statistiky, podle dosud zveřejněných průzkumů se v ČR za posledních sto let počet alergiků zvýšil z půl procenta populace na 40 procent. Letos prý přichází do ordinací lékařů s alergickými projevy oproti loňsku až dvojnásobek pacientů. U dětí pak skokově rostly jak alergie, které se mezi lety 2011 a 2012 stabilizovaly na “pouhých” 30% populace, tak astma, které je někde na deseti procentech a stoupá nadále. V devatenáctém století přitom bylo “asthma nervosa” doménou přeopečovaných, bledých dětiček tyranských matiček z vyšší či vysoké společenské vrstvy. Kde se bere u nás, a u docela “normálních” dětí i dospělých?

Státní zdravotnický ústav na to má docela jednoduchou a přehlednou odpověď: “V některých zemích Evropy je sledován nadále rostoucí trend, v zemích s původně vysokým výskytem se nárůst zastavuje. V současné době je třeba brát v úvahu několik hypotéz o příčinách nárůstu astmatu a alergií. Patří sem zvýšení expozice celoročně působících alergenů, vlivy výživy, změny životního stylu a změny v imunologické odpovídavosti. Tyto změny se vyvíjejí v důsledku nedostatečného kontaktu s nejrůznějšími mikroorganismy, zvýšené hygieny, zvýšeného používání antibiotik a rozvoje očkování.”

Polopaticky řečeno: do jisté míry jde o “nemoc blahobytu”. Přespříliš opečovávané dětičky nervózních matek – a takových je v dnešní době “plánovaného rodičovství” třetina minimálně – nejsou sto vyvinout správnou imunitu. Prostě jim chybí klasické dětství, kdy jsme se (kdo pamatujete) vrtali v hlíně u babičky a jedli jahody, omyté v louži. Organismus, který si na podobné stimuly zvnějšku nenavykne, pak reaguje popleteně a za škodlivé považuje věci naprosto neškodné – což je podstata alergie. Ale nejen to.

Jen pokud jde o život

Druhý problémem je pak – zde naprosto nevídaně přiznaná – panující “doba jedová”. Antibiotika i očkování, navzdory tomu, že mají “léčit”, spíše imunitu likvidují. Způsobují mimo jiné dramatické změny ve střevní mikroflóře. Ne nadarmo se “mezi lidem” říká, že veselá mysl půl zdraví – a druhou polovinou je zdravé trávení. Je to přesně tak.

Speciálně očkování, jehož pozitivní přínos je velmi sporný, je obrovským imunitním stresorem. Výzkum, nedávno publikovaný ve vědeckém časopise Molecular and Genetic Medicine konstatuje, že vakcíny namísto zlepšování imunity naopak dětskou imunitu přetěžují – a že přes polovinu amerických dětí trpí syndromem “vakcínou navozeného přetížení imunity”, který způsobuje alergie, astma, cukrovky a další civilizační chrooby.

Co s tím? Samozřejmě, že existuje mnoho přístupů k řešení alergických potíží. Ten hlavní, “klasický”, medicínský, je docela jednoduchý – a kromě akutních případů ovšem také docela neúčinný. Stejně jako “řešení” typu očkování a antibiotika. Spočívá ve vyhýbání se alergenům a v podávání léků, které do velké míry zabrání projevům alergické reakce, často přes metabolismus histaminu. Což může občas zachránit život, o tom není sporu – v případech anafylaktického (alergického) šoku se opravdu třeba epinefrin “hodí”.

Boží lékárna

Jenže v případech chronických alergií jsou výsledky žalostné: pacient zůstává alergikem a musí příznaky neustále potlačovat. Kromě toho je vystaven řadě nežádoucích účinků – typická je ospalost či poruchy trávení, u silnějších antihistaminik také suchost sliznic, přibývání na váze. Novější a slabší antihistaminika typu Zyrtecu by již sice podobné problémy způsobovat neměla, nicméně řada alergiků si na podobné účinky stejně dále stěžuje. A základní problém zůstává: příznaky ustoupí, ale nikdy nemizí, naopak, mají tendenci se horšit. A kromě toho – už i vědecké studie přicházejí na to, že volně prodejná antihistaminika nejsou vůbec o nic účinnější, než placebo.

Obvykle se pak lidé obracejí o pomoc k “Boží lékárně” a hledají prostředky, které by jejich alergii zmírnily. Naštěstí je jich k vyzkoušení poměrně dost, a většina nemá žádné nevýhody populárních léků z lékárny lidské.

Dobrým příkladem faktu, kterému někteří věříme, totiž že žádné léčení není tak docela náhoda, je to, že na sezónní alergie roste jeden dobrý lék zjara podél cest. Je jím devětsil, nevzhledná, ale sladce vonící a krajně užitečná bylinka. Kořen se sbírá na jaře, ještě než začne kvést, ale dá se sušený sehnat i v internetových lékárnách. Vzhledem k tomu, že působí protikřečově a silně podporuje imunitu (především jako podpora ledvin), je skvělý na astma i sezónní alergii. Nedávná švýcarská studie dokonce zjistila, že devětsilový prášek (užívaný v tabletě) zmírňuje příznaky alergie stejně účinně, jako populární antihistaminika z lékárny.

„Obyčejné“ bylinky

Další obyčejná bylinka, která může výtečně pomoci zmírnit symptomy alergie, je docela obyčejná kopřiva. Kopřivový čaj (na jaře pak mladé výhonky do salátu) je oslazený medem velmi chutný. V sezónně mnoha alergikům pravidelné pití kopřivového čaje výrazně pomáhá zbavit se “senné rýmy” a podobných obtěžujících příznaků. Na alergie také výtečně funguje vodilka kanadská (hydrastis), která u nás jak patrno z názvu sice neroste, avšak je možné ji koupit v tabletách.

Podobným “profylaktikem” je také užívání samotného medu – ovšem toho “skutečného” a nejlépe od místního včelaře. Populární, klinicky dosud nepotvrzená teorie praví, že tím tělo dostává alergeny “bezpečnou” formou. Ať již je vysvětlením tato možnost, nebo prostě to, že med obsahuje řadu látek nezbytných pro správné fungování imunitního systému – faktem je, že pomáhá. Podobně je na tom i jablečný ocet, který pomáhá lymfatickému systému a čistí sliznice.

Pokud bychom chtěli něco účinnějšího, než “pouhé” bylinky, můžeme se obrátit k esenciálním olejům z rostlin. Máta, například, je známá svým důležitým účinkem na naběhlé sliznice “ucpaného nosu”, kromě toho reguluje trávení a posiluje játra. Na uklidnění podrážděné kůže je báječná levandule, speciální směsi esenciálních olejů dokáží podstatně posílit imunitu.

Zajímavým bojovníkem proti přebytku histaminu v těle je také chemická sloučenina quercetin, obsažená například v cibuli, jablkách nebo víně (!), ale také v kustovnici čínské. Quercetin působí protizánětlivě, protialergicky, kromě toho také chrání spermie a má řadu dalších příznivých účinků. Aby pomohl proti příznakům alergie, je třeba jej ale užívat coby potravinový doplněk, protože v žádné potravině se nevyskytuje v dostatečné koncentraci.

Řešení v trojici

V podstatě tedy proti alergickému zánětu pomáhá vše, co čistí sliznice, mírní zánět, nebo zlepšuje imunitu tím, že čistí střeva a játra a dodává tělu minerály a další důležité látky. Stejně důležité je také žít v co nejčistším prostředí a vyhýbat se toxinům – z kosmetiky, domácnostní chemie, antibiotik, očkování – a tak dále. Jenže to jsme pořád u zmírňování projevů. Na těžší stavy podobná “paliativní”, ať třeba bylinná a přírodní, léčba nefunguje, a alergie ani – obvykle – docela nezmizí. Jak ji tedy zahnat na definitivní ústup?

Řešení tkví v již zmíněných dvou součástech zdraví – střevech a psychice – a třetí důležité věci, kterou je vysmívané i obávané proudění “životní energie” v těle. Podle zkušeností mnoha léčitelů i lékařů se totiž na alergické reakci spolupodílejí všechny tři tyto složky.

Chytrému napověz

Je to vlastně logické: psychická dimenze alergie je věcí dobře známou i “klasickým” lékařům, na alergie často zabírá i placebo, tedy lék, který spočívá výhradně na víře léčeného, že dostal léčivo. Současně není těžké pochopit, že přepečlivě “v bavlnce” vychované dítě, o němž jsme mluvili, se nenaučí nejen vrtat v hlíně, ale také se naučí úzkosti o vlastní zdraví a osobu. Naopak se obvykle nenaučí svobodě – vyrůstá totiž v prostředí, kde se neustále něco musí, někam se chodí, něco se dělá (fenomén “překroužkovanosti” školáků je toho dobrým příkladem). A alergie podle mnoha odborníků souvisejí i s (ne)schopností přijímat kritiku, přehannými nároky okolí, spojenými se soutěživostí, pěstovanou dnes i u malých dětí, a strachem.

Podobné strachy se mohou nakonec projevit v psychice, v těle, nebo “někde mezi”, v “energetickém těle”. Pak není divu, že na symptomy alergie výtečně zabírá akupunktura, nebo že homeopatie dokáže vyléčit astma: znám případ astmatika, kterého vyléčilo z těžké, život ohrožující sezónní alergie vyléčilo jediné podání homeopatického léku. Podobné “neortodoxní” metody obvykle dobře zabírají tam, kde nefunguje ani psychoterapie či psychosomatická medicína, ani placebo, ani samotné byliny či esenciální oleje.

V podstatě jde totiž o jediné: nalézt způsob, jak lidský imunitní systém přimět, aby začal fungovat tak – jak (už jen někteří) věříme – byl stvořen. Pak si poradí s většinou nemocí a vším nepohodlím, které mu jen můžeme “přehodit”.

Že je v dnešní době imunitní systém celé třetiny dětí “popletený”?

Chytrému napověz.