Pití kawi, jak se pepřovník opojný nazývá, je už po staletí součástí polynéského života a kultury od Havaje až po Novou Guineu. Před příchodem Evropanů neznalo zdejší obyvatelstvo alkohol a všechny společenské události byly doprovázeny pitím kawi. Role této rostliny ve zdejší kultuře by se dala přirovnat k úloze vína v evropském společenském životě. Kawa se pije při různých slavnostech, uvítacích obřadech, svatbách apod. Obřady pití kawi jsou známy především z ostrova Fidži. Někteří cestovatelé dokonce přičítali účinkům kawi i prokazatelně vyšší vzrůst domorodců na tomto ostrově oproti ostatním Polynésanům. Na Fidži a na mnoha dalších ostrovech Polynésie je kava-kava známa pod jménem „jagona“.
Na ostrově Samoa se kawa obřadně popíjela ve sněmovním domě, který k tomu byl již svým půdorysem a uspořádáním určen. Podle J. V. Daneše, který ostrov ve 20. letech navštívil, probíhá obřad následujícím způsobem:
„Mladé dívky vynikající rodem, krásou a bezvadnými mravy jemně rozžvýkají kousky suchého kořene kawového, které se pak shromáždí do ceremoniální mísy. Na rozžvýkanou hmotu, která prý vypadá zcela čistě a neodporně, neboť dívky dbají, aby ji co nejméně smáčely slinami, se nalije voda, nechá se chvíli stát, pak se pečlivě pročistí od vláken lýka až zůstane čistá, trochu opalizující a perlící tekutina asi takové barvy, jako bývá hodně slabá mléčná káva. Když je nápoj hotov k požívání, řečník osloví hlasitě nejvyššího čestného hosta a podá mu nádobu zhotovenou z krásně hlazené poloviny velkého kokosového ořechu s nápojem. Oslovený přijme nádobu, ulije trochu před sebe na zem jako oběť bohům, promluví několik případných slov, vypije zbytek tekutiny a hodí zvláštním obratným točivým pohybem nádobku zpět na rohož, na níž stojí veliká mísa. Stejným způsobem pijí pak i ostatní a to pořadem přesně stanoveným podle hodnosti úřední i dědičné důstojnosti. Dříve nezřídka byla tato ceremoniální posloupnost sporná a často bylo poskytnutí precedence jedné sporné straně předmětem inzultů a vedlo i k bojům a k válkám.“
Botanický popis rostliny
Pepřovník opojný, je vytrvalý keř je 2,5-6 m vysoký se vzpřímenými, dužnatými výhonky, vyrůstajícími z tlustého kořene. Kořeny u starších rostlin sílí a zaplétají se – nabývají na potenciálu i vůni (po šesti letech mohou kořeny vážit až 7 kg, po dvaceti až 38 kg). Listy má nepravidelně srdčité, tupě špičaté, až 25 cm dlouhé a 10 cm široké, na rubu plstnaté. Květenství je klas 5-7 cm dlouhý, plod přisedlá bobule.
Původ a rozšíření
Pepřovník opojný je asi domácí v západní a jihozápadní Polynésii, odkud se rozšířil do okolních oblastí. Dnes se vyskytuje v různých oblastech Melanésie, včetně Nové Guineje, Šalamounových ostrovů, Fidži a Vanuatu, dále po celé Polynésii, s výjimkou Velikonočních ostrovů i Rapy a velmi vzácně v Mikronésii v Ponape. V Melanésii se pije kawa pouze v určitých oblastech, což je možno vysvětlit užíváním betelu. Všeobecně totiž platí, že tam, kde pijí kawu, neznají žvýkání betelu a naopak.
Droga, která se dnes dostává na trh, pochází zpravidla z Velkého ostrova v Havajském souostroví z okolí Puny, Pahoy a Kalapany, kde je půda vulkanického původu. Odtud také pochází nejkvalitnější droga, z které je možno připravit kvalitní omamný nápoj. Ve Vallis se pěstuje kawa na záhonech rozdělených na tři části. První je zasvěcena zlým duchům, druhá je posvátná (atous), obětovaná božstvům a teprve třetí slouží domorodcům.
Tradiční dávkování
Pepřovník opojný se používá ve formě opojného obřadního nápoje s narkotickými účinky nazývaného „kawa“ nebo „ava“. K jeho přípravě slouží kořeny (waka) nebo méně kvalitní stonky (lewena) 2-3 letých keřů. Ty se po očištění rozkrájejí na malé kousky a potom se rozžvýkají, rozdrtí kameny, nebo se nastrouhají. Na Fidži a v dalších oblastech bylo žvýkání záležitostí pouze mladých dívek. Ty si nejprve umyly ruce, studenou pramenitou vodou si několikrát vypláchly ústa a teprve potom začínaly žvýkat kořeny. Po této úpravě se dívky vzdálily a ostatní bylo již pouze záležitostí mužů. Dnes se však již kawa žvýkáním nepřipravuje.
Příprava nápoje tímto způsobem se zdá sice zvláštní a nehygienická, při konzumaci však nedochází k žádným nákazám, neboť nápoj má pravděpodobně baktericidní a samočistící účinky. Takto připravená droga byla navíc daleko kvalitnější a účinnější. Význam zde má zásaditý charakter slin s obsahem enzymů, které napomáhají vyloučení aktivních součástí. Podobný účinek mají údajně i muciny, které se rovněž nacházejí ve slinách a umožňují lepší vstřebávání.
Připravená drť se mísí s normální nebo kokosovou vodou a nechá v klidu. Po určité době se vyjme kašovitá emulze z nádoby a vlije do hustého a jemného vaku z vláken kenafu (Hibiscus cannabinus), který slouží jako filtr; kapalina se tím oddělí od pevné složky. (Jinde se však pije nápoj zahuštěný bez filtrace). Zachycená přefiltrovaná tekutina se podává ve dřevěných nádobách, které jsou určeny pouze k tomuto účelu. Rozlévá se do skořápek z kokosových ořechů, ze kterých se pije.
Podobně jako z čerstvých kořenů lze nápoj připravit z kořenů sušených.
Nápoj má šedohnědou barvu jako bílá káva, vůni po šeříku, kořenitou, dráždivou a hořkou chuť se silně svíravými účinky, připomínající mýdlovou vodu. Popíjí se v malých doušcích, vhodnější je však vypít ji rychle, než pomalu usrkávat. Nejsilněji účinkuje, když se pije nalačno.
V několika posledních letech si kava-kava získala velkou popularitu v USA i v západní Evropě, kde se prodává v tabletách, v prášku, je součástí některých výrobků jako jsou např. ústní spreje apod.. Komerčním způsobem zpracovaná surovina je samozřejmě i chuťově upravená a navíc se objevuje spousta receptů, jak z kavy-kavy připravit nápoj s džusem, banány nebo dalším ovocem.
Dobrý deň, o kava-kava som už počul viackrát, hlavne o protistresových účinkoch. ale neviem kde sa dá vôbec zohnať. Viete mi poradiť?
Dobrý den,
po omrknutí internetu jsem ji objevil na stránce:
https://gaiastore.cz/produkt/kava-kava-30-extrakt-z-korene/
S pozdravem a přáním hezkého dne
Dary od přírody