Alzheimerova choroba (dále jen ACh) je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Jako první toto onemocnění popsal Alois Alzheimer. V současné době není známa příčina vzniku ACh, z neuropatologických nálezů se však ví, jak nemoc probíhá. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku.
Současná medicína tuto chorobu doposud nedovedla účinně léčit, pouze poněkud zpomalit její postup. V roce 2008 se objevily první povzbudivé zprávy o výrazném léčebném pokroku u menších skupin pacientů, přestože o úplné vyléčení nejde.
Možnosti ovlivnění ACh
– Zlepšení metabolismu mozku
– Možnosti ovlivnění acetylcholinergního systému
– Léčba předpokl. zánětu mozku a současné potlačení autoimunitní reakce
– Léčba eliminující tau-proteiny (tvorbu amyloidních plaků)
– Látky likvidující volné kyslíkové radikály a chránící neurony před narušením metabolismu, poškozením, resp. likvidací – jde většinou o doplňkovou terapii, která však může být zvolena za součást hlavní léčebné strategie či prevence
– antioxidanty – vitamíny C a E, koemzym Q 10
– antioxidant – vitamín retinol
– účinné látky rajčat, zejména vitamín C a barviva
– účinné látky červeného vína, borůvek a černého rybízu – barvivo resveratrol.
– účinné látky malin a ostružin, zejména barvivo (flavonoidy antioxidační povahy)
– účinné látky kořene lékořice, zejména flavonoidy antioxidační povahy
– účinné látky plodu granátového jablka, zejména barvivo (flavonoidy antioxidační povahy)

Speciální komplex živin – bylo prokázáno, že správně vybraný komlex živin může být z hlediska prevence a léčby i významnější než některé dosavadní hlavní preventivní léčebné strategie pomocí chemických léků
– B-komplex (např. B-komplex forte, první týden denně 1 tabl., pak každý 3. den)
– Kombinace kyseliny listové (0,8 mg; rovněž patří do řady vitamínů B), vitamínu B6 (3 mg) a B12 (0,5 mg) – tzv trio B – podávaná perorálně 1-3× denně pomáhá snížit hladinu homocysteinu a snížit (zpomalit) mozkovou atrofii o 30 až 53 %. (Výzkum britské oxfordské univerzity, popsaný v časopise Public Library of Science One; www.plosmedicine.org , www.plos.org , www.plosone.org

Obecně je třeba říci, že přísun většiny živin (jako např. vitamínu E nebo řady B) má největší význam v rámci prevence ACh, výrazný vliv v počáteční fázi nemoci a poměrně malý vliv u rozvinutých forem nemoci.