Anna Rodgers 

Tříletý spor lékařky proti Britské nejvyšší lékařské radě, vyvrátil všechna obvinění vznesená proti ní.

Jayne Donegan, britská praktická lékařka, prožila fascinující příběh. Začalo to tím, že původně byla velmi silnou obhájkyní očkování, ale o několik let později změnila názor a začala upozorňovat na nebezpečí očkování. Proto byla předvolána před Britskou nejvyšší lékařskou radu, která vznesla vážná obvinění, týkající se její profesionality.

Výsledkem byl 3letý stresující spor, který skončil vítězstvím paní doktorky.

Pokud chcete získat úplný přehled toho, co se odehrálo, přečtěte si celý její příběh: Dr. Donegan dala souhlas autororce článku ke zveřejnění jejího příběhu.

Příběh Jayne Donegan’s

Poté, co jsem v roce 1983 absolvovala univerzitní lékařskou fakultu v St. Mary’s Hospital Medical School na University of London, absolvovala všechny své bakalářské pedagogické a postgraduální zkušenosti z porodnictví a gynekologie, plánování rodiny, zdraví dětí, ortopedie, urgentní medicíny a všeobecné praxe, mě dovedlo k tomu, že jsem se stala silným zastáncem programu univerzálního očkování dětí. Skutečně jsem v 80. letech minulého století doporučovala rodičům, kteří nechtěli své děti očkovat proti černému kašli, očkovat, přestože již v té době byla tato vakcína považována za „problematickou“.

Říkala jsem jim, že s vakcínou jsou skutečně spojeny nežádoucí účinky – nebyla jsem jedním z těch lékařů, kteří zamlčovali negativní vedlejší účinky – ale argumentem bylo, že vakcinace může způsobit nežádoucí účinky, ale s více než desetinásobnou menší pravděpodobností ve srovnání s možnými komplikacemi ze samotného onemocnění. To v podstatě znamenalo, že očkovací látka dávala jejich dítěti dobrou prevenci proti onemocnění černým kašlem.

Dříve jsem si také myslela, že rodiče, kteří nenechávají děti očkovat, byli buď ignorantní, nebo sociálně patologičtí.

Opravdu jsem si myslela, že rodiče, kteří nechtěli své děti očkovat, byli buď nevědomí, nebo sociopatičtí. Věřím, že tento pohled není mezi lékaři i dnes neobvyklý. Proč jsem měla tento názor? Během mého lékařského studia jsem se učila, že lidé, kteří dříve umírali v tisících až statisících na nemoci, jako je záškrt, černý kašel, spalničky – nemoci na které existují vakcíny – přestali umírat právě z důvodu jejich zavedení.

Současně mě učili, že nemoci jako tyfus, cholera, revmatická a spála – pro které neexistují žádné vakcíny – přestaly zabíjet lidi kvůli zlepšení sociálních podmínek. Logické by bylo, kdybych si položila otázku, zda zlepšení sociálních podmínek nemělo vliv na ústup všech nemocí, ale množství informací, které musíte při studiu medicíny vstřebat je tak obrovské, že si zvyknete je brát jako pravdu a nedáváte informace do souvislostí, které by mohly být zřejmé někomu jinému.

Pro mě a mé současné vrstevníky to byla přijatá informace ve víře, že očkování bylo jediným nejužitečnějším zdravotním zákrokem, jaký kdy byl zaveden, a když se moje děti narodily v letech 1991 a 1993, jsem neměla pochyby – to znamená, že jsem s plným vědomím podloženým veškerým mým lékařským studiem – je nechala očkovat až do vakcinace MMR, protože jsem to pokládala za správnou věc. Dokonce jsem nechala naočkovat svou čtyřtýdenní dceru proexpirovanou vakcínou BGC (proti tuberkulóze) na klinice veřejného zdraví.

Vakcína BCG po prošlé době použitelnosti poškodila mé dítě

Před očkováním mé dcerky jsem si všimla (síla zvyku – automaticky prohlížím ampule na kterých hledám název léku, číslo šarže a datum exspirace), že vakcína byla zastaralá a řekla: „Ach, promiňte, vypadá to, že je zastaralá,“ a lékařka odpověděla věcně: „Ach, nebojte se, z toho důvodu jsme hodinu ověřovali, zda tuto vakcínu můžeme použít, a to lze, a já jsem řekla: „OK,“ a nechala vstříknout to… moje ubohá dcera měla hroznou reakci, ale byla jsem tak přesvědčena, že to bylo to nejlepší, že jsem pokračovala s dalším očkováním ve 2, 3 a 4 měsíci.

Žádný důkaz epidemie spalniček

Jak vznikly první pochyby – nebyl to můj zájem o homeopatii, která mohla ovlivnit mé nadšení pro vakcíny; v té době jsem to ale vnímala jako stejný proces – podejte malou dávku něčeho a díky tomu jste imunní – tedy žádný problém. Tedy, co se stalo? V roce 1994 proběhla kampaň proti spalničkám a zarděnkám, v rámci které bylo 7 milionů školáků očkováno proti spalničkám a zarděnkám. Hlavní epidemiolog poslal dopisy všem praktickým lékařům, lékárníkům, ošetřovatelům a ostatním zdravotnickým zaměstnancům a napsal v něm, že dojde k epidemii spalniček.

Nejprve to bylo jedno očkování MMR, pak dvě, nyní TŘI?

Důkazy o této epidemii nebyly v té době zveřejněny. S odstupem více let se zdá, že to bylo předpovídáno komplikovaným matematickým modelem založeným na odhadech, takže by k epidemii pravděpodobně nikdy nedošlo. Bylo nám řečeno: „Každý, kdo má jednu dávku vakcíny, nebude stoprocentně chráněn, až přijde epidemie. Takže potřebují další. “ „No, to je v pořádku,“ pomyslela jsem si, „protože víme, že žádná z vakcín není stoprocentně účinná.“

Varovné zvonění: Nyní jsou potřeba tři vakcíny MMR?

Co mě ale znepokojilo, když začali argumentovat tím, že dvě dávky vakcíny proti spalničkám jsou nedostatečné, a že jsou potřebné tři. Možná si to nepamatujete, ale v té době byla v plánu pouze jedna vakcína proti spalničkám. Byla to vakcína s živým virem, takže to bylo jako přicházet do styku s reálným virem, jen trochu pozměněným, aby vakcinace byla bezpečnější a zároveň došlo k potřebnému posílení imunity. Později byla přidána v předškolním věku další dávka vakcíny, protože jedna dávka byla nedostatečná, ale v té době existoval jen „jeden vpich na celý život“.

A teď nám bylo řečeno, že ani dvě injekce vakcíny nebudou děti chránit, až přijde epidemie. V tuto chvíli jsem si položila otázku: „Proč jsem všem rodičům říkala, že vakcíny jsou prospěšnější i se svými vedlejšími účinky, než následky v případě propuknutí nemoci a že očkování vakcínou v podstatě ochrání jejich děti skoro na 100 procent po dvou dávkách „jednorázové“ vakcíny. Jaký to tedy mělo smysl? To se nezdá být správné. “

Pokud vás zajímá, jak někdo mohl mít dvě dávky „jednorázové vakcíny“, tak je to proto, že když byla zavedena MMR v roce 1988, mnoho dětí již bylo proočkováno proti spalničkám, ale bylo nám řečeno, že bychom jim měli dát MMR tak jako tak, protože „chrání je před příušnicemi i zarděnkami a zvýší imunitu proti spalničkám“. Bylo nám také řečeno, že nejlepším způsobem očkování je celoplošná aplikace, protože by to „přerušilo řetězec přenosu“. Takže jsem si pomyslela: „Zajímalo by mě, proč tedy očkujeme všechny tyto miminka ve 2, 3 a 4 měsících? Proč nečekáme jen dva nebo tři roky a pak neproočkujeme každého, kdo se mezitím narodil, a tím přerušíme řetězec přenosu ‚.“

Informace do sebe nezapadají

Takže se zdálo, že některé informace do sebe nezapadají. Je však velmi těžké se začít vážně ptát, zda je očkování něčím jiným než bezpečným a účinným, zejména když je to něco, čemu jste se naučili tak důvěřovat. Čím více jste lékařsky kvalifikovaní, tím obtížnější to je, protože v některých ohledech je vám vymýván mozek. Není snadné, nebo to alespoň nebylo, začít jít po cestě, která by vás mohla vést opačným směrem vůči svým kolegům a systému zdravotní péče, ve kterém pracujete.

Četla jsem některé knihy, které lze označit jako „anti-očkování“. Obsahovaly totiž grafy ukazující, že k většině poklesů úmrtí a výskytu infekčních chorob, pro které máme vakcíny, došlo již před zavedením vakcín v 50. a 60. letech, například u černého kašle a na konci 60. let u spalniček. Rozhodla jsem se, že nemůžu přijmout jen to, co mi tyto knihy říkají, zejména proto, že informace byly opakem toho, co jsem se doposud naučila. Potřebovala jsem si udělat vlastní výzkum. Grafy v mých oficiálních učebnicích a v Příručce ministerstva o imunizaci zdraví (Zelená kniha) dokazovaly, že zavedení vakcín mělo za následek prudký pokles úmrtí na choroby, proti kterým se začalo očkovat.

Srovnávání mých vlastních vakcinačních grafů – Proč bylo tak těžké získat informace?

Rozhodla jsem se, že kdybych měla začít vážně pochybovat o tom, co mě učili na lékařské fakultě, měl bych jít a získat skutečné relevantní údaje. Proto jsem zavolala na Úřad pro národní statistiku (ONS) a požádala jsem je, aby mi poslali grafy úmrtí na nemoci od poloviny devatenáctého století, kdy jsme je začali evidovat, až do dnešní doby proti kterým očkujeme.

Řekli: „Nemáme je – kromě neštovic a TBC; doporučujeme vyzkoušet ministerstvo zdravotnictví. “„ Což jsem udělala. Neměli ani grafy z devatenáctého nebo začátku dvacátého století. Řekli: „Raději vyzkoušejte Úřad pro národní statistiku.“ „Už jsem je vyzkoušela,“ řekla jsem. „Byli to ti, kdo mi poradili, abych vás kontaktovala.“ Vypadalo to, že se točím v bludném kruhu, takže jsem znovu zavolala na ONS a řekla jim svůj problém. „Inu,“ řekli, „máme tu všechny záznamy od doby, kdy státní registr začal v roce 1837 zaznamenávat počty úmrtí na infekční choroby; můžete přijít a prohlédnout si je, pokud budete chtít. “ Bylo to zdarma.

Šla jsem tedy do Úřadu pro národní statistiku (ONS), sídlící v londýnské čtvrti Pimlico se svými dvěma malými dětmi ve věku 6 a 4 v závěsu, abych osobně získala potřebné informace. Dívky byly velmi pohodové – byly zvyklé cestovat a doprovázet mě – zaměstnanci knihovny byli velmi milí; laskavě dali mým dcerám pomerančový džus k pití a papír a pastelky, aby si kreslily a zabavily se, zatímco jsem vytáhla všechny staré knihy od roku 1837 do roku 1900, ze kterých, naštěstí, tam byl vytvořen CD ROM, který bylo možné zakoupit v té době za značnou cenu a odnést s sebou.

Byla to z uživatelského hlediska nejhorší úložiště dat, se kterým jsem se kdy setkala, ale bylo to lepší, než kdybych tam musela být každý den fyzicky. Tak jsem šla domů se všemi svými poznámkami a CD Romem a nakonec si vytvořila své vlastní grafy. Překvapilo mě, když jsem zjistila, že jsou podobné grafům v některých knihách, které jsem nedávno četla.

Ve Velké Británii i v USA byl černý kašel na ústupu (velmi stabilně) před zavedením vakcíny

Lidé přestali umírat na černý kašel dlouho předtím, než byla zavedena vakcína

Byla jsem ohromena a nemálo rozrušena informacemi, které jsem zjistila po nakreslení grafu úmrtnosti na černý kašel, který začíná v polovině devatenáctého století. Na grafu můžete jasně vidět, že nejméně 99 procent lidí, kteří dříve umírali na černý kašel v devatenáctém a na počátku dvacátého století přestali umírat dříve, než byla zavedena vakcína proti černému kašli, zpočátku zkusmo v 50. a plošně v 60. letech 20. století.

Uvědomila jsem si také, že grafy ministerstva zdravotnictví zahrnující údaje pouze od 40. let 20. století, byly důvodem konstatování vysoké účinnosti vakcín. Jenže do 40. let minulého století již k zásadnímu zlepšení zdraví již došlo, a to bylo také dříve, než byla běžně dostupná antibiotika. A pokud byste vybrali pouze úmrtí do 15 let věku, tak by byl pokles úmrtnosti ještě dramatičtější – v době, kdy byla očkovací látka proti černému kašli na začátku 60. let součástí univerzálního imunizačního plánu, byla již vykonána veškerá těžká práce.

Vlastní grafy Ministerstva zdravotnictví: Velice matoucí způsob, jak ukázat změny v úmrtnosti a onemocnění

Nyní jsem si začala uvědomovat, že grafy vyobrazené v „Zelené knize“ Ministerstva zdravotnictví nebyly zpracovány dobrým nebo jasným způsobem, jak ukázat změny v mortalitě (úmrtí) a morbiditě (výskytu onemocnění), ke kterým došlo před a po zavedení očkování proti této nemoci.

Obdobné je to se spalničkami: „Zelená kniha“ Ministerstva zdravotnictví obsahuje graf, který začíná až ve 40. letech 20. století. Podle něj se zdá, že po zavedení vakcíny proti spalničkám v roce 1968 došlo k velkému poklesu počtu případů, ale při pohledu na graf, který sahá až do 20. let 20. století, můžete vidět, že úmrtnost – smrt je nejhorší komplikací nemoci – v době, kdy byla vakcína zařazena do očkovacího kalendáře, klesla o 99 procent.

Spalničky se před zavedením vakcíny přirozeně snížily

100% pokles v úmrtí na spalničky tři roky před zavedením vakcíny

Při zaměření se konkrétně na osoby mladší 15 let je možné zjistit, že v letech 1905 až 1965 došlo  ke 100% poklesu úmrtí na spalničky – tři roky před zavedením vakcíny proti spalničkám ve Velké Británii.

Na konci devadesátých let se objevila reklama na MMR, která zobrazovala dítě v plenkách, které sedělo na okraji útesu se lvem připravujícím se ke skoku s komentářem: „Žádný milující rodič by své dítě nechtěně nechal bez ochrany a v nebezpečí.“

Myslím, že by bylo více vědecké, kdyby do reklamy vložili jeden z grafů využívajících informace z ONS – pak by rodiče měli větší šanci učinit informovanou volbu, než aby byli nuceni k očkování strachem. Když navštívíte svého praktického lékaře nebo jiného odborníka ve zdravotnictví, s cílem ujasnit si problematiku očkování, a vy se budete poté cítit vystrašení, je to proto, že jste převzali jejich pocity.

Pokud máte pouze „lékařský model“ nemocí a zdraví, potom víte jen to, že existuje pouze nepřátelský svět. Když nebudete aplikovat vakcíny, antibiotika a 100% baktericidní mytí rukou, nebudete mít vůbec žádnou obranu proti všem těmto choroboplodným zárodkům, kterými jste vy i vaše děti obklopeni. Vaše děti mohou být v pořádku, když dostanou spalničky, ale nikdy nemůžete vědět, kdy nastane pohroma a děti mohou zůstat hendikepované nebo mrtvé náhodnou rukou osudu.

Zdraví pochází z výživy a dalších opatření zdravého selského rozumu.

Zdraví je jedinou imunitou

Na „lékařský model“ jsem byla naprogramována také já, ale když mně začalo svítat, že vakcíny vůbec nejsou tím, za co je vydávají, začala jsem v panice hledat nějaký jiný způsob ochrany mých dětí a sebe – nějakou jinou zázračnou kouli. Moje dlouhá, pomalá cesta zkoumání ekologie vakcinačních nemocí zahrnovala učení o jiných modelech a filosofiích zdraví a postupné uvědomování si, že je pravda, co mi lidé celou dobu říkali, že „zdraví je jedinou imunitou“.

Nemusíme být chráněni před tím, co je „tam venku“. Infekční onemocnění dostáváme tehdy, když naše tělo potřebuje periodické čištění. Děti mají zvláště prospěch z dětských skvrnitých vyrážek nebo také „exantémy“, jak se jim říká, za účelem provedení vhodných vývojových skoků. Když máme horečky, kašel, vyrážky, musíme k nim přistupovat podpůrně, nikoli je potlačovat.

Standardní lékařská péče potlačuje příznaky a tím způsobuje největší škodu

Podle mých zkušeností jsou nejhorší komplikace dětských infekcí způsobeny standardní lékařskou léčbou, která zahrnuje potlačování všech příznaků.

Jaká je největší překážka pro lékaře v případě, že si myslí – univerzální program dětského očkování nemusí být tak přínosný, za jaký se pokládá? Nebo že existují jiné způsoby, jak dosáhnout zdraví, které jsou lepší a déle trvající? Pravděpodobně je to strach z toho, že vystoupí z řady a bude to považováno za nebezpečnou odchylku – se všemi důsledky, které to může mít, tak jak to znám ze své osobní zkušenosti.

Jak napsal v roce 1906 George Bernard Shaw ve své předmluvě „Doktorovo dilema“:

Lékaři jsou stejní jako jiní Angličané: většina z nich nemá žádnou čest a žádné svědomí: to, co za ně obvykle považují, je sentimentalita a strach z toho, že dělají něco, co nedělají všichni ostatní, nebo něco nedělají, co všichni ostatní dělají.

Dr. Jayne L. M. Donegan MBBS, DRCOG, DCH, DFFP, MRCGP, MFHom, holistická a homeopatická lékařka

Soudní případ Britské nejvyšší lékařské rady

Zde je několik velmi zajímavých informací o Dr. Donegan a o tom, proč by jí měla být věnována pozornost z důvodu její odbornosti v oblasti vakcín, jednoduše proto, že to ve skutečnosti udělal lékařský svět. V roce 2002 se Dr. Donegan obrátila na Vrchní soud, protože se podílela na případu, ve kterém dvě matky bojovaly proti svým bývalým partnerům kvůli očkování jejich dětí. Matky nechtěly, aby byly jejich dětem – za žádných okolností – ze strachu, že způsobí nevratnou újmu, byly aplikovány vakcíny, ale otcové ano, a tak následoval kontroverzní soudní spor.

Doktorka Donegan veřejně psala a mluvila o očkování a přirozených způsobech, jak udržovat zdraví dětí, a tak ji obě matky požádaly, aby u soudu vystoupila jako odborný znalec. Dr. Donegan vyjádřila svůj odborný názor s tím, že bezpečnost a účinnost vakcín nebyla dosud dobře prozkoumána a že existují jiné způsoby, jak dosáhnout zdraví, než očkováním těchto dětí.

Případ se ukázal jako velmi dlouhý a velmi stresující. Občas to bylo za velmi nespravedlivých okolností, kdy měla málo času shromáždit si potřebné dokumenty, přestože opozice měla dvakrát více času na jejich přípravu.

Obvinění z nezdravé vědy

Vzhledem k informacím, které poskytla u soudu (což šlo přímo proti obvyklé praxi), odvolací soudci nazvali její důkazy „pochybnou vědou“ a GMC (General Medical Council) – organizace, která usměrňuje lékaře a říká jim, jak vykonávat praxi – se zaměřila na samotnou lékařku.

Doktorka Donegan byla nakonec obviněna z „vážného profesního pochybení“, které nakonec mohlo ukončit její celou lékařskou kariéru.

V roce 2004 obdržela písemné obvinění. Trvalo to tři roky, kdy musela projít stovky lékařských dokumentů a studií a napsat vyjádření, než byl případ v roce 2007 konečně zahájen.

Obvinění byly následující:

„Že jste (Dr. Donegan):

• 6a. Poskytla falešné anebo zavádějící informace z výzkumu, o které jste se opírala,
• 6b. Selektivně bylo citováno z výzkumu, zpráv a publikací a byly vynechány relevantní informace,
• 6c. Zastávané zakořeněné názory na téma očkování převládly nad povinností soudu a stranám ve sporu podat objektivní informace,
• 6d. Nebyl předložen objektivní, nezávislý a nezaujatý pohled;
•  7. Vaše kroky ve výše uvedeném bodu 6. byly:
• 7a. Zavádějící,
• 7b. V přímém rozporu s vaší povinností jako znalce; neprofesionální,
• 7c. K možnému zneuznání profese; A to ve vztahu k vámi vyhlašovaným faktům, které jste uvedla, jste se dopustila vážného profesionálního pochybení. “

Po přečtení těchto slov jistě uznáte, že šlo o velmi vážná obvinění. V podstatě uvedli, že svědectví Dr. Donegan u soudu bylo vymyšleno, že poskytla škodlivé rady, které by mohly poškodit celou lékařskou profesi a umožnila také do případu vložit svůj osobní názor.

Během příštích tří let musela Dr. Donegan připravit svou obhajobu, projít hromady důkazů a shromáždit dokumenty, což velmi ztěžovalo péči o její rodinu nebo pokračování v profesním životě lékaře. Také se musela vypořádat s tím, že její právní tým odstoupil z případu, šest týdnů před tím, než měl původně zahájen proces.

Vědecké „Důkazy“: Velmi odlišné od „Důkazů“ u soudu

Dr. Donegan se pak podařilo najít pana Clifforda Millera, právníka, který byl výjimečně dobře orientovaný v oblasti očkování. Nejenže byl pan Miller velmi dobrý právník, byl to také vědec, který získal titul BSc z fyziky. Měl hluboké znalosti o vědecké metodě, o tom, co představuje vědecký „důkaz“, a o tom, jak se to velmi liší od toho, co se u soudu přijímá jako „důkaz“.

Doktorka Donegan a pan Miller byli velmi opatrní, a aby jako důkaz na podporu toho, co říkali, používali pouze zprávy a studie z lékařských časopisů. To je velmi důležité mít na paměti.

Používali pouze informace z uznávaných lékařských zdrojů.

Tento případ začal s téměř nemožnými šancemi na úspěch, ale po téměř třech letech právních tahanic a třítýdenního výslechu před výborem Generální lékařské rady (GMC) v Manchesteru dospěl GMC k tomuto závěru:

• Výbor si je jistý tím, že jste v žádném stádiu soudního sporu nedopustila, aby nad vaší povinností vůči soudu a sporným stranám převážily vámi zastávané názory…
• Při výslechu jste prokázala, že vaše zprávy nevycházely z vašich hluboce zakořeněných názorů, a vaše důkazy to potvrdily. V rámci soudního sporu jste poskytla soudu i alternativní pohled na základě materiálu, která jste uvedla ve svých referencích. Tento materiál byl z velké části čerpán z publikací, které byly ve skutečnosti ve prospěch imunizace.
• Z vašich důkazů a důkazů vašeho svědka bylo zřejmé, že vaším cílem je nasměrovat rodiče ke zdrojům informací o očkování a bezpečnosti zdraví dětí, aby jim pomohli učinit informovaná rozhodnutí.
• Řekli jste nám, že v této a dalších zemích existuje mnoho odborných publikací od lékařů a dalších, kteří vážně zpochybňují očkování a citují spoustu historie, důkazů a lékařských dokumentů, aby podpořili své argumenty. Žádnou z těchto publikací jste nepoužili, protože jste si nemysleli, že by GMC považovala tyto publikace za uspokojivou podporu pro vaše tvrzení. Většinou jste použili to, co bylo k dispozici v lékařských časopisech s recenzemi.
• Výbor je přesvědčen, že ve zprávách, které jste uvedla, jste byla objektivní, nezávislá a nezaujatá.
• V souladu s tím Výbor zjistil, že nejste vinna z vážného profesionálního pochybení.

Případ mezi Dr. Donegan a GMC byl velmi podobný případu Davida a Goliáše a byl dalším vzácným příkladem toho, že David skutečně vyhrál.

GMC souhlasil: Děti nepotřebují vakcíny, aby byly zdravé

Byl bych rád, kdybyste se opravdu vážně zamysleli nad tímto procesem – nad vyslovenými tvrzeními – nad konečným výsledkem a tím, co by to mohlo znamenat pro celé odvětví očkovacího průmyslu:

• Dr. Donegan byl předvolána jako znalec, aby poskytla důkazy, že děti nepotřebují vakcíny, aby byly zdravé, a že mnoho z nich je zbytečných a nebezpečných.
• To na ni vyvolalo nežádoucí pozornost Britské nejvyšší lékařské rady, která ji pak zažalovala.
• Během tohoto tříletého procesu předložila své důkazy proti velmi tvrdé opozici zahrnující velice drahý právní tým, ale Dr. Donegan s jejím mnohem menším právním zastoupením tento případ vyhrála.
• Co podle vás znamenají dr. Donegan předložené důkazy a skutečnost, že jí tato lékařská rada nedovedla dokázat pochybení?
• Jak tento případ ovlivní to, co si o vakcinaci myslíte teď?
• A co vás přiměje přemýšlet o skutečné vědě, když je prezentována u soudu?

O výsledcích případu média mlčely

Tento šokující výsledek s jeho vysoce nepravděpodobným a překvapivým vítězstvím se nikdy nedostal do médií. Mělo to být na každé titulní straně všech novin světa, ale samozřejmě to tak nebylo. Vzhledem k tomu, že média jsou vlastněna / financována farmaceutickými společnostmi, které jsou schopny vyvíjet tlak na vlády, aby dělaly, co chtějí, není divu, že tato překvapivá výhra byla ututlána.

Když byla Dr. Donegan poprvé obviněna ze závažného profesionálního pochybení, tak tato informace byla v tisku zveřejněna, ale poté co zvítězila, tak nenastala žádná mediální pozornost.

Nemyslíte si, že by veřejnost měla znát tento výsledek? Nechtěli byste o tom vědět? A nechtěli byste také vědět o špinavých taktikách používaných u soudu proti Dr. Donegan?

Doktorka Donegan byla dotázána poté, co skončilo její vyšetřování GMC, jakou má zkušenost:

Pravděpodobně je to tak – pokud rodič řekne: „Mám obavu, zda je očkování bezpečné,“ řeknou mu: „Nerozumíte tomu, nejste doktor.“ Pokud však lékař řekne totéž, řeknou mu, „Žalujeme Vás ze závažného profesionálního selhání…“

Navštivte webové stránky:

Dr. Donegan Jayne L. M. Donegan MBBS, DRCOG, DCH, DFFP, MRCGP, MFHom, holistický a homeopatický lékař

Dr. Donegan cestuje po Velké Británii a přednáší rodičům o vakcínách a o tom, jak vytvořit zdraví pomocí výživy, doplňků stravy a homeopatie.

Další podrobnosti a získání kopie přepisů z dotazu GMC:
 

Podrobnosti o tom, co bylo vzneseno u soudu

Další zajímavé informace o případu
 

Pokud se chcete dozvědět více o očkovacích látkách, podívejte se na očkovací látku Revcled v 9 dílné dokumentární sérii

Originál: https://www.collective-evolution.com/2015/03/15/the-doctor-who-beat-the-british-general-medical-council-by-proving-that-vaccines-arent-necessary-to-achieve-health/