Bylinné antibiotikum a výborný prostředek proti dně a revmatismu.

Botanický popis rostliny

Bříza je listnatá dřevina z čeledi břízovitých, ze které pochází mnoho druhů bříz. Jde o poměrně rychle rostoucí strom, který může dorůst výšky až 25 metrů. Mnohdy bývá používán při vysazování poškozené krajiny a rekultivaci odlesněného území. Je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé krajiny a této vlastnosti se mnohdy využívá. Bříza bělokorá je nejpočetnější druh z celé čeledi v evropském regionu a nejhojnější co se týče výskytu v tamní oblasti. Tento fakt je nejspíše zapříčiněn odolností vůči nepříznivému prostředí a praktické nenáročnosti růstu ve variabilním terénu. Dalším významným faktorem je bílé zbarvení kůry, které odráží podstatnou část dopadajícího záření. V hospodářských lesích je však bříza vnímána jako plevelný strom, který není žádán. I když není dřevo výhřevné jako jiné dřeviny, dřevo břízy hoří vcelku dobře, jeho výhoda tkví ve faktu, že kůra břízy hoří i mokrá.

Bříza bělokorá je v mírném podnebí statný strom a ve vysokohorských oblastech na horách nebo v chladném severním podnebí bývá menšího vzrůstu. Kůra u mladého stromku bývá hnědá, postupně se mění v bílou, roste nepravidelně, vlní se v rozdílných vrstvách a podélně se odlupuje. Březová kůra je výborným prostředkem při rozdělávání ohně ve volné přírodě. Vedlejší větve jsou zpravidla převislé (pendula), větvičky velice útlé, štíhlé. Stopka bývá 3-8 cm dlouhá, trojúhelníkovitá, okraje jsou široké. Listy jsou trojúhelníkovité, okraje zaoblené a pilovité, celkově drobné velikosti. Zbarvení listů je syté zelené, avšak s nadcházejícím podzimem listy žloutnou. Pupeny jsou malé a lepkavé. Samčí jehnědy jsou až 8 cm dlouhé, plodem je nažka (2 mm velká), která je větrosnubná.

Původ a rozšíření

Bříza se nachází od nízkých nadmořských výšek nížinatých krajin až po oblasti velehor a severských tajg, kde má podobu spíše zakrslého stromku. Bývá v monokulturách, ale také ve smíšených a listnatých lesích v okolí dalších stromů. Bříza se může uměle vysazovat (a často se takto využívá) k zalesnění krajin narušených lidskou činností (paseky, požářiště,…). Spolu s jinými druhy jsou výbornými činiteli při rekultivaci ekosystému. Jedinými pravidly se tak stává nutnost alespoň dostatku světla a minima vláhy. Semena (v nažkách) se díky své minimální hmotnosti dostávají pomocí větru do velkých vzdáleností.

Bříza se přirozeně vyskytuje od západní Evropy východním směrem po Kazachstán, Sibiř, Mongolsko až po nejvýchodnější provincie Číny, jižně podél Kavkazu po severní Írán, Irák a Turecko. Břízu můžeme nalézt v severních oblastech Maroka a uměle se vysazovala po mnoha částech celého světa. V jižních regionech se nachází spíše ve vysokohorských oblastech, kde se jí nejlépe dařilo a kde se postupně usadila. Dá se nalézt navíc v průmyslových a znečištěných částech vyspělého světa, protože se ukázalo, že vykazuje odolnost vůči znečištění okolního prostředí. Na území Severní Ameriky, kde je známa pod pojmenováním „evropská bříza bělokorá“ se nejvíce uchytila na území států Kentucky, Washington, Wisconsin a velmi dobře se jí daří na většině území Kanady.

Využití

Sběr listů a jejich využití v tradičním lidovém léčitelství má tradici dlouhou jako celá kultura, zvláště pak u slovanských kmenů. U těch byl pravidelný sběr listů břízy v období přelomů května a června naprostou samozřejmostí a dodnes je v Rusku stále v praxi zaběhnutá metoda získávání březové šťávy počátkem jara nařezáváním kmene břízy. Jinde v Evropě a v Asii je tento postup zakázaný. Látky obsažené v listech břízy mají močopudný efekt. V moderní medicíně se tento pojem označuje jako diuretický, nicméně obojí znamená to, že člověk je více odvodněný a vylučuje větší množství moči. Tento dehydratační efekt lze využit v případě dny nebo revmatických onemocněních. Přišlo se na to, že tyto diuretické látky mohou částečně rozpouštět krystalky v kloubech, které zapříčiňují obrovské bolesti. Je však k tomu potřeba hodně pít. Močopudný efekt obsahových látek břízy se zdá nápomocný při redukci vyššího nebo vysokého krevního tlaku. Právě zmíněné odvodnění přispívá ke snížení cévního odporu a snížení celkového tlaku. Obsahové látky břízy mohou být nápomocny při ledvinových zánětech a kolikách, jelikož pomáhají ledvinám více filtrovat krevní plasmu. Navíc se zdá, že mohou lokálně pomáhat při zánětlivém onemocnění a přispívat ke vhodnější odpovědi imunitního systému. V rámci vylučovací soustavy je možné zmínit jistý potenciál při infekčním napadení močového měchýře, nejen ledvin. Je tedy možné, že výtažky z břízy lze použít po celé délce vylučovací soustavy. S tímto se pojí také trávicí soustava a její neduhy. Existují tradiční recepty, které doporučují listy nebo kořen z břízy při křečích žaludku/střev nebo při potížích s trávením. Obsahové látky břízy mohou přispívat ke zlepšení klinického stavu při bolestivých zánětlivých onemocnění kloubů, při lumbagu (houser) nebo při ischiasu. Určitý podíl protizánětlivých (antiflogistických) látek obsažených v listech břízy by na tom mohl mít svůj podíl. V dermatologii se využívá odvar z březové kůry na oplachy při výskytu svědivé vyrážky většinou z alergických příčin, na vlasy se doporučuje výtažek z břízy jako prostředek ke zlepšení výživy a k podpoře kvalitního růstu vlasů. V odvarech břízy se také doporučuje koupat nohy při jejich nadměrném pocení. Obsahové látky by měly stahovat póry na kůži a snížit vylučování potu. Jiné názory se přiklánějí k možnosti, že látky extrahované z břízy mohou snižovat celkovou hypercholesterolémii. To znamená, že by měly být schopny snížit volně rozpuštěné krevní tukové částice, převážně všemi známý cholesterol LDL. Existuje myšlenka, která se postupně rozvíjí do praxe, že by účinné látky z břízy mohly být použity při redukci nadváhy a terapii obezity. K podpoře celkového hojení a nastartování imunitního systému je vhodné přidat také fakt, že je popsán „stoh“ návodů, jak použít odvar břízy při respiračním (mnohdy infekčním) onemocnění. Pomáhává vykašlávat a odvar z listů nebo kůry má mnoho let tradici v lidovém léčitelství.

Účinné látky

V kůře je terapeuticky významně obsažen betulin, který je triterpenický, steroidní alkohol se značnou antiflogistickou (protizánětlivou) aktivitou. V rámci terapeutického zásahu v oblasti trávicího traktu jsou velmi významnými činiteli obsahové hořčiny a také třísloviny. Třísloviny jsou také látky částečně zodpovědné za odvodňovací efekt rostliny. Dále jsou přítomny silice, pryskyřice a saponiny (velmi významný efekt při respiračních onemocnění). Vitamin C je v malé míře obsažen v listech.

Tradiční dávkování

Způsob, pravidelnost a míra dávkování se liší v závislosti na jeho terapeutickém využití. Pro diuretické použití lze vytvořit nálev čaje nasypáním 4 čajových lžiček sušeného listu asi 100-150 ml vroucí vody. Louhuje se od 5 do 10 minut a lze popíjet několikrát denně. Nálev je vhodnější užívat mezi jídly a je nutné zajistit dostatečný příjem tekutin, aby nedošlo k dehydrataci. Při žaludečních potížích (také při střevních kolikách) lze smíchat 2 čajové lžičky (nebo cca 5-10 gramů) sušených a řádně nařezaných listů s 250 ml svařeného vína. Doporučuje se spíše bílé. Tento nápoj se po doušcích popíjí celý den. Samozřejmě se dá zalít vodou, je však třeba delšího louhováni.