Jde o údajnou epidemii 21. století, hned po cukrovce či rakovině.

Podle statistik postihuje 37% dospělých mužů a 40% dospělých žen. V Evropě to je až 54% u obou pohlaví. Toto onemocnění, respektive stav, se nedá vůbec nebo jen velmi těžko zvrátit. Pokud vám ho jednou diagnostikují, budete zřejmě do konce života užívat léky.

Ve skutečnosti se však jedná o smyšlené, čistě fiktivní onemocnění, které donedávna vůbec neexistovalo. Objevilo se až tehdy, když se lékaři naučili měřit hladinu cholesterolu v krvi.

Proč je vysoký cholesterol jiný než ostatní onemocnění?

Vysoký cholesterol se od ostatních onemocnění podstatně liší. On totiž navenek neprojevuje žádné příznaky, na rozdíl od takové cukrovky či anémie. U těch jsou příznaky jasné – neustálý žízeň nebo slabost.

Mnozí lidé, kteří se cítí perfektně zdraví, trpí na vysoký cholesterol. Ba co dokonce, cítit se dobře je jedním ze znaků vysoké hladiny cholesterolu! Lékaři, kteří své pacienty léčí na vysoký cholesterol, je musí nejprve přesvědčit, že jsou nemocní a potřebují po zbytek svého života užívat drahé léky. Kromě toho, tito pacienti budou potřebovat pravidelné prohlídky a krevní testy.

Tito lékaři ale nepůsobí ve vzduchoprázdnu. Jejich snahy udělat ze zdravých lidí pacienty jsou podporovány státními zdravotními úřady, médii, zdravotnickým systémem a různými agenturami.

Ti všichni pracují ve vzájemné shodě. Rozšiřují cholesterolové dogma a přesvědčují populaci, že vysoký cholesterol je předzvěstí srdečních onemocnění a popřípadě i dalších nemocí.

Kdy je cholesterol vysoký a kdy ne? Kdo tedy trpí onemocněním vysokého cholesterolu?

Když se podíváte do medicínské literatury staré 25 či 30 let, najdete tam následující odpověď:

Každý muž ve středním věku, jehož cholesterol je nad 240 bodů (6.3 mmol / l) s dalšími rizikovými faktory jako kouření či nadváha.

V roce 1984 se konala konference o cholesterolu, během níž vznikl konsensus, že každý (muž či žena) s hodnotou nad 200 (5.18 mmol / l) je adeptem na tuto obávanou diagnózu a může mít předepsané léky. V současnosti byla tato hranice posunuta ještě níže na hodnotu 180 bodů, respektive 4,6 mmol / l. Pokud jste náhodou již prodělali infarkt, pak vám lékař předepíše léky na snížení cholesterolu i tehdy, když ho máte příliš nízký. Infarktem jste se totiž dopustili hříchu a tedy váš cholesterol musel být vysoký.

Trestem je doživotní užívání léků na snižování hladiny vašeho cholesterolu v krvi a zároveň naordinovaná nízkotučná dieta. Proč však čekat až na infarkt, prevence je přece vždy nejlepší, ne?!

A tak jsou léky na cholesterol předepsané raději všem. Dnes je tato cholesterolové dogma vžitá až tak hluboko, že se testy na cholesterol dělají iu mladých dospělých či dokonce u dětí.

Nejčastější druhy léků na cholesterol

Hlavního viníka, cholesterol, bychom už měli. Avšak co je tím zázračným lékem na naši novou nemoc? No přece statiny! Jde o skupinu látek, do které patří:

• atorvastatin
• simvastatin
• lovastatin
• pravastatin

Nejužívanějším je atorvastatin . Ten je účinnou látkou velkého množství léků od různých výrobců s jinými jmény. Jedná se však vždy o jedno a totéž. Na Slovensku se atorvastatin vyskytuje jako účinná látka v následujících lécích:

• Torvacard
• Torvazin
• Tulip
• Sortis
• Pharmastatin
• Larus
• Atraven
• Dicartil
• Atorvastatin Teva / Mylan / Farmax / Billev / Actavis
• Ator
• Atorgamma
• Atordapin
• Amloat
• Amlator
• Amicor

Jak fungují statiny

Tělo si cholesterol vyrábí samo. Je to dost složitý proces, který začíná s látkou acetyl-CoA, molekulou obsahující dva atomy uhlíku, kterému se občas říká i „základní stavební kámen života“. Pak následuje 7 mezistupňů řetězce, se kterými vás zde nebudeme zatěžovat. Pokud by vás to přece jen zajímalo, tady je diagram:

cholesterol-retezec Na konci tohoto procesu jsou 3 molekuly – cholesterol, ubiquinon (koenzym Q10) a dolichol. Statiny fungují tak, že utlumí enzym HMG-CoA, který je potřebný na reakce mezi druhým a třetím stupněm a přeruší tak celý řetězec. No a zde leží základ problémů.

Statiny totiž utlumí produkci nejen cholesterolu, ale i dalších dvou pro tělo velmi důležitých látek. Kromě toho také zablokují výrobu látek na jednotlivých mezistupních, z nichž mnohé mají v našem organismu úkoly samy o sobě.

Koenzym Q10 je kritický pro buněčnou výživu. Zpracovávají ho mitochondrie na výrobu energie. Hraje také roli při produkci ATP v buňkách a funguje také jako přenašeč elektronů na cytochrom oxidázu – náš hlavní enzym na dýchání.

Naše srdce potřebuje velké množství koenzymu Q10. Jedna z jeho forem se nachází v každé buněčné membráně a je kritický pro vedení nervových vzruchů a integritu svalů. Dále je potřebný k produkci elastinu a kolagenu. Jeho nedostatek vede k úbytku svalové hmoty, silným bolestem zad, srdečnímu selhání (srdce je sval), neuropatii, zánětem šlach a vazů a jejich častým natržení.

Dolicholy jsou také nesmírně důležité. V buňkách řídí produkci bílkovin jako odezvu na příkazy od DNA. Zajišťují, že buňky provedou správnou odezvu na geneticky naprogramované instrukce.

Výsledek? Statiny tak mohou vyvolat nepředvídatelný chaos na buněčné úrovni.

Squalen, předchůdce cholesterolu (předposlední mezistupeň řetězce) je prekurzorem pro celou rodinu steroidních hormonů. Výzkum ukazuje, že skvalen zastavuje růst cév v nádorech, což znamená, že zřejmě má protirakovinné účinky.

Logická chyba tvrzení, že léky na cholesterol snižují koronární onemocnění

Fakt, že některé studie poukazují na to, že statiny zabraňují koronárním onemocněním srdce, minimálně krátkodobě, se dá vysvětlit takto. Důvodem není snížení cholesterolu, ale to, že blokují produkci mevalonátu. Nízká hladina mevalonátu snižuje aktivitu hladkých svalů a také snižuje schopnost krevních destiček produkovat tromboxany. Arterioskleróza obvykle začíná růstem hladké svaloviny uvnitř stěn tepen a tromboxany je nezbytný pro srážlivost krve.

Tímto způsobem se pak v krátkodobém horizontu jeví, že statiny předcházejí ateroskleróze a ucpávání cév krevními sraženinami.

Velká statínová lež

Když se poprvé dostaly statiny na trh, představovaly slibný nový lék. Nahradili skupinu léků, které snižovaly cholesterol tak, že bránily jeho vstřebávání do krve ve střevech. Tyto léky však měli velmi nepříjemné vedlejší účinky, včetně nevolností, potíží s trávením či zácpy. U běžného pacienta však snižovaly cholesterol jen velmi málo.

Výsledkem bylo, že pacienti nedodržovali jejich užívání – přínosy byly totiž mnohem menší než bezprostřední vedlejší účinky. Oproti nim, statiny neměli žádné okamžité vedlejší účinky. Nezpůsobovaly nevolnosti či problémy s trávením a cholesterol snižovaly mnohem lépe. Takto se ze statinů v průběhu posledních 20 let stal doslovný bestseller. Jen například jeden lék Liptor (atorvastatin) užívá v USA až 16 milionů lidí (5% populace). A těch léků jsou desítky.

Jediné, co do tohoto byznysu vnáší zmatek jsou hromadící se vážné nežádoucí účinky statinů.

Ty se ale u pacientů začínají objevovat až po měsících jejich užívání . Tehdy je však již obtížnější prokázat souvislost a lékaři, kteří nechtějí přijít pacientů a peníze, tyto souvislosti buď zatajují, nebo jejich odmítají uznat.

Vedlejší účinky a rizika statinů

Jak jsme již v titulce článku naznačily, statiny mají množství velmi vážných rizik. Na rozdíl od ostatních léků se však objevují až s poměrně velkým časovým zpožděním. Pacienti je proto často nevědí přisoudit tímto přípravkem a lékaři je před nimi tají.

To není žádná konspirace ale fakt, jak nám to potvrzují i ​​mnozí pacienti ze Slovenska. Pojďme se nyní již blíže podívat na to, co všechno vám z užívání statinů hrozí.

Bolesti svalů a svalová slabost až kolaps

Jde o jeden z úplně nejčastějších vedlejších účinků. Někdy se nazývá odborně i rhabdomyolýzou a její příčinou je vyčerpání koenzymu Q10. Farmaceutické firmy uvádějí, že to postihuje jen 2 až 3% pacientů. To je lež. Dr. Beatrice Golombová ze Sandiego v Kalifornii nedávno uskutečnila řadu studií a zjistila, že až 98% pacientů užívajících léky s účinnou látkou atorvastatin trpí problémy se svaly!

U jednoho pacienta, Douga Petersona, vedlo užívání atorvastatinu nejprve k problémům se spánkem a třesu rukou, později ke ztrátě rovnováhy a tomu, co nazývá „statínove přešlapování“ – pomalá, kymácajúca chůze. Později degradovala jeho jemná motorika – trvalo mu 5 minut napsat 4 slova. Nakonec utrpěli i jeho kognitivní schopnosti.

Navzdory tomu všemu bylo nemožné přesvědčit jeho lékaře, že na vině je atorvastatin.

Neuropatie

Jde o slabost, třes a bolesti v rukou a nohou a také potíže s chozením. Pacienti, kteří užívají statiny více než 2 roky, mají 4 až 14 násobné vyšší riziko rozvoje idiopatické polyneuropatie.

Dr. Golombová povrdila, že se setkala s mnoha pacienty, kteří tyto problémy hlásili svému lékaři, ale ten to odmítal a ujišťoval je, že to se statiny nemá nic společného. Při dlouhodobém užívání léků na cholesterol bývá poškození nervů bohužel nevratné.

Srdeční selhání

V současnosti se nacházíme v epidemií srdečních selhání. Přestože výskyt infarktů mírně poklesl, dostavilo se zvýšení výskytu srdečních selhání a to ve vyšší míře než pokles infarktů. Příčinou je, podobně jako u svalových kolapsů, vyčerpání koenzymu Q10 , jehož produkci statiny narušují. Srdce bez něj totiž nedokáže pracovat.

Kardiolog Petr Langsjoen studoval 20 pacientů s úplně normální srdeční funkcí. Po 6 měsících na nízkých dávkách atorvastatinu (20 mg denně), až 2/3 pacientů vykazovaly abnormality první fáze, kdy se srdce naplňuje krví. Podle něj bylo příčinou vyčerpání koenzymu Q10. Bez něj buněčné mitochondrie nedokáží vyrábět energii.

Závratě

Jde také o poměrně časté nežádoucí účinky statinů, zřejmě v důsledku efektu snížení tlaku krve. Jedna žena hlásila, že už půl hodinu po nasazení léku cítila závratě. Po ukončení užívání se závratě přestaly objevovat.

Zvláště citliví na změny krevního tlaku bývají starší lidé.

Demence

V listopadu 2003 v časopise Smart Money vyšel článek o Mikeovi hopových, majiteli úspěšné firmy dodávající oftalmologické pomůcky.

Citujeme:

Když se Mikea zeptáte na jeho věk, nastanou trapné desítky sekund ticha. Pak neřekne žádný vtip o tom, že to přestal počítat když měl 21, ani nezmění téma rozhovoru. On si prostě nepamatuje. Projde 10 sekund, pak 20. Konečně si vzpomene. „Mám 56“. Blízko, ale ne zcela. Pak znovu řekne „Budu mít 56 letos“.

Po 4 let užívání atorvastatinu mu zcela odešla paměť a řeč. Byl nucen zavřít svůj byznys a odejít do předčasného důchodu o 10 let dříve. Od ukončení užívání léků na cholesterol se časem jeho kognitivní částečně vrátili, ale ne zcela. Stále nedokáže udržet souvislou konverzaci.

Podle Dr. Golombovej se až u 15% pacientů užívajících statiny rozvinou nějaké kognitivní vedlejší účinky . Mezi ty nejhroznější patří přechodná amnézie, čili úplná ztráta paměti na nějaký čas. Tehdy lidé nedokážou například najít cestu domů nebo si nezmiňují na jména svých blízkých.

Uvedené důsledky na paměť potvrdily i dvě randomizované studie a několik případových studií, z nichž jedna byla poměrně velká a zahrnovala až 60 pacientů.

Rakovina

Každá jedna dosud provedena studie na myších potvrdila, že statiny způsobují rakovinu. Proč se to zatím neukázalo i ve studiích na lidech? Protože rakovině trvá dlouho, dokud se rozvine a většina studií se statiny netrvá déle než 2 či 3 roky. A přece, v jedné studii na lidech se ukázalo, že statiny zvyšují riziko rakoviny prsu až o 1500% , čili 15 násobně!

Výrobci statinů přiznávají, že tyto léky snižují imunitu, což může vést k rozvoji rakoviny a infekčních onemocnění. Dokonce doporučují statiny pro potlačení imunity u pacientů s transplantovanými orgány.

Deprese

Několik studií zjistili korelaci mezi nízkou hladinou cholesterolu v krvi a depresí, sklonem k sebevraždám a agresivitou. Například jedna studie z Finska provedena na 29000 mužích odhalila, že nízká hladina cholesterolu se spojovala se zvýšeným rizikem hospitalizace v důsledku deprese a pokusů o sebevraždu.

K podobným zjištěním došli i mnohé další výzkumy. Kolik starých lidí se protlouká zlatým obdobím svého života v depresích místo toho, aby si užívali svá vnoučata a hleděli do minulosti s pocitem hrdosti za úspěchy, které dosáhly?

Závěr

Nabízí se nyní otázka: Mají léky na cholesterol vůbec nějaký přínos? Mnozí lékaři jsou přesvědčeni a snaží se o tom přesvědčit i své pacienty, že přínosy zdaleka převyšují rizika. A mohou při tom i citovat řada studií, které ukazují, jak statiny snížily počet úmrtí na koronární onemocnění.

Jak však poukázal dr Ravnskov ve své knize cholesterolové mýtus:

Výsledky hlavních studií až do roku 2000 v podstatě ukázaly jen malé rozdíly, ty byly často statisticky nevýznamné a nezávisely od velikosti dosaženého snížení cholesterolu.

Dokonce ve dvou studiích byl počet úmrtí uživatelů těchto léků vyšší než v kontrolní skupině. Ani v současnosti publikované studie však nedávají odůvodnění pro neustále probíhající kampaň, aby se statiny předepisovali co největšímu počtu lidí.

Zdroj: badatel.net