Tajemství zdravého zraku

Pokud oči správně fungují, umožňují nám přijímat až 90% informací o okolním světě. Co ale, když má vaše vidění k ideálu daleko? Lékaři většinou předepíší brýle, kapky, léky, možná doporučí laserovou operaci. Naproti tomu celostní medicína věří, že i člověk s oční vadou může znovu vidět bez brýlí a mnohé lze udělat i s dalšími očními nemocemi

Když chceme vidět, potřebujeme k tomu světlo. Nevidíme totiž samotné předměty, ale pouze světelné paprsky, které se od nich odrážejí a poté vstupují do oka. Při zaostření na určitý předmět se stáhnou svaly upínající se na oční čočku, a ta se zakřiví tak, aby se odražené paprsky protnuly na naší sítnici, ideálně v místě tzv. žluté skvrny. Sítnice vystýlá zadní stranu oční koule a obsahuje světločivné buňky – čípky a tyčinky. Jejich pigmenty reagují na dopadající světlo a informace o něm předávají optickým nervem do mozku, který je pak dále zpracovává.

Pokud nepozorujeme žádnou konkrétní věc, jsou naše oči trvale zaostřeny na dálku. Když se tedy chceme podívat na něco, co je v naší blízkosti, musejí oči začít pracovat – stáhne se nejen již zmíněný sval upínající se na čočku, ale i šest vnějších očních svalů, které se na zaostření podílejí tím, že mění tvar oční bulvy.

Dědictví po dávných předcích
Toto uspořádání se vyvinulo díky tomu, že naprosto vyhovovalo potřebám našich pravěkým předchůdcům. Ti totiž po většinu svého dne sledovali obzor, zda se někde neobjeví lovná zvěř či nepřátelé, a na blízko se potřebovali dívat jen občas. My ovšem na rozdíl od nich na blízko zaostřujeme neustále – při čtení, psaní, práci na počítači, sledování televize… Oční svaly jsou proto přetížené, což u některých lidí může způsobit, že se dostanou do jakési křeče a ztratí schopnost se uvolnit. Tak vzniká krátkozrakost, vada, při níž na blízko vidíme dobře, ale se při pohledu do dálky se svaly neuvolní, čočka zůstane zakřivená, paprsky světla se protnou nikoliv na sítnici, ale před ní, a obraz vzdálených předmětů je rozmazaný. Velké procento případů krátkozrakosti se objevuje u dětí při nástupu do školy, kdy jsou oči náhle nuceny dlouhé hodiny zaostřovat nablízko při čtení a psaní (důležitou roli tu ale hraje i zvýšená psychická zátěž). V USA zase kdysi lékaři zaznamenali takřka epidemii této oční vady poté, co bylo zahájeno televizní vysílání.

Dalekozrakost, čili stav, kdy do dálky vidíme dobře, ale nedokážeme zaostřit na blízko, se zase ve velké míře objevuje po 40. roce. S věkem totiž významně klesá jak elasticita vlastní čočky, tak schopnost očních svalů správně pracovat (jednou z příčin tohoto stavu je i poškození těchto tkání volnými radikály).

Brýle: krátkozraké řešení
Je pravda, že medicínský výzkum postupuje kupředu mílovými kroky. Lékaři dnes provádějí složité oční operace, transplantují rohovku, zachraňují zrak po vážných úrazech… Pokud ovšem přijdete do ordinace s počínající krátkozrakostí či dalekozrakostí, postupují stejně už od dob renesance: předepíší vám brýle. Ty vám sice pomohou opět vidět ostře, vlastní problém však nejen neřeší, ale dokonce zhoršují. U krátkozrakého oka totiž pomohou zafixovat křečovité stažení svalů a to dalekozraké při nich zase ještě více zleniví. Důsledkem je, že budete brzy potřebovat brýle o něco silnější, pak ještě silnější… a to se bude opakovat až do konce života. Je to podobné, jako byste po zlomenině nohy museli už nadosmrti chodit s berlemi.

Řešení tohoto problému nabídl v první polovině minulého století americký oční lékař William Bates, autor metody, jejíž převratnost lze srovnávat s Einsteinovou teorií relativity ve fyzice. Jako první řadě zdůrazňoval, že oční svaly lze trénovat úplně stejně, jako svaly ve zbytku těla – a to nejenom sval umožňující zakřivení oční čočky, ale i šest vnějších očních svalů, které se na zaostření podílejí tím, že prodlužují či zkracují oční kouli. Navíc přišel s převratnou myšlenkou, že proces vidění mohou do značné míry ovlivňovat myšlenky a emoce.

Když vám emoce zatemní zrak
A právě důraz na důležitost myšlení a emocí představuje hlavní rozdíl mezi konvenční medicínou a vyznavači Batesovy metody. Klasičtí lékaři jsou totiž většinou ochotni připustit maximálně to, že kvalitu našeho zraku může ovlivňovat stres. Při němž jsou totiž do krve vylučovány stresové hormony, které mimo jiné zvyšují napětí ve svalech. A protože na rozdíl od našich předků neřešíme stresové situace bojem či útěkem, přetrvávající napětí (pokud postihne oční svaly) může způsobit i problém s viděním. William Bates si ale navíc uvědomoval, že vidění ovšem není jen funkcí oka, ale úzce souvisí s naší myslí, která tento proces kontroluje a řídí. Za hlavní příčinu poruch zraku přitom pokládal podvědomou touhu něco nevidět, zavřít před něčím oči. Na ni pak mozek, hlavní řídící orgán celého těla reaguje tím, že prostě proces vidění zablokuje.

Také současní následovníci W. Batese jsou přesvědčeni, že za každým zrakovým problémem je třeba hledat emocionální příčinu. Americký oční lékař Robert-Michael Kaplan například uvádí, že prakticky u každého z tisícovek jeho pacientů bylo možné zhruba 10 – 12 měsíců před prvním zhoršením zraku vystopovat výraznou emoční zátěž – ať už to byl nástup do školy spojený s vyššími nároky či frustrací, rozvod rodičů, smrt blízké osoby apod. Vidění však podle něj ovlivňuje i kombinace myšlenek, víry, strachů a úzkostí, způsobu, jakým se díváme na svět i sami na sebe, včetně zkušeností převzatých od našich rodičů, sourozenců či učitelů a dalších (což vysvětluje, proč se oční vady tak často dědí).

Věřte svým očím
A zapomenout nesmíme ani na své mínění o našich očích a schopnosti vidět. V jedné ze svých knih například Dr. Kaplan píše: „Když začne domorodec v džungli hůře vidět, zajde za šamanem. Ten se spojí s bohy či duchy, kteří mu sdělí, proč se tak stalo, a následně provede nějaký rituál. A ať už s duchy skutečně hovořil či nikoliv, celý proces je natolik přesvědčivý, že velmi často skutečně vede ke zlepšení zraku. Pro člověka žijícího v západní civilizaci však není autoritou šaman, ale lékař, a proto je typický spíše tento scénář: Dítě přijde k očnímu lékaři, ten provede složitá měření a nakonec mu sdělí, že špatně vidí a potřebuje brýle. Ať už je to pravda či ne (klidně mohlo jít o dočasné zhoršení zraku vinou stresu z lékařského prostředí), dítě si do mozku pevně uloží informaci, že jeho oči jsou špatné, že špatně fungují. Říkal to přece pan doktor. A když ji doma rodiče ještě upevní konejšením, ať si z toho nic nedělá, že u nich v rodině přece skoro všichni nosí brýle, vzniká skálopevné negativní přesvědčení, jehož vinou se pak skutečně může zrak výrazně zhoršovat.“

Zkušenosti Williama Batese i jeho následovníků navíc ukazují, že určitý typ potíží často souvisí s určitými emocemi a myšlenkovými vzorci. Krátkozrakostí tak bývají více postiženi lidé, kteří mají tendenci uzavírat se do sebe, a mají strach jak z okolního světa, tak z budoucnosti. Nablízko, tedy do sebe a na nejbližší okolí, vidí dobře. Dál se dívat bojí, a proto je i obraz vzdálenějších předmětů rozostřený. Naopak dalekozrakost může být způsobena strachem dívat se do svého nitra, snahou hledat příčiny našich problémů okolo sebe a přílišným zaměřením se na budoucnost. Zelený zákal projevující se zvýšeným nitroočním tlakem se velmi často objevuje u osob, které žijí ve velkém vnitřním napětí, zatímco makulární degenerace (úbytek centrálního vidění) zase může být spojena se ztrátou centrálního tématu či smyslu života.

Důležité je i všímat si, kterého oka se problém týká více. Pravé oko jej totiž spojeno s dáváním a vyjadřováním, s mužským principem a vztahem k otci, zatímco oko levé představuje princip přijímání, vnímání, ženský aspekt a vztah k matce. Jako příklad Dr. Kaplan uvádí častý projev šilhavosti pravého oka u dítěte poté, co rodinu opustil otec, anebo slabé levé oko u žen, které pracují v převážně mužském prostředí s důrazem na tvrdost a racionalitu.

Cesta ke zdravému vidění
Pokud tedy chceme svůj zrak zlepšit, nejdůležitější je uvěřit, že změna k lepšímu je možná, že dokážete znovu vidět dobře i bez brýlí. Zároveň je třeba začít pracovati na své mysli a emocích, nezavírat oči před problémy, nebát se pravdivého pohledu do vlastního nitra, pracovat s vlastními strachy, úzkostí či hněvem. A také se naučit čelit stresu.

Nezbytné je také cvičení, a to jak aktivity aerobního charakteru, které zlepšují krevní oběh a tedy i výživu očí, tak speciální oční cviky. Rozsáhlý systém tréninku očí přitom vytvořil už William Bates (značně se přitom inspiroval očními cvičení z jógy) a jeho následovníci jej dále rozvíjeli. V posledních letech navíc vznikly i moderní pomůcky, které cvičení velmi usnadňují.

Poměrně známé jsou například děrované brýle, které mají místo skel tmavý plast s vyvrtanými otvory a jež vidění trénují hned několika způsoby. Zaprvé nutí oční svaly aktivně pracovat, abychom vůbec něco viděli, a rovněž podporují spolupráci obou očí. Trénován je i mozek, který musí doplňovat chybějící části obrazu. Velmi důležité je ale i to, že tato pomůcka umožňuje zažít pocit ostrého vidění bez brýlí. Přesné rozmístění otvorů a jejich kónický tvar totiž pomáhají směřovat světelné paprsky přímo do žluté skvrny a tím usnadňují zaostření. A jak už jsme řekli, právě víra, že oči dokáží vidět bez brýlí, je vůbec nejdůležitější.

Velmi účinnou novinkou je i přístroj Eyeport, jehož autorem je významný optometrista Jacob Liberman. Jde o dlouhé rameno s červenými a modrými diodami (červená podporuje zaostření, modrá relaxaci), které se střídavě rozsvěcují a vaším úkolem je na ně zaostřovat. Přitom máte na očích červenomodré brýle, které každému oku umožňují vidět jen jednu barvu světel. Tím se trénují nejen oční svaly, ale i spolupráce obou očí. Proto je přístroj vhodný i pro osoby trpící tupozrakostí (stav, kdy mozek upřednostňuje obraz jen jednoho oka).

 

Další důležitou věcí, která ovlivňuje naši schopnost vidět, je strava. Oči totiž patří mezi orgány nejvíce náročné na živiny – až 25% vitaminů, minerálů a dalších živin, které přijmeme z potravy, využije naše tělo pro výživu očí a tkání, které souvisejí s procesem vidění (oční nerv, cévy atd.). Důležité jsou také antioxidanty, které chrání oči před degenerativními procesy způsobeným volnými radikály.

Podle očního lékaře Marca Grosmanna navíc správná výživa ovlivňuje zdraví dalších orgánů, které se podílejí na správném fungování očí. Podle čínské medicíny jsou to v první řadě játra. Zhoršení jejich funkce je velmi často příčinou jak náhlého snížení schopnosti zaostřit, tak i třeba syndromu unavených, červených a pálících očí při práci na počítači. S viděním ale úzce souvisí i naše ledviny, srdce a také štítná žláza.

Významný vliv na oči má i světlo, které nás obklopuje. Naše oči jsou totiž přizpůsobeny slunečnímu záření, nikoliv umělému světlu s odlišným spektrálním složením, které oči přetěžuje. Holističtí oční lékaři proto doporučují pobývat co nejvíce venku, na přirozeném slunečním světle. A pokud to není možné, alespoň si pořídit tzv. zdravé světlo – plnospektrální osvětlení, jehož světlo se barevným složením blíží slunečnímu záření. Pod umělým osvětlením, které nemá vyvážené barevné spektrum, se zornička rozšiřuje podstatně víc, než při slunečním svitu stejné intenzity. Následkem může být pak trvalé rozšíření zorniček, které později vede ke světloplachosti, ale hlavně k predispozici zeleného zákalu. Spolu s tím, jak se roztahuje zornička, totiž stoupá nitrooční tlak.

V prevenci i léčení se uplatní také působení barevného světla či vizualizace různých barev. Teplé barvy, jako je žlutá či červená, přitom výrazně podporují prokrvení očí, zelená má harmonizující účinky a studené barvy (modrá a indigová) zase podporují relaxaci očních svalů.

Vhodným pomocníkem je samozřejmě i bylinná léčba a užívání speciálních potravních doplňků (důležité je přitom nejen to, jaké látky obsahují, ale i jejich vzájemný poměr). Problematické je naopak užití akupresury. Ta sice může být velmi účinná, při neodborném provedení však může zrak naopak poškodit.

Pokud začnete dodržovat výše popsané zásady brzy poté, co se projeví první obtíže, máte velkou naději na návrat schopnosti vidět do původního, zdravého stavu. Při vážnějších problémech pak alespoň na zlepšení zraku nebo na zamezení dalšího zhoršování. Aby však vaše snažení bylo úspěšné, je nutné omezit nošení brýlí či kontaktních čoček. Pokud máte méně než dvě dioptrie, můžete je odložit zcela (samozřejmě až na výjimky, jako je třeba řízení auta), při větších očních vadách si pro začátek pořiďte brýle o něco slabší, než jsou ty současné.

A nezapomínejte: vy to dokážete!

TRÉNINK PRO VAŠE OČI

PALMING
Je důležitý pro uvolnění očních svalů. Provádějte ho co nejčastěji. Pohodlně se posaďte ke stolu a rychle třete dlaně o sebe. Pak z nich vytvořte misky, které pevně přiložte na zavřené oči tak, aby se prsty se křížily na čele (levá ruka je vespod). Nesmí jimi pronikat ani paprsek světla. Lokty opřete o stůl, váha hlavy spočívá ve dlaních. Dýchejte zhluboka a uvolňujte svaly krku, obličeje a očí.

MRKÁNÍ
Při soustředěném pohledu nablízko mrkáme velmi málo, což snižuje produkci slz a zhoršuje výživu rohovky. Pomoci může následující cvičení: Nejprve několikrát silně stiskněte víčka k sobě. Poté začněte uvolněně mrkat v rytmu dechu – například na 6 mrknutí nádech, na 6 výdech.

SKÁKAVÝ POHLED
Snažte se postupně zaostřovat na jednotlivé předměty ve vašem okolí. Na každém přitom spočiňte pohledem maximálně dvě vteřiny.

PUMPOVÁNÍ
Vyberte si vzdálený předmět na horizontu. Poté umístěte svůj ukazováček asi 15 cm před obličej. S nádechem pomalu zaostřujte na prst a s výdechem na vybraný předmět.

OBÁLKA
Podívejte se očima co nejdále doleva nahoru, hlava se nepohybuje. Nyní přesuňte pohled co nejdále doprava dolů, pak doprava nahoru a doleva dolů – jako byste očima opisovali poštovní obálku. Po chvíli změňte směr pohybu.

HODINY
Zavřete oči, a představte si, že máte před sebou obrovský ciferník hodin. Pomalu otáčejte očima tak, jako byste se vnitřním zrakem dívali na jednotlivé číslice – nejprve po směru a poté proti směru hodinových ručiček.

MIZEJÍCÍ PALEC
Pro souhru obou očí slouží tento cvik: Natáhněte před sebe ruku se vztyčeným palcem. Očima nejprve zaostřujte na palec a potom na nějaký vzdálený předmět – v tomto okamžiku byste palec měli vidět dvakrát. Pokud vám to jde, vezměte si nějakou knihu, do poloviny vzdálenosti mezi ní a očima umístěte vztyčený palec a začnete číst. Snažte se přitom v každém okamžiku vidět všechna písmena textu (to je možné, jen když spolupracují obě oči).

KOUZELNÝ PROVÁZEK
Vezměte si cca 1 m dlouhý provázek a navlékněte na něj korálky asi 5 cm od sebe. Jeden konec uvažte před sebe ve výšce očí, druhý si přidržujte u kořene nosu. Nyní zaostřujte na jednotlivé korálky (postupně, nebo střídavě na blízký a vzdálený). Pokud pracují obě vaše oči, měli byste vidět dva provázky, které se kříží v místě, na které zaostřujete (ostatní části provázku totiž vidíte 2x). Toto cvičení se nedoporučuje pro šilhající.

DIETA PRO OSTRÝ ZRAK
Oči patří mezi orgány nejvíce citlivé na dostatečný přísun živin. Některé z nich jsou ale důležitější než jiné a podle vědeckých výzkumů může jejich užívání dokonce vést ke zlepšení vidění u některých očních nemocí.

  • Vitamin A – podporuje ochranu očí proti volným radikálům, toxinům i zánětlivým procesům. Nedostatek může vést k syndromu suchých očí, ale i k vážným poruchám zraku. Jeho nedostatek byl často pozorován u osob se zeleným zákalem a makulární degenerací.
  • Vitamin B1 – je nutný pro zdraví optického nervu, jeho nedostatek je typický pro pacienty s glaukomem.
  • Vitamin B2 – podporuje fungování receptorů a také produkci glutathionu, hormonu s výraznými antioxidačními vlastnostmi, který je pro zdraví očí nezbytný. Výzkumy japonských vědců prokázaly, že denní příjem 10 mg vitaminu B2 zvýší produkci glutathionu o 83%.
  • Vitamin B3 – zlepšuje cirkulaci krve a tím i výživu očí.
  • Vitamin B5 – posiluje nadledvinky, jejichž hormony pomáhají regulovat nitrooční tlak.
  • Vitamin B6 – je důležitý u syndromu suchých očí, zlepšuje absorpci hořčíku a pomáhá snižovat nitrooční tlak. Jeho nedostatek zvyšuje riziko makulární degenerace.
  • Kyselina listová – je nezbytná pro metabolismus draslíku.
  • Vitamin B12 – pomáhá chránit oční nervy a podle japonských vědců může jeho užívání zabránit zhoršení vidění u pacientů s glaukomem.
  • Vitamin C – silný antioxidant. Podle britských vědců může jeho dostatečný příjem snížit riziko šedého zákalu až o 60%. Důležitý je i u zákalu zeleného, neboť příznivě ovlivňuje produkci nitroočního tlaku, a jeho nedostatek ztrojnásobuje riziko makulární degenerace.
  • Vitamin E – silný antioxidant, který pomáhá redukovat nitrooční tlak, stabilizuje buněčné membrány a chrání cévy před působením volných radikálů.
  • Hořčík – podporuje relaxaci očních svalů a je nezbytný pro produkci slz.
  • Selen – je nutný pro správnou funkci glutathionu. Osoby trpící makulární degenerací navíc uvádějí zlepšení vidění po užívání selenu v kombinaci s vitaminem E.
  • Zinek – pacienti s makulární degenerací užívající zinek často uvádějí zlepšení vidění, neboť chrání před degenerací buňky sítnice.
  • Lutein a zeaxantin – tyto dva karotenoidy se nacházejí hlavně v zelenině s tmavě zelenými listy (např. špenát). Jsou nutné pro tvorbu očních pigmentů a zároveň působí jako silné antioxidanty. Podle nizozemských vědců může jejich dostatečný příjem zpomalit stárnutí buněk oční čočky. Odborníci z Harvardské univerzity zase zjistili, že lidé, kteří konzumují alespoň 2x týdně zeleninu s tmavými listy, jsou o 46 % méně ohroženi makulární degenerací.
  • Lykopen – červený pigment nacházející se hlavně v rajčatech, vodním melounu či růžovém grapefruitu je silným antioxidantem. Jeho nedostatečný příjem zvyšuje riziko makulární degenerace až 20x.
  • Flavonoidy – čínští vědci prokázali, že konzumace potravin bohatých na tyto látky (bobulové ovoce, zelený čaj apod.) chrání buňky před volnými radikály, zlepšuje stav cév zásobujících oči a pomáhá předcházet šedému zákalu a dalším chorobám.
  • Aminokyseliny – zásadně důležité jsou zejména cystein, glycin a kyselina glutamová, které tvoří hormon glutathion, hlavní antioxidant v našich očích. Podle výzkumu P. Sternberga z roku 1988 mají pacienti s makulární degenerací v očích průměrně o 58 % méně glutathionu a jeho nízká hladina může vést i ke vzniku šedého i zeleného zákalu a vloček ve sklivci. Nezbytná je i aminokyselina taurin, která chrání buňky sítnice před UV zářením.
  • Nenasycené mastné kyseliny – výzkum R. E. Andersona z roku 1984 prokázal, že čtyřtýdenní léčba pomocí omega-3-nenasycených kyselin zlepšila vidění u 85 % pacientů nad 70 let. Tyto látky jsou totiž nezbytné pro regeneraci sítnice, vedení nervových vzruchů, regulaci hladiny cholesterolu a krevní zásobení sítnice. Důležité jsou rovněž omega-6-nenasycené mastné kyseliny, které zmírňují zánětlivé a degenerativní procesy a pomáhají redukovat nitrooční tlak.

 

POTRAVINY, KTERÉ ŠKODÍ
Očím v první řadě neprospívá přejídání. Omezíme-li celkový kalorický příjem o 20 – 40%, snížíme tím riziko vzniku šedého zákalu až na polovinu. Z jednotlivých potravin je pak škodlivý zejména cukr, jehož vysoká hladina v krvi přímo podporuje vznik šedého zákalu (diabetici jsou proto touto nemocí ohroženi až 4x více). Nevhodná je i vysoká konzumace mléčných výrobků z pasterizovaného mléka (laktóza totiž ničí v očích zásoby glutathionu a vitaminu C), výrobků z bílé mouky, živočišných tuků, margarinů, červeného masa, nadměrnou kávy, soli, umělých sladidel a alkoholu.

POTRAVINY, KTERÉ PROSPÍVAJÍ
Důležitá je hojná konzumace zeleniny, zvláště pak druhů bohatých na antioxidanty a rostlinné pigmenty (česnek, cibule, špenát, žlutá a oranžová zelenina, listová zelenina, rajčata, červená řepa).

Z ovoce očím prospívají zejména borůvky. Jsou totiž bohaté na antokyany chránící čočku a sítnici před degenerativními procesy, podporují obnovu jejich buněk, prospívají cévám zásobujícím oči, příznivě ovlivňují noční vidění a zaznamenán byl i jejich pozitivní vliv při krátkozrakosti. Velmi vhodné jsou i další druhy bobulového ovoce, zejména brusinky (bohatý zdroj antioxidantů), maliny, ostružiny či černý rybíz. Dopřát si můžete i kiwi, pomeranče, červený grep či meloun.

Z ostatních potravin očím svědčí například mořské ryby a řasy, vejce, celozrnné obiloviny a fazole. Vhodný je olivový olej nebo extrakt z olivových listů. Mezi nejúčinnější antioxidanty vůbec patří extrakt z olivové šťávy. Důležitý je i dostatečný příjem tekutin, které podporují odvod toxických zplodin z očí.

V praxi se osvědčili doplňky stravy, které při správný kombinaci látek můžou viditelně podpořit zlepšování zraku nebo zastavit zhoršování. Doporučuje se v průběhu dne střídat účinný antioxidant a extrakt z vhodného ovoce.

PRŮVODCE OČNÍMI PROBLÉMY
Americký optometrista Marc Grossman je přesvědčen, že většinu očních problémů lze pomocí tréninku očí, změny jídelníčku a prací na emocích a myšlenkových stereotypech když ne vyléčit, tak alespoň zmírnit či stabilizovat. Zde jsou jeho doporučení při konkrétních potížích.

KRÁTKOZRAKOST
O co jde: stav, kdy je oko schopné vidět na blízko, při pohledu do dálky se ale paprsky protínají před sítnicí a obraz je rozmazaný.

Příčiny: přetěžování oka, stres, strach, dědičné faktory.

Emoce a myšlenky: častěji postihuje introvertní osoby, je provázena stažením do sebe a strachem z budoucnosti. Pracujte na splnění svých snů, otevřete se, objevte svoji vnitřní sílu a aktivně přetvářejte prostor okolo sebe.

Cvičení: alespoň 15 min denně provádějte oční cviky dle Batesovy metody, nezapomínejte ani na tělesný pohyb. Důležitá je relaxace.

Strava: Jezte vyváženou stravu bohatou na živiny, velmi vhodné je bobulové ovoce, hlavně borůvky. Důležitý je hořčík, který podporuje relaxaci svalů. Z bylin zkuste klanoprašku či kustovnici.

DALEKOZRAKOST
O co jde: do dálky vidíme dobře, při pohledu na blízko se paprsky protínají za sítnicí (nedojde k dostatečnému zakřivení čočky) a obraz je rozmazaný.

Příčiny: ztráta elasticity tkání, působení volných radikálů, stres, negativní emoce, dědičnost. Nevyvážené osvětlení s převahou červené a žluté barvy.

Emoce a myšlenky: strach z přítomnosti a z pohledu do vlastního nitra, hněv, odtlačení prostoru i lidí od sebe, chtění vše bořit a být nezávislý. Učte se porozumění, zdroje radosti hledejte uvnitř sebe a buďte v kontaktu s přítomností.

Cvičení: alespoň 15 min denně provádějte oční cviky dle Batesovy metody, nezapomínejte ani na tělesný pohyb (15-20 min 3x týdně).

Strava: důležitý je vyvážený jídelníček bohatý na antioxidanty.

SYNDROM SUCHÝCH OČÍ
O co jde: suché, červené a pálící oči nejčastěji trápí osoby, které v zaměstnání musejí zaostřovat převážně nablízko, zvláště pak při práci s počítačem.

Příčiny: zvýšená námaha očí, malá intenzita mrkání, působení volných radikálů a tabákového kouře, pobyt v klimatizované místnosti, dlouhodobé nošení kontaktních čoček či špatný stav jater. Nevyvážené osvětlení s převahou červené a žluté barvy, u starších svítidel mihání světla zářivek. Často se zhoršuje u žen v klimakteriu, kdy v slzách klesá obsah hormonu prolaktinu.

Emoce a myšlenky: negativně působí zejména stres, který rovněž ovlivňuje hladinu prolaktinu.

Cvičení: důležitý je zejména palming, který pomáhá očím relaxovat. Nezapomínejte na časté přestávky při práci a také na dostatečné mrkání. Prospívají i batesovy oční cviky, stejně jako aerobní pohyb.

Strava: omezte konzumaci červeného masa smažených pokrmů, alkoholu, sladkostí, umělých sladidel a chemických přísad, zařaďte co nejvíce zeleniny (hlavně listové), ryb či banánů. Důležité jsou vitaminy skupiny B vitamin C, draslík, hořčík a zinek. Z bylin pomáhá ginkgo, žen-šen, borůvka, kustovnice, klanopraška, lékořice a světlík nebo doplňky stravy z těchto bylin.

ZELENÝ ZÁKAL
O co jde: poškození optického nervu, většinou z důvodu vysokého nitroočního tlaku. Projevuje se bolestmi v očích a za nimi, rozmazaným viděním a rudnutím bělma.

Příčiny: nadměrná produkce nitrooční tekutiny či její zhoršený odtok. Rizikovým faktorem je vysoký tlak, obezita a stres. Nevyvážené osvětlení s převahou červené a žluté barvy.

Emoce a myšlenky: dusíte v sobě emoce, cítíte velký vnitřní tlak. Škodí i stres, frustrace a chybějící pocit bezpeční. Uvolněte se, buďte svobodní a nechte věci plynout.

Cvičení: vhodné jsou aerobní aktivity. Provádění očních cviků konzultujte s lékařem. Důležité je plnospektrální osvětlení!

Strava: nezbytné jsou živiny, které pomáhají regulovat produkci nitrooční tekutiny a její odtok – vitaminy A, B, C, E, hořčík, nenasycené mastné kyseliny, sirné aminokyseliny a proteolytické enzymy (papain, bromelain, trypsin). Vhodné jsou borůvky, česnek, cibule, listová zelenina, fazole, celer, řepa, oranžové a žluté, plody či rajčata, z bylin pak světlík, zázvor, ginkgo či pampeliška.

ŠEDÝ ZÁKAL
O co jde: snížená průhlednost (zakalení) oční čočky způsobující neostré vidění.

Příčiny: působení volných radikálů, toxinů (hlavně těžkých kovů), kouření (ztrojnásobuje riziko), změny související se věkem.

Emoce a myšlenky: strach (z odpovědnosti, samoty, smrti apod.), neochota dívat se na vlastní život, stres. Přestaňte se uzavírat, zbavte se obav podívat se pravdivě na sebe a svůj život.

Cvičení: jak aerobní pohyb, tak oční cviky pomáhají zlepšit krevní zásobní očí.

Strava: omezte celkový příjem kalorií, konzumaci cukrů, mléčných výrobků a chemických aditiv. Jezte potraviny bohaté na antioxidanty – olivový olej, ovoce, zeleninu. Z bylin pomáhá borůvka, ginkgo, žen-šen, klanopraška, kustovnice atd.

MAKULÁRNÍ DEGENERACE
O co jde: pozvolná degenerace buněk makuly (žluté skvrny). Projevuje se zhoršeným centrálním viděním, periferní vidění zůstává zachováno. Objevuje se ve vyšším věku, často končí až slepotou.

Příčiny: působení volných radikálů a další s věkem související změny. Riziko zvyšuje kouření (až 2,5x) a nadměrná expozice UV záření, více jsou ohroženy také osoby s šedým zákalem (až o 80%). Nevyvážené umělé osvětlení.

Emoce a myšlenky: ztráta centrálního tématu a smyslu života.

Cvičení: 20 minut aerobní aktivity a očních cviků alespoň 4x týdně.

Strava: Jezte jídla bohatá na antioxidanty vitamin C, E, bioflavonoidy, lutein a zeaxanin), vitamin B2, B6, biotin, esenciální mastné kyseliny a aminokyseliny (cystein, glycin a kyselina glutamová – nutné pro syntézu hormonu glutathionu). Z bylin jsou vhodné borůvka, kustovnice, světlík, žen-šen, gingko, pampeliška, řepík.

[Převzato z]

Štítky .Záložka pro permanentní odkaz.
   

Sledujte nás na Facebooku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *