Ostropestřec pochází ze Středomoří, u nás se ve volné přírodě téměř nevyskytuje. Od dob Ježíše Krista se ostropestřec kvůli své trnitosti spojuje s historií ukřižování. Nazývá se proto „Kristova koruna“, ale pro bílé pruhy na listech také „mariánský bodlák“. Občas ho vídáme na zahrádkách jako velmi dekorativní fialově kvetoucí bodlák. Drogou jsou listy a hlavně semena.
Původ a rozšíření
Ostropestřec mariánský pochází ze suchých oblastí Středomoří a jihovýchodní Asie. Protože je to ale rostlina poměrně dekorativní a adaptabilní, zdomácněl mariánský bodlák po celé Evropě.
Léčivé účinky ostropestřce mariánského
byly známé již v antice a jejich hodnotu můžeme přirovnat k velikosti jeho vnějšího vzhledu. Prvořadé použití ostropestřce je na všechny druhy jaterních onemocnění. Jeho semena se považují za vůbec nejlepší lék na játra. Ta jsou životně důležitým orgánem a velmi trpí špatnou stravou s množstvím nasycených tuků, aditivy, dusičnany, alkoholem a syntetickými léky. Spolu s játry léčí také žlučník, který se nazývá „tiskovým mluvčím jater“ (jakmile má člověk problémy se žlučníkem, signalizuje to špatný stav jater) a některé další nemoci trávicího ústrojí.
To, že je ostropestřec opravdovým obrem i svou léčebnou hodnotou, dokazují jeho další možnosti uplatnění. Droga napravuje poruchy krevního oběhu, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, má příznivý vliv na onemocnění srdečního systému, pomáhá při migrénách a závratích. Celkově posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, jako například kopřivku nebo sennou rýmu, pomáhá při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování.
Čaj ze semen ostropestřce je při běžném užívání neškodný. Důležité je, aby byly semena pro přípravu čaje roztlučená, jinak by se z nich nevylouhovaly důležité látky. Nedoporučuje se užívat v těhotenství a při silně zvýšeném tlaku, mohou ho užívat i děti.
V dnešní době máme na trhu i velmi kvalitní olej ze semen ostropestřce, který je asi opravdu nejúčinnější. Je běžně k dostání v prodejnách zdravé výživy za velmi přijatelnou cenu. Dávkování oleje je 1 – 2 lžičky denně, dle stavu pacienta. Jestliže neseženete olej můžete si pomoct tím, že 2 x denně rozkousáte asi 1 čajovou lžičku semen a spolknete.
V homeopatii se ze semen dělá i tinktura. Taky výborně zlepšuje stav jater. Je běžně k dostání v bylinkářstvích.
Účinné látky
Ostropestřec mariánský obsahuje látky pod souhrnným názvem flavolignanové sloučeniny, do kterých patří konkrétně silybin, silydianin a silycristin. Tyto sloučeniny jsou nazývány též jako „silymarinový komplex“ působící blahodárně na jaterní tkáň. Nelze ovšem zanedbávat ani ostatní obsažené látky jako na příklad v dnešní době velmi probíraný vitamin E, jakožto antioxidant, který zabraňuje narušování tělesných struktur škodlivými radikály.
Ostropestřec mariánský – čajová směs na ztvrdlá játra:
semeno ostropestřce, list jaterníku podléšky, nať zemědýmu, nať řepíku, kořen pampelišky, nať třezalky, kořen čekanky. Vše smícháme stejným dílem, čaj pijeme po doušcích v množství asi 3 šálků denně. Doba užívání je 2 – 3 měsíce.
Tradiční dávkování
Nejvíce používána jsou pro hepatoprotektivní charakter semena ostropestřce mariánského. Mohou se využít jak celá, tak i drcená nebo mletá. Nejúčinnější je standardizovaný extrakt či po domácku vyrobená tinktura – odvar připravený povařením 50 gramů semen ostropestřce v půl litru vody a následné přidání 250 mililitrů koncentrovaného lihu. Tato tinktura se užívá při výše zmíněných potížích s játry čtyřikrát denně po třiceti kapkách. Lze užívat též čaj ze semen ostropestřce. Připravíme jej povařením jedné čajové lžičky rozdrcených semen ve 250 mililitrech vody. V některých zdrojích nalezneme i žvýkání nažky ostropestřce.
Pěstování
Mariánskému bodláku prospívá slunné prostranství bohaté na vápnitou půdu. Množit lze přímo vyséváním semen do půdy nebo i semeny urychlenými namočením v teplé vodě. Vysévání provádíme na počátku května.
0 komentářů