Kopretina řimbaba (Tanacetum parthenium)

Tradiční bylina s využitím při migrénách a zánětech.

Botanický popis rostliny

Kopretina řimbaba je vytrvalá bylina dosahující průměrné výšky od 30 do 60 cm. Několik lodyh obvykle vyrůstá z jednoho oddenku. Lodyha je přímá, hranatá, vystoupavá, částečně chlupatá a lysá a je bohatě větvená. Listy jsou střídavé, světle zelené až žlutozelené, široce vejčité, dolní řapíkaté, horní přisedlé. Čepel listu bývá 5-8 cm dlouhá, 3-5 cm široká, na konci tupá, na rubu žláznatá, peřenoklaně vykrojená s pilovitě vroubkovanými okraji. Listy a lodyha voní po heřmánku. Květy kopretiny řimbaby jsou v úborech seřazeny do chocholičnatých lat po 15-20, trubkovité květy jsou žluté, jazykovité bílé, oboupohlavné, objevují se od června do září. Plody jsou cca 1 mm velké, žebernaté nažky.

Původ a rozšíření

Kopretina řimbaba pochází původně z jihovýchodní Evropy (konkrétně z Balkánského poloostrova), Anatólie, západní Asie a Kavkazu. Rostlina byla díky oblíbenosti rostliny postupně dovezena do východní Asie (konkrétně do Číny, Japonska), Severní (USA, Kanada) i Jižní Ameriky, Austrálie a Afriky. V Čechách a na Moravě roste na zahradách, v parcích, na návsích, kolem zdí a cest. Dlouhodobě se kopretina pěstovala v botanických zahradách, u farností a volně v přírodě převládá zplaněná populace v blízkosti lidských sídel.

Využití

Anglický výraz feverfew pochází z latinského febrifugia, což doslova znamená „snižovač horečky“, i když se v této indikaci rostlina nepoužívá. Ačkoliv se první léčebné použití nedochovalo, v prvním století našeho letopočtu je poprvé zdokumentováno použití kopretiny řimbaby jako protizánětlivého prostředku řeckým lékařem Dioscoridem. V antickém Řecku se rostlina nazývala „Parthemium“, jelikož se používala k léčbě dělníků, kteří se podíleli na stavbě Parthenonu během 5.století po Kristu. Řimbaba obecná se ve starších spisech zmiňuje jako „středověký aspirin“. Řimbaba se pěstuje nejen jako léčivka, ale také jako okrasná rostlina, která se vysazuje na okrajích záhonů a tinktura z květů se používá jako repelent proti hmyzu.

Přesná příčina migrenózních záchvatů je dosud zahalena rouškou tajemství. Nejpřesnější se jeví teorie předpokládající prudké rozšíření mozkových cév, zvýšení propustnosti jejich stěn a vyplavení mnoha chemických látek včetně bílkovin, které mohou způsobovat lokální bolest a zánět. Obsahové látky kopretiny řimbaby zřejmě potlačují prostupování těchto látek skrze cévní stěny, navíc by měly částečně redukovat cévní dilataci, a proto se zdají být výbornou prevencí migrenózních záchvatů. V tomto ohledu je k dispozici několik studií. První byla popsána v roce 1978 u 68leté pacientky s chronickými migrenózními ataky (od jejích 16 let). Po neúspěšné léčbě pacientka začala užívat listy a nať řimbaby a po 10 měsících bolesti hlavy ustoupily. Jedna klinická studie popisuje snížení frekvence záchvatů ve skupině 8 pacientů užívajících řimbabu oproti placebu (9 osob) po 6 měsících léčby. Kanadská menší klinická studie popsala snížení (o 24 %) frekvence migrenózních záchvatů a mírné snížení jejich intenzity.

Obsahové látky kopretiny řimbaby jsou schopné částečně snižovat koncentrace prostaglandinů, IKK beta, prozánětlivých faktorů a cytokinů v místě zánětu skrze ovlivnění jejich syntézy, a proto se jejich efekt jeví jako protizánětlivý. Přišlo se na to, že by zmíněné obsahové látky, obzvláště parthenolid a jeho deriváty, mohly léčit záněty a křeče v děložní sliznici a snížit bolestivé reakce a lokální zánět. Extrakt z kopretiny řimbaby se zaměřením na sekviterpenické laktony nevratně snížil koncentrace zánětlivých prostaglandinů u potkanů a leukocytů a neutrofilů u lidí. Protizánělivý účinek obsahových látek řimbaby byl také testován v možné léčbě kloubních zánětu v indikaci revmatoidní arthritidy a bylo prokázáno snížení a ovlivňují mimojiné prozánětlivé intracellular adhesion molecule-1, TNF-alfa a interferon-gamma. Lipofilní flavonoid tanetin byl identifikován v řimbabě a vzápětí u něj byla pozorována schopnost blokování syntézy prostaglandinů zřejmě bez ovlivnění tvorby tromboxanů. Vodný extrakt tanetinu dokázal zabránit uvolnění arachidonové kyseliny a in vitro agregaci krevních destiček skrze adenosindifosfát nebo trombin. Navíc je dokumentováno, že partenolid dokázal inhibovat fosfolipázu a prostaglandin syntetázu v krevních destičkách.

Obsahové látky kopretiny mají částečně prokázané účinky ve studiích řešících symptomy menopauzy a použití byliny zřejmě přispívá ke zvýšenému komfortu u žen v přechodu. Státní zdravotnické orgány a instituce přiřazují právě kopretině významné pozitivní účinky u menopauzálních žen. Podobným způsobem přispívá rostlina k relaxaci, uvolnění a snižují pocity napětí a úzkosti v různých situacích u žen po menopauze.

Extrakt z řimbaby byl schopen snížit serotoninovou sekreci krevních destiček zřejmě aktivitou seskviterpenů. Stejné látky napomáhají snižovat granulaci leukocytů a další látky přispívají ke zlepšení kvality krevního oběhu. Obecně lze soudit, že tento efekt dokáže zprostředkovat nať kopretiny řimbaby a může se podávat při některých potížích souvisejících se špatnou krevní cirkulací. Tento efekt je mimo jiné jedním z možných mechanismů redukce migrenózních bolestí.

Parenolid inhiboval v jedné in vitro studii růst G pozitivních bakterií, kvasinek a vláknitých hub. Extrakt z řimbaby v jiné práci zastavil rozmnožování kmenu Leishmania amazonesis, Mycobakterium tuberculosis a Mycobacterium avium. Partenolid a jemu podobné laktony vykazují protinádorovou aktivitu vůči rakovinným buňkám fibroblastů, hrtanu a dalších. Zdá se, že obsahové látky včetně partenolidu prokázaly antioxidační účinek. Nať kopretiny řimbaby se dá z tohoto důvodu využít jako antioxidant.

Lidová medicína

Léčebné zásahy v rámci lidové fytoterapie využívají formu nálevu a zahrnují stavy horečnaté, migrenózní bolesti hlavy, revmatoidní arthritidy, žaludečních bolestí, bolestí zubů, neplodnosti, hmyzího bodnutí, při bolestivé menstruaci a potížích během porodu. Lidové využití kopretiny má dlouhou historii, zvláště mezi evropskými a řeckými bylinkáři. Kopretina bývala vždy používána v léčbě lupénky, alergií, tinitu, asthmatu, nauzey a zvracení.

Z pohledu tradiční medicíny se kopretina používá jakospasmolytikum, kardiotonikum,antipyretikum, mukolytikum,antiflogistikum, emmenagogum, antineoplastikum a antihelmentikum. V lidové medicíně se používají čerstvá nať a listy k vložení do ucha při zánětech středního ucha. Jihoameričtí indiáni používají kopretinu řimbabu v léčbě střevních kolik, křečovitých bolestí ledvin, ranní nevolnosti a bolesti žaludku. V Kostarice se bylina podává ve formě nálevu k podpoře trávení, jako kardiotonikum, emmenagogum a odstranění střevních červů a hlístů. Ve Venezuele se bylina používá jako spasmolytikum, jako tonikum k regulaci bolestivé menstruace a k léčbě bolesti uší.

Omezení

Některým pacientům se objevila při dlouhodobém užívání potravinových doplňků s obsahem kopretiny řimbaby menší vyrážka. V takovém případě se doporučuje užívání přestat a po určité době je možné užívání obnovit. Kvůli ovlivnění dělohy se nedoporučuje užívat kopretinu řimbabu u těhotných žen.

Účinné látky

Obsahové látky kopretiny zahrnují seskviterpenické laktony (nejznámější látkou je parthenolid, artecanin, artemorin, canin, balchanin, epicanin, arbusculin, manolialid, reynosin, santamarin, secotanaparthenolid a další), flavonoidní glykosidy (kempferol, trimethyléter, quercetagetin, quercetin, apigenin, luteolin, chrysoeriol, santin, jaceidin, centaureidin), třísloviny, silice (kamfor, kamfen, p-cymen, bornylacetát, thujon, pineny, terpineny, borneol, pinocarvon, carvacrol, myrtenal, eugenol, deriváty acetylenu, caryofylen), chrysanthemonin, kumarin isofraxidin a epipektachol.

Tradiční dávkování

Potravinové doplňky obsahující kopretinu řimbabu doporučují cca 250 mg standardizovaného extraktu, ve kterém se předpokládá alespoň 0.4 hmotnostních % partenolidu. Kopretina řimbaba by neměla být podávána dětem do 3 let, starším se dávkuje podle hmotnosti. Děti od 20 kg mohou dostávat asi 1/3 dávky dospělého člověka (odměřeno na 70 kg hmotnosti). Dávkování se liší podle indikace v rozmezí od 2-10 g 1x nebo několikrát denně.

Odvar připravíme smísením jedné čajové lžičky a 200-250 ml vroucí vody. Takto připravený odvar užíváme 1-3× denně.

Pěstování

Kopretina řimbaba nejlépe roste na teplých a slunných stanovištích, v dostatečně propustných a na živiny bohatých půdách. Kopretina řimbaba toleruje velké rozmezí pH půdy. Bylina netoleruje těžké a příliš vlhké půdy, rozmnožuje se pomocí semen. Při zasazování by se měly mezi bylinami dodržovat pravidelné rozestupy 40-46 cm. Sbírá a zpracovává se nať rostliny.

Záložka pro permanentní odkaz.
   

Sledujte nás na Facebooku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *