Jalovec obecný (Juniperus communis)

juniperus-communisUž Hippokrates znal léčivou sílu jalovčinek, silně aromatických plodů jalovce. Ač je používáme hlavně jako koření, které se náramně hodí k ochucení zvěřiny, můžeme jejich síly využí i k léčbě kloubních potíží, zánětu močových cest a infekčních chorob.

Jalovec můžeme v přírodě a na zahradách potkat buď jako strom, nebo košatý keř. Jeho velice pichlavé a tvrdé jehlice mají stříbřitě zelenou barvu. Dřevo jalovce se dříve těžilo pro řezbářství, léčitelství, nebo např. pro uzení masa, protože mu dodává zvláštní, typické aroma, ale dnes je u nás jalovec chráněnou rostlinou, protože jeho výskyt ve volné přírodě se stal vzácností.

Botanický popis rostliny

Neopadavý, dvoudomý, pomalu rostoucí, až 10 m vysoký keř nebo strom rozmanitého tvaru (kuželovitý, sloupcovitý, rozložitý, často s více kmeny). Borka šedá až hnědočervená, podélně brázditá, tenká, snadno se odlupující. Jehlice v 3četných přeslenech, 1 až 1,5 cm dlouhé, na svrchu žlábkovité, s bělavým proužkem, opadávají ve věku 3 až 4 roky. Samčí květy 4 až 5 mm velké,vejcovité, žluté, samičí cca 2 mm velké, zelené. Plody (jalovčinky) kulovité, 6 až 10 mm v průměru, zprvu zelené, později modré až černé a ojíněné, dozrávají po 2 letech, 3. rokem opadávají. Kvete v duben až květen.

Jalovčinky, kulaté a tuhé plody jalovce, které jsou prvním rokem zelené, pak v druhém roce na podzim dozrávají a nabývají ojíněnou, fialově černou barvu. Právě v tomto období je sbíráme, nejlépe setřásáním z větví, nebo je opatrně, za použití pevných rukavic obíráme. Důkladně usušené jalovčinky pak uskladníme v hermeticky uzavíratelné nádobě, kde nám vydrží i několik let.

Jalovec – v čem je jeho síla?

Nejvýznamnějšími látkami v jalovčinkách jsou bezesporu silice, které mu propůjčují výrazné, kořenité, pryskyřičně nasládlé aroma. Patří mezi ně např. pinen, kafr, kadinen, terpinol, borneol a jiné. Nasládlou chuť dodávají těmto plodům cukry – glukóza a fruktóza, dále obsahují oleje, hořčiny, pryskyřice a dokonce i vitamin C a některé stopové prvky. Tento velmi bohatý koktejl látek dává jalovčinkám širokou paletu účinků a požití..

Jalovčinky a jejich použití v léčitelství
Plody jalovce se už v dávné minulosti používaly jako lék a dezinfekční prostředek, dokonce proti takovým nemocem, jako je mor, léčili se s ním i domácí zvířata. Dnes se v léčitelství aplikují např. pro podporu léčby kloubních onemocnění jako je dna, revma a artróza, nejčastěji ve formě lihové tinktury jako mazání kloubů, nebo jako přísada do koupele. Stimulují totiž lokální prokrvení, čímž ulevují od bolesti a zlepšují látkovou výměnu postižené tkáně.
Jejich další působení je diuretické – pomáhají odvádět přebytečné tekutiny z těla, užívají se tedy při vodnatelnosti a pro detoxikaci organismu. Pozitivní vliv mají též na zažívání, a to proti nadýmání, a pro zlepšení trávení těžších jídel.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Kdy se jalovci raději vyhneme?
Jalovec patří mezi ty rostliny, jejichž nadužívání by nám mohlo uškodit. Velký pozor by si měli dát hlavně lidé, kteří trpí problémy s ledvinami, jejich záněty či nedostatečnou funkcí – ti by jalovčinky neměli užívat vůbec. Stejně tak těhotné a kojící ženy, protože při vyšší dávce hrozí potrat plodu či přechod toxických látek do mateřského mléka. I když nepatříme do zmíněných rizikových skupin, měli bychom jalovčinky užívat jen po omezenou dobu, nejlépe ve formě 2-6 týdenní kůry a pak na nějaký čas vysadit.

Jalovec v aromaterapii
Bohatost jalovce na silice, pryskyřice a oleje z něj dělá poměrně významnou rostlinu pro aromaterapii. Éterické oleje z jalovce se doporučují při celé řadě zdravotních potíží, dbáme však na dávkování a dobu aplikace. Působí jako tonikum, diuretikum a mají dezinfekční účinek. Způsob aplikace zvolíme podle druhu potíží – hodí se k masážím, obkladům i inhalacím. Doporučuje se např. při kašli a nemocech dýchacích cest, při vysokém krevním tlaku, již zmíněné vodnatelnosti a kloubních potížích a při akné a dermatitidě.
Jalovec – k divočině nebo do borovičky
Nesmíme opomenout význam jalovčinek jako koření, které v našich krajích neodmyslitelně patří k úpravám zvěřiny, nalezneme ho i v některých receptech na přípravu omáček a marinád, dokonce na nakládání např. kysaného zelí.
Jalovčinky jsou důležité také v likérnictví, naše borovička či anglický gin jsou založeny právě na jejich výrazném a nezaměnitelném aroma.

Tradiční dávkování

Vnitřně se podává buď ve formě nálevu z drcených jalovčinek (1 čajová lžička jalovčinek na šálek vody se přivede k varu a nechá se 10 až 20 minut luhovat, podává se 2x denně, nejdéle však po dobu 6 týdnů) nebo se podávají přímo syrové plody (při revmatismu se podává první den 3x denně 1 jalovčinka, druhý den 3x denně 2 jalovčinky atd. atd. až 21. den 3x denně 21 jalovčinek a pak se jde zpět tak, že se naopak každý den jedna jalovčinka ubírá, při poruchách trávení se vrací zpět 15. den, tedy při dávce 3x denně 15 jalovčinek. První kůra by měla být aplikována nejvíce 1x za rok, druhou (menší) kůru lze brát 2x ročně. Zevně se jalovec aplikuje nejčastěji ve formě masti nebo oleje.

Záložka pro permanentní odkaz.
   

Sledujte nás na Facebooku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *