Cuti Cuti (Asplenium lunulatum)

cuticutiPeruánská kapradina s protizánětlivým a antioxidačním využitím.

Botanický popis rostliny

Jedná se o malou a trvalou kapradinu se vzpřímeným oddenkem rostoucí ve stinných a vlhkých místech deštných pralesů. Listy kapradiny mohou být dlouhé až 8 cm s dlouhým, tmavě hnědým, kopinatým a dlouhým okrajem, jsou lysé, trsovitě uspořádány, proliferují a rostou rovně až klenutě. Řapíky jsou krátké. Rostlina je diploidní nebo tetraploidní.

Původ a rozšíření

Je běžnou součástí herbální medicíny v Kolumbii, Venezuely, Bolívie a Ekvádoru. Rostlina pochází z krajin vždyzelených a vlhkých deštných pralesů v nadmořské výšce od 250 po 1900 metrů nad mořem (nejvíce poblíže vodopádů). Rostlina je rozšířena dále po světě, nejvíce je však rozprostřena v Africe (Angola, Keňa, Mozambik, Tanzánie, Uganda, Zimbabwe, Jižní Afrika, Svahilsko).

Celý rod Asplenium je dle anglických databází rozšířen po celém světě pod mnoha různými jmény a v mnoha odlišných variantách. Zajímavá je zmínka o stejném druhu kapradiny od řeckého – antického – lékaře Dioscorida, který je autor knihy De Materia Medica (40-90 po Kristu), jakožto léčivé byliny vhodné na přikládání na hruď při zánětech plic nebo průdušek. Podobný druh kapradiny se používá ve formě sirupu ve Francii (Sirop de Capillaire) na katary dýchací soustavy.

Využití asplenium

Lidová léčba jihoamerických kultur používá cuti cuti při zánětech slinivky břišní, při zvýšení hladině cukru v krvi (také při diabetu), při nadváze, metabolických poruchách, nepravidelné menstruaci, zánětech dýchací soustavy (včetně kašle), při chřipkách, nachlazení, preventivně proti virózám a při léčbě malárie. Další využití vyplývající ze zkušenosti jsou při vysoké hladině cukru v krvi (příprava odvaru), k podpoře regenerace buněk slinivky břišní (včetně léčby zánětů a nádorů), k očistě krve a k usnadnění vykašlávání i při chronických kašlech (díky obsahu slizových látek).

Další kultury používají cuti cuti obecně proti horečkám, k podpoře činnosti slinivky břišní, některým nezávažným formám diabetu, metabolickým poruchám a při obezitě k podpoře hubnutí. Rostlina se doporučuje také při nepravidelné menstruaci, potížích s dýchací soustavou a při horečkách.

Stilbeny, deriváty kumarinů a naftochinonů a specifické flavonoidy obsažené v nati cuti cuti jsou zřejmě zodpovědné za snížení vysokého krevního cukru v plasmě, pomáhají při regeneraci buněk slinivky břišní, vykazují protizánětlivou aktivitu, mají expektorační a antioxidační vlastnosti. Všechny tyto schopnosti byly prokázány u látek, které jsou také přítomny v nati cuti cuti.

Účinné látky

Obsahové látky natě cuti cuti zahrnují stilbeny, aminokyseliny, flavonoidy (s popředím akacetinu), taniny, xantiny, naftochinony, slizy a kyselina p-kumarová a kumaronová a další deriváty.

Tradiční dávkování

Anglická literatura popisuje 2 lžíce sušiny povaření v 500 ml vody po dobu 5 minut a poté se nechá louhovat přes noc. V takovém případě se pije 2x denně 1 hrnek, nalačno.

Další variantou je odvar z natě cuti cuti, který se připraví povařením 1 lžíce nati s 1 litrem vody na mírném ohni po dobu 15-20 minut. Čaj se scedí a poté se popíjí hrneček 3x denně. Jiný zdroj doporučuje asi 10 g sušené natě s podobným postupem zmíněným v předchozí větě.

Nedoporučuje se překračovat denní dávkování, podání těhotným, kojícím a dětem do 3 let. Skladování by mělo probíhat na suchém a tmavém místě.

 

Pěstování

Jelikož se jedná o rostlinu typickou pro peruánské deštné pralesy, není k dohledání žádná literatura popisující pěstování rostliny ve velkém měřítku.

Záložka pro permanentní odkaz.
   

Sledujte nás na Facebooku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *