Borůvka (Myrtilli fructus)

boruvka1Plod borůvky černé patří mezi nejzdravější potraviny, které pomáhají v prevenci a někdy i při léčbě určitých onemocnění. Všechny rostlinné části borůvky černé jsou potenciálními zdroji významných fenolických látek s rozmanitými biologickými účinky.

Popis a výskyt rostliny

Keříčky 20–50 cm vysoké; podzemní výběžky dřevnatějící, s jemnými větvenými adventivními kořeny vyrůstajícími v paždí šupinovitých listů. Větve hranaté, zelené. Listy okrouhle vejčité až vejčitě kopinaté, 6–20 mm dlouhé, 4–15 mm široké, na vrcholu zašpičatělé, na bázi většinou zaokrouhlené, na okraji jemně zoubkaté až pilovité, lysé, ploché, světle zelené, s žilnatinou na rubu nevyniklou. Stopkaté květy vyrůstající jednotlivě z úžlabí listů; kalich mělce až téměř nezřetelně vykrojený; koruna kulovitě baňkovitá, s velmi krátkými nazpět ohrnutými 4–5 cípy, bílá nebo nazelenalá s růžovým nádechem. Bobule zpravidla kulovité, 5–7 mm v průměru, modročerné, výjimečně bělavé, zelenobílé nebo červené (v době zralosti), většinou ojíněné; dužnina modrofialová, která je velmi šťavnatá a má osvěžující nakysle sladkou chuť. Kvete v květnu a červnu.boruvky

Borůvka je rozšířena po celé Evropě, u nás od nížin až vysoko do hor, kde se vyskytuje v kosodřevině nad hranicí lesa. Vytváří často rozsáhlé porosty, zejména v řidších světlých jehličnatých i listnatých lesích, na lesních okrajích a na rašeliništích. Daří se jí nejlépe v kyselých humózních, nepříliš vysychavých půdách. Plody borůvek rostoucích v borových lesích jsou menší, silně šedomodře ojíněné a mají silnější oplodí, zatímco ze smrčin jsou větší, často téměř černé, šťavnatější a snadno se rozmačkají.

Plody se sbírají v době plné zralosti, podle nadmořské výšky od července do konce srpna. Po odstranění příměsí a rozmačkaných plodů se suší ve slabé vrstvě nejprve na slunci, pak při umělé teplotě do 60 °C a dosušují se do úplného svraštění opět na slunci, aby zcela neztvrdly. Plody snadno nasávají vlhkost z ovzduší a plesniví, musí se proto občas prohlížet a případně dosušit. Jako léčivá droga se používají také listy borůvky (Myrtilli folium) obsahující především katechinové třísloviny, flavonoidy.

List y se sbírají od k větna do září, nejhodnotnější drogu (s obsahem glukokininu myrtillinu) poskytují listy sbírané v květnu a červnu v době květu sdrháváním z neplodných větviček. Listy se nesmí pomačkat, neboť poškozené při sušení hnědnou. Suší se co nejrychleji ve slabých vrstvách (3–5 cm), nejlépe přirozeným teplem; při umělém sušení nesmí teplota překročit 40 °C. Droga je bez pachu a má slabě svíravou chuť. Musí si uchovat zelenou barvu a nesmí obsahovat jinak zbarvené listy a větvičky.

Použití

Plody borůvky černé působí především jako adstringens, antidiarrhoikum, diuretikum, angioprotektivum, významný zdroj vitamínů, pomocný prostředek při léčbě cukrovky.

Používají se v jakékoli formě, čerstvé, sušené, mražené i jinak konzervované. Borůvky se užívají při střevních potížích a průjmech, účinkují jako dezinficiens. Příznivý účinek mají i na ledviny a močové cesty, pomáhají léčit případné infekce. Působí mírně močopudně, zbavují tělo škodlivin a zlepšují funkci lymfatického systému.

Neobvykle vysoký obsah antioxidantů (flavonoly, anthokyaniny, vitamin C) chrání lidský organizmus před volnými radikály, viry a bakteriemi. Dále posilují cévní systém a zlepšují krevní oběh a prokrvení končetin, chrání sliznice a stimulují jejich regeneraci. Borůvky pomáhají léčit respirační a jiná infekční a zánětlivá onemocnění sliznic.

Anthokyaniny chrání stěnu vlásečnic, zejména v očním pozadí a příznivě působí na regeneraci oční sítnice. V lidském organizmu se přetvářejí na rhodopsin, čímž se obohacuje oční barvivo, a tímto spolupůsobením lze předcházet šerosleposti, která je často spojená s diabetem

(retinopatie). Jiné studie potvrzují ochranný vliv polyfenolů také na oxidativní poškození mozku. Plody borůvky tak mohou zabránit rozvoji chorob vázaných na oxidativní stres, jako je Alzheimerova choroba či jiné demence, zpomalují degenerativní změny mozku. Dieta obohacená pouhými dvěma procenty borůvek vedla již po 8 týdnech podávání u pokusných zvířat ke znatelnému zlepšení schopností učit se, pamatovat si a pohybové koordinace.

O borůvkách se hovoří také nejen jako o přírodní prevenci rakoviny prostaty, ale i v souvislosti s prevencí jiných typů rakoviny.

Pterostilben, další silné antioxidans v této droze, snižuje hladinu cholesterolu a tuku v krvi. Podle britského výzkumu snižuje také riziko rakoviny střev u myší. Zatím však není jisté, zda stejný účinek bude i u lidského organizmu, vybízí k opatrnosti vědci z institutu výzkumu rakoviny.

Listy borůvky černé mají podobné účinky jako plody. Působí ve formě nálevu především jako adstringens, antidiarrhoikum, diuretikum, desinficiens (2 čajové lžičky sušených listů se přelijí 250 ml vroucí vody a nechají se 10 minut vyluhovat v zakryté nádobě, potom se nálev scedí, pije se 2–3krát denně). Droga se používá při poruchách zažívání i jako podpůrný prostředek při zánětech močového ústrojí. Třísloviny působí svíravě a dezinfekčně, jednoduché fenoly brání růstu bakterií a působí protizánětlivě, flavonoidy účinkují močopudně. Glukokininy se podílejí na snižování hladiny cukru v krvi. Použití borůvky při léčbě cukrovky má však význam pouze podpůrný, nelze jí nahradit diabetickou dietu ani užívání léků snižujících hladinu cukru v krvi nebo aplikaci inzulínu, což samozřejmě platí i v případě jiných aplikací.

Záložka pro permanentní odkaz.
   

Sledujte nás na Facebooku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *